můj domov, m? volba v české republice: právo lidí s duševním postižením na život v komunitě v roce 2014 můj domov, má volba v české republice: právo na bydlení v komunitě lidí s duševním postižením v roce 2014 copyright: ? mental disability advocacy center (mdac), 2014. veškerá práva rezervována. isbn: 978-615-80107-3-3 [částečně] podpořeno grantem open society foundations září 2014 obsah ?vod …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 4 poděkování ………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 5 doporučení české vládě ………………………………………………………………………………………………………………………………. 6 a. bydlení v komunitě a volba ………………………………………………………………………………………………………………….. 6 b. přístup k individualizovaným podpůrným službám ………………………………………………………………………………….. 6 c. přístup k mainstreamovým službám ……………………………………………………………………………………………………… 6 d. přechod od institucí ke komunitě ………………………………………………………………………………………………………….. 7 e. přístup k právu, monitoring a veřejná osvěta ………………………………………………………………………………………….. 7 v?sledky ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 8 skupina 1: život v komunitě a volba …………………………………………………………………………………………………………… 12 indik?tor 1(a): kolik lid? s duševním postižením žije v zařízeních? …………………………………………………………………. 12 indikátor 1(b): jaké možnosti bydlení jsou dostupné pro lidi s duševním postižením?………………………………………. 13 indikátor 1(c): existují limity nebo moratorium na nové přijímání do institucí? …………………………………………………. 14 indikátor 1(d): uznává zákon právo lidí s postižením o tom kde a s kým chtějí žít a které služby jim budou poskytov?ny? ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 14 indik?tor 1(e): mohou lidé s duševním postižením uzavírat smlouvy a dohody týkající se podpory pro osoby s postižením, úvěrové smlouvy pro koupu bydlení, nájemní smlouvy nebo jiné dohody o bydlení? ………………………. 14 indikátor 1(f): mají lidé s postižením přístup k podpoře, která jim umožní rozhodnout se kde a s kým budou žít nebo jaké podpůrné služby mohou využívat? ………………………………………………………………………………………………………. 15 indikátor 1(g): mají lidé s duševním postižením přístup k efektivním mechanismům, když si chtějí stěžovat na porušení práva na život v komunitě? ………………………………………………………………………………………………………….. 15 skupina 2: přístup k individualizovaným podpůrným službám ……………………………………………………………………. 16 indikátor 2(a): jsou dostupné osobní rozpočty, které by lidem s duševním postižením umožňovali zvolit si vhodnou podporu potřebnou pro život v komunitě? ……………………………………………………………………………………………………. 16 indikátor 2(b): je pro lidi s duševním postižením dostupná osobní asistence, která by podporovala jejich setrvání a život v komunitě? …………………………………………………………………………………………………………………………………….. 16 indikátor 2(c): je pro lidi s duševním postižením dostupná asistence, aby měli přístup k financím nebo jiným podpůrným službám? ……………………………………………………………………………………………………………………………….. 17 indikátor 2(d): existuje dostupná podpora pro rodiny/pečovatele o lidi s duševním postižením? například výhody, odměňování členů rodiny za poskytování osobní asistence a denní péči. ……………………………………………………….. 17 indikátor 2(e): jsou poskytovány denní služby, které mohou podpořit život lidí s duševním postižením v komunitě? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 18 indikátor 2(f): spravuje vláda rozpočet způsobem podporujícím právo lidí s postižením na život v komunitě? ……. 18 skupina 3: přístup k mainstreamovým službám …………………………………………………………………………………………. 19 indikátor 3(a): mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému vzdělávání? je inkluzivní a odpovídá jejich individuálním potřebám? …………………………………………………………………………………………………………………… 19 indikátor 3(b): mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému zaměstnání? je systém zaměstnávání dostatečně inkluzivní? ………………………………………………………………………………………………………………………………. 20 skupina 4: přechod od institucí ke komunitě ……………………………………………………………………………………………… 21 indikátor 4(a): existuje přijatelná národní strategie pro život v komunitě? ……………………………………………………….. 21 indik?tor 4(b): existují pilotní projekty pro život v komunitě? jsou dostatečně efektivní a inkluzivní? …………………. 22 rejstřík ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 24 4 ?vod česká republika v posledn?ch dek?d?ch, zejm?na od rozpadu československa, prodělala významné změny. navzdory rychlému ekonomickému vývoji, členství v evropské unii a harmonizaci s evropskými právními normami zůstává velký počet osob s duševním postižením1 nad?le segregov?n v ?stavech. i přes pozitivní změny, například přijetí nového občanského zákoníku, který významně reformuje pr?vn? ?pravu opatrovnictv?, je pokrok v t?to oblasti pomal? a vl?da nevěnuje dostatečnou pozornost ot?zce pr?v osob s postížením, zejména osob s duševním postižením na život v komunitě. v roce 2009 česk? republika ratifikovala ?mluvu osn o pr?vech osob se zdravotn?m postižením (un crpd), čímž signalizovala novou éru pro téměř půl milionu českých občanů se zdravotním postižením. česká vláda tímto dobrovolně přijala právní povinnost zajistit podporu všem lidem s postižením proto, aby mohli nez?visle v komunitě žít. samotn? proces zav?r?n? ústavů je ale zdlouhav?, a to navzdory jasn?m důkazům o jejich nevhodnosti.2 český veřejný ochránce práv (ombudsman) například pouk?zal na to, že i některé osoby s mentálním postižením, kter? předtím žily v zařízení sociálních služeb, byly následně umístěn? v psychiatrických zařízeních mezi pacianty s nařízenou ochrannou léčbou,3 jakoby na výsměch oficiálním plánům na ‘deinstitucionalizaci’. vláda nepochybně podnikla několik nadějných kroků směrem k posilnění práv lidí s duševním postižením. národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením 2010 – 2014 vyz?v? k implementaci článku 12 crpd, kter? se t?k? pr?va osob s postižením na sv?pr?vnost.4 nový občanský z?kon?k rovněž posilnil pr?vo osob s postižením na volbu m?sta pobytu v komunitě. každopádně vláda mohla a také měla zajít ještě o kus dál. například namísto ?pln?ho zrušení syst?mu opatrovnictv? si z?konod?rce vybral syst?m omezov?n? sv?pr?vnosti, kter? zároveň up?r? osob?m s duševním postižením mimo jin? jejich rodičovská práva,5 manželská práva6 a aktivn? i pasivn? volebn? pr?vo.7 česk? vl?da se již před ratifikací crpd zav?zala prov?st deinstitucionalizaci a transformaci pobytov?ch sociálních služeb přijetím transformační strategie. navzdory progresivním ideálům tohoto pl?nu8 jen velmi m?lo lidem s duševním positžením i byla dána možnost žít nezávisle v komunitě. pouze residenti 40 zařízení měli z tohoto projektu prospěch, přičemž osoby umístěné v psychiatrických zařízeních nebyly do projektu zařazen? vůbec. v oblasti rozvoje komunitních služeb existuje v české republice mnoho dobr?ch praxí, ovšem tyto funguj? většinou na lok?ln? ?rovni a nejsou dostupn? v jin?ch částech země, především mimo města. zdroje přitom nejsou hlavn? bari?rou pro rozšiřování těchto služeb. vl?da raději utr?c? mnohem v?ce prostředků na zachov?n? st?vaj?c?ch instituc? nam?sto toho, aby podnikla kroky k jejich přeměně na zařízení komunitního typu. tato praxe je vědomou volbou politiků, je ale v rozporu s článkem 19 crpd. jedn?m z jasných kroků, jenž by vláda mohla učinit, by bylo vyčlenění všech relevantn?ch budouc?ch prostředků z fondů eu pouze pro rozvoj služeb založených na komunitn?m principu. 1 pojem ‘lidé s duševním postižením’ je v tomhle materiálu používán pro osoby s mentálním postižením a osoby s duševním onemocněním. pro podrobnější vysvětlení viz rejstřík. 2 manfred nowak, mezitimn? zpráva zvláštního zpravodaje pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a/63/175, 28. července2008, odst. 38. 3 veřejný ochránce práv, dodatek ke zprávě veřejného ochránce práv za 4. čtvrtletí r. 2009, umisťování a pobyty osob s duševním postižením do zařízení sociálních služeb (veřejný ochránce práv, 20. 11. 2010), 4, dostupn? na: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/reports/2009_q4_annex.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 4 jan šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic,, agentura pro lidsk? pr?va (fra), (praha: 31. 8. 2012), 57, dostupn? na: http://www.humanconsultancy.com/_layouts/15/wopiframe.aspx?sourcedoc={f1a2d3c5-a196-41db-af24-709f0dd72510}&file=cz_fra_mh%20-%20final.doc&action=default (poslední přístup: 23. 9. 2014). 5 ? 868 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 sb. 6 § 673 občanského zákoníku č. 89/2012 sb. 7 viz novelizaci volebních zákonů provedenou zákonem č. 58/2014. 8 cílem projektu je podporovat lidská práva uživatelů sociálních služeb a poskytovat podmínky pro život a denní režimpro osoby s postižením na stejném základu s ostatn?mi. 5 praktickým změnám nebrání pouze rozhodov?n? o investic?ch, ale reflektuj? i nedostatek politické vůle uceleně se zaobírat procesem transformace. navzdory podpoře práva na komunitní život ze strany části veřejnosti9 představují stereotypy a mylné představy o lidech s duševním postižením vžité ve všeobecném povědomí10 vážnou překážku pro sociální inkluzi. maj?-li m?t lid? s duševním postižením skutečný prospěch z práva na život v komunitě, je zásadní, aby se pro ně vytvořilo otevřené a vstřícné prostředí. záměrem této zprávy je pouk?zat na rozpor mezi tím, co by vláda měla dělat, a realitou života osob s duševním postiženímv české republice. registujeme poněkud slibný vývoj, především v souvislosti s rozvojem individualizovan?ch služeb a někter?ch velmi inovativn? praktik. nyn? nastal ale čas přijmout i politick? z?vazek praktick?ho charaktreu s c?lem zajistit začlenění všech osob s duševním postižením do společnosti. věříme, že předkládaná analýza poslouží jako užitečný základ monitorovacího procesu proto, aby česká vláda dostála svým závazkům vůči svým osob?m s duševním postižením. poděkování mdac na tomhle místě vyjadřuje poděkování všem, kteří poskytli informace, asistenci a vedení při přípravě této zprávy, především níže uvedeným: zuzana durajov?, vedouc? pro lidsk? pr?va, liga lidsk?ch pr?v; mdac pr?vn? monitor milena johnov?, ředitelka, quip maroš matiaško, advok?t, spolupracuje s mdac filip rameš, programov? vedouc? pro lidsk? pr?va a diskriminaci, open society foundations, praha daniel rychlik, vedouc? odboru soci?ln?ch věcí, moravskoslezsk? kraj stanislava spr?vkov?, vedouc? odboru soci?ln?ch věcí, karlovarsk? kraj václav štrunc, projektov? koordin?tor, instand barbara m?hes, pr?vnička mdac, vedouc? v?zkumu a n?vrhu zpr?vy. obsahovou str?nku editoval a vedl steven allen, advokační a komunikační ředitel, a oliver lewis, výkonný ředitel mdac. 9 je třeba zmínit, že několik místních a komunálních politiků veřejně podporuje nezávislý život v komunitě pro osoby s postižením, včetně současné ministryně sociálních věcí, michaely marksové. 10 například při vytvoření nové služby ve měste nový bor pro 21 žen s mentálním postižením narazil poskytovatel na odpor veřejnosti. petice místních obyvatel je dostupná na http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/postizene-zeny-maji-bydlet-jinde-vzkazuji-v-petici-novoborsti-20120809.html (poslední přístup: 23. 9. 2014). 6 doporučení české vládě a. bydlení v komunitě a volba 1. přijetí okamžitého moratoria na nové př?jmy do pobytových zařízení sociálních služeb tak, aby se přestala pouze zaplňovat volná místa. místo toho by měly orgány veřejné spr?vy hledat alternativy individuálně pro každou osobu na listině čekatelů. 2. podniknutí další kroky k novelizaci občanského zákoníku směrem k úplnému zrušení náhradního rozhodov?n? a tedy i institutu omezen? sv?pr?vnosti, a zajistit, aby všechny osoby s dušeovním postižením měly přístup k podporovan?mu rozhodov?n? upraven?ho v zákoně i v praxi. 3. přijetí n?rodn?ho časového plánu s maxim?ln?m rozsahem pěti let pro vývoj komplexních a dostupn?ch komunitních služeb tak, aby lidé s duševním postižením mohli žít nez?visle v komunitě. tyto služby by měly mít základ v dobr? praxi vypl?caj?c? z existujících pilotních projektů. reformy by se také měly zaměřit na poskytování asistence rodinám a pečuj?c?m osob?m, kter? jde za hranici poskytování příspěvků a d?vek pro osoby zdravotně postižené. 4. n?rodn? strategie transformace pobytových služeb se musí rozšířit tak, aby pokrývala všechna rezidenční zařízení v zemi včetně všech sociálních služeb poskytovan?ch v pobytové formě, zařízení pro děti s duševním postižením a psychiatrick?ch nemocnic. 5. koordinovat n?rodn? a region?ln? snahy o deinstitucionalizaci a zrušení omezen? sv?pr?vnosti prostřednictvím článku 33 (1) crpd, tedy kontaktn?ho m?sta, a vyd?vat v?roční zprávy o realizovan?m v?voji. 6. upustit od pl?nů, kter? počítají s česk?mi a evropsk?mi financemi k renovaci existujících zařízení, nebo zbudování nových. použít dostupné zdroje k rozvoji individualizovan?ch komunitn?ch podpůrných služeb v maximálním možn?m rozsahu. b. přístup k individualizovaným podpůrným službám 1. zajistit, aby lid? s duševním postižením měli rovnocenný přístup k dostatečnému počtu individualizovaných služeb včetně podpory a asistence v dom?cnosti, a ke komunitn?m týmům pro duševní zdrav?, kter? budou dostupné všem lidem s duševním postižením v české republice. národní rozpočtové priority by měly přesunout zdroje od institucí do oblasti vývoje individualizovaných podpůrných služeb. 2. soci?ln? d?vky v souvislosti s postižením by měly být poskytov?ny na takov? ?rovni, aby si lid? s duševním postižením mohli vybrat z nabídky osobních a profesionálních služeb. lidé s duševním postižením musí mít přímou kontrolu těchto dávek a přístup k podpoře v rozhodov?n? o jejich využití. c. přístup k mainstreamovým službám 1. prov?st hodnocení dostupnosti mainstreamových veřejných služeb (včetně škol, zdravotní péče a podpory v zaměstnanosti) se zvláštním přihlédnutím k identifikaci bariér pro lidi s duševním postižením. toto zhodnocen? by mělo poskytnout informace potřebné pro reformu rozpočtových plánů, které by měly být zveřejněny. 2. ukončit vládní podporu pro některé programy směřující k upevňování pracovních návyků u lid? s postižením. namísto toho vyvinout a realizovat pilotn? projekty a implementovat n?rodn? sch?ma přístupu k práci specificky pro lidi s duševním postižením ve spolupr?ci s občanskou společností a hospodářskými komorami. je třeba se zaměřit na poskytnutí přístupu k trhu mainstreamov?ho zaměstnáv?n?. dále doporučujeme prozkoumat regulaci a financování opatření přiměřen?ch ?prav na pracovišti. 3. legislativně zakotvit efektivní právo rodičů a dětí s duševním postižením na to, aby jim byly poskytnuty přiměřené úpravy pro přístup k mainstreamovému vzděláv?ní. ‘individuální integrace’ by se měla zrušit a systém vzděláv?n? reformovat tak, aby byl inkluzivn? ve vztahu ke všem dětem, 7 včetně dětí s mentálním postižením. speciální školy je potřeba uzavřít a přesunout speci?lizovan? pedagogy na podporu dětí do mainstreamov?ho prostředí. d. přechod od institucí ke komunitě 1. vyvinutí nové ucelené národní strategie deinstitucionalizace. strategie by se měla týkat práv všech lid? s duševním postižením a jejich práva na nezávislý život v komunitě včetně uživatelů pobytov?ch sociálních služeb a lidí žijících v psychiatrických nemocnicích. nová strategie by měla mít maximálně pětiletý cyklus a měla by zahrnovat kvantitativní a kvalitativní indikátory rozdělené do ročních akčních plánů. 2. nová strategie by měla obsahovat detailní analýzu způsobu, jakým vláda v současnosti financuje služby pro osoby se zdravotn?m postižen?m (včetně zařízení) a převést budoucí zdroje od financov?n? pobytových služeb směrem ke komunitním službám. výroční zprávy by měly být veřejné alespoň v části týkající se hospodaření s veřejnými financemi. 3. vyvinutí individualizovaných plánů přechodu pro všechny lidi s duševním postižením v současnosti žijících v zařízeních, na základě již existující četn? dobr? praxe v české republice. plány musejí být jasné a explicitní, založeny na vůli a preferencích konkrétní osoby, jíž se týkají. měly by poskytovat skutečnou volbu na život v komunitě včetně ubytování v soukromí či v rodině, identifikovat potřebu individualizované podpory (včetně toho, jaký způsobem bude poskytována) a také udávat jasný časový rámec. e. přístup k právu, monitoring a veřejná osvěta 1. zakotven? pr?va na nez?visl? způsob života všech lidí se zdravotním postižením v r?mci komunity. 2. zajištění efektivních a nezávislých stnížnostních mechanismů přímo dostupn?m lidem s duševním postižením pro případy, kdy jsou porušována jejich práva na nezávislý způsob života v komunitě. t?m mysl?me stížnosti na nedostatky v poskytování individualizovaných služeb nebo možností komunitního bydlení, na způsob vykon?v?n? povinnost? ze strany podporovatelů nebo opatrovn?ků nebo neschopnost poskytnout dostupné mainstreamové služby. 3. zajistit dostupn? pr?vn? prostředky n?pravy přímo lidem s duševním postižením tam, kde selhaly nez?visl? stížnostní mechanismy. zah?jen?, resp. ukončení řízení nesm? b?t závislé na vůli opatrovníků nebo jiných odlišných subjektů v řízení vystupuj?c?ch. 4. provést komplexní sběr informací včetně statistických a výzkumných dat, aby byla zajištěna politika založená na objektivních důkazech a aby vl?dn? org?ny postupovaly směrem k samostatn?mu životu v komunitě. sebraná data by měla odpovídat požadavkům článku 31 crpd, být každoročně zveřejňována, přičemž především by mělo být identifikováno: a. počty lidí s duševním postižením včetně lidí s mentálním postižením, lidí s duševním onemocněním (psychosociálním postižením), věk a pohlaví, genderová analýza, atd.; b. počty a typy bydlen?, kde žijí osoby s duševním postižením (institucion?ln? a komunitn?); c. úplný seznam zařízení, jejich velikost a kapacita, analýza financování (včetně zdrojů financov?n?), přijímání, doba pro přijímání a ukončení poskytování služby; d. typy dostupných individualizovaných služeb, jejich geografický rozsah, financování a pro kolik lid? jsou dostupn?; e. analýza počtu lidí s duševním postižením, pro kter? jsou dostupn? mainstreamov? služby (včetně vzdělání, zdravotní péče a asistence v zaměstnání) a analýza financování přiměřených úprav. 5. implementace a vyvinutí strategie na zvýšení veřejné osvěty o lidských právech pro lidi s duševním postižením v souladu s článkem 8 crpd. strategie musí jasně stanovit konkrétní kroky, které vláda podnikne, aby zmenšila stigma a bojovala s diskriminac?. 6. trestn? právo by mělo zahrnovat oběti z řad lidí se zdravotn?m postižením jako možné oběti trestné činnosti z nen?visti a st?hat odpovědn? pachatele. kriminální statistiky by měly poskytovat výroční zpr?vy o prevalenci trestných činů z nen?visti vůči lidem s postižením, počty obvinění a odsouzen?. 8 v?sledky článek 19 úmluvy osn o právech osob se zdravotním postižením (crpd) zaručuje práva všech osob se zdravotním postižením na nezávislý život v komunitě. k realizaci tohoto pr?va článek 19 crpd vyžaduje, aby vl?da podnikla kroky ve čtyřech klíčových oblastech: 1. uznat a umožnit lidem s postižením skutočnou volbu, kde a s k?m budou žít; 2. zajistit přístup k individualizovaným podpůrným službám pro lidi s postižením; 3. zajistit dostupnost mainstreamov?ch služeb pro lidi s postižením; 4. podniknout konkrétní kroky pro uzavření institucí, které segregují lidi s postižením. následující tabulka představuje čtyři skupiny indikátorů, které tyto povinnosti reflektuj?.11 každý indikátor specifikuje jednotliv? prvky pr?va na život v komunitě, a jenásledován ‘opatřením‘ ve formě otázky. tabulka d?le obsahuje pro každý indikátor závěr, který je založen na všech dostupných informac?ch. indik?tory zvýrazněné červeně poukazuj? na nedostatky; ty zvýrazněné oranžově vykazují slibné kroky, ale stále nedostačující úsilí; zelené ukazují významné a komplexn? jedn?n?. podrobnější vysvětlení je pro každý indikátor uvedeno v n?sleduj?c? části. 11 indikátory byly navrženy podle: komisař rady evropy pro lidská práva, the right of people with disabilities to live independently and be included in the community, 12. 3. 2012, commdh/issuepaper(2012)3; dostupn? na: https://wcd.coe.int/com.instranet.instraservlet?command=com.instranet.cmdblobget&instranetimage=2397433&secmode=1&docid=2076280&usage=2 (poslední přístup: 23. 9. 2014). 9 skupina jedna: život v komunitě a volba indikátory v této skupině reflektují požadavky článku 19 p?sm. a) crpd, kter? stanovuje n?sleduj?c?: osoby se zdravotním postižením mají možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a pr?vo neb?t nucen žít ve specifickém prostředí. č. indik?tor opatření závěr 1(a) lidé s duševním postižením nemusí žít v pobytov?m zařízení. kolik lidí s duševním postižením žije v zařízeních? přibližně 100 000 lidí s postižením žije v pobytov?ch zařízeních. podrobnější statistiky česk? vl?da nezpřístupnila. 1(b) lidé s duševním postižením mus? m?t stejn? možnosti bydlení, jaké má většinová populace. jaké možnosti bydlení jsou dostupné pro lidi s duševním postižením? pro mnohé lidi s duševním postižením je ústavní péče hlavní formou bydlení. některé pobytové zařízení nejsou ani registrovan? či regulovan?. 1(c) mělo by existovat moratorium pro nové přijímání do pobytov?ch sociálních služeb. existuj? limity nebo moratorium pro nov? přijímání do institucí? ne, limity pro nové přijímání do pobytov?ch zařízení v české republice neexistují. 1(d) volba lid? s duševním postižením o tom kde a s kým chtějí žít je uzn?van? a m? oporu v zákoně. uzn?v? zákon právo lidí s postižením o tom kde a s kým chtějí žít a které služby jim budou poskytov?ny? nedávné reformy občanského pr?va zvýšily povědomí o svobodn?m rozhodov?n? lid? s duševním postižením, nicméně stále za ně může rozhodovat někdo jiný. podporovan? rozhodov?n? se pot?ka s předsudky. 1(e) z?kon přiznává lidem s duševním postižením pr?vo uzav?rat smlouvy na bydlení a užívání sociálních služeb. mohou lidé s duševním postižením uzav?rat smlouvy a dohody t?kaj?c? se podpory pro osoby s postižen?m, úvěrové smlouvy pro koupi bydlen?, n?jemn? smlouvy nebo jin? dohody o bydlen?? někteří lidé s duševním postižením mohou uzav?rat smlouvy, ale ty mohou být následně zneplatněny. 1(f) lidé s duševním postižením mají přístup k podpoře při volbě kde a s kým budou žít. mají lidé s postižením přístup k podpoře, která jim umožní rozhodnout se kde a s kým budou žít nebo jaké podpůrné služby mohou využívat? nový občanský zákoník zaručuje lidem s duševním postižením přístup k podpoře při rohodování o sv?ch životech, ale ve skutečnosti většina z nich přístup k podpoře při rozhodování nemá. 1(g) lidé s duševním postižením mohou napadnout rozhodnutí, která udělali za ně jiní ohledně toho, kde a s kým budou žít. mají lidé s duševním postižením přístup k efektivním mechanismům, když si chtějí stěžovat na porušení pr?va na život v komunitě? pro lidi s duševním postižením nejsou dostupné žádné účinné mechanismy k obraně jejich práva na život v komunitě. 10 skupina dvě: přístup k individualizovaným podpůrným službám indik?tory v této skupině reflektují požadavky článku 19 p?sm. b) crpd, kter? stanovuje: osoby se zdravotním postižením mají přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci. č. indik?tor opatření závěr 2(a) lidé s duševním postižením maj? osobn? rozpočet, který jim umožňuje zvolit si potřebný typ podpory. jsou dostupné osobní rozpočty, kter? by lidem s duševním postižením umožňovali zvolit si vhodnou podporu potřebnou pro život v komunitě? příspěvek na péči přispív? k zajištění péče o lidi s postižením se záměrem umožnit jim zvolit si potřebnou podporu. ve skutečnosti jsou ale tyto příspěvky často používan? k odměňování členů rodiny, kteří se o osobu s postižením starají. 2(b) lidem s duševním postižením je poskytov?na osobn? asistence pro podporu života v komunitě. je pro lidi s duševním postižením dostupn? osobn? asistence, kter? by podporovala jejich setrvání a život v komunitě? osobní asistence, služby denní péče a podpora samostatn?ho bydlen? sice existuj?, ale nejsou dostupné všem, chyb? především ve venkovských oblastech. 2(c) lidé s duševním postižením maj? podporu v přístupu k financov?n? nebo specializovaným sociálním službám. je pro lidi s duševním postižením dostupn? asistence, aby měli přístup k financov?n? nebo jiným sociálním službám? osobní asistence může poskytovat podporu lidem s duševním postižením pro přístup k financov?n? nebo jin?m specializovan?m službám, ale není dostupná všem. 2(d) rodin?m a pečovatelům o lidi s duševním postižením je dostupná finanční a praktická podpora. existuje dostupn? podpora pro rodiny/pečovatele o lidi s duševním postižením? například v?hody, odměňování členů rodiny za poskytování osobní asistence a denní péči. rodiny mají přístup k odlehčovací péči a finančním příspěvkům. 2(e) lidem s duševním postižením jsou poskytovány denní služby způsobem, který podporuje jejich začlenení v komunitě. jsou poskytovány denní služby, které mohou podpořit život lidí s duševním postižením v komunitě? existuj? denn? stacionáře, ale na venkově je jich nedostatek. 2(f) vl?dn? financov?n? je využíváno pro rozvoj komunitn?ch služeb spíše než pro financov?n? pobytov?ch zařízení. spravuje vláda rozpočet způsobem podporuj?c?m pr?vo lidí s postižením na život v komunitě? česká vláda nadále utrácí více na financování institucí spíše než na rozvoj komunitních služeb, a to včetně prostředků z eu. 11 skupina tři: přístup k mainstreamovým službám indik?tory v této skupině reflektují požadavky článku 19 pism.c) crpd, kter? stanovuje: komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti jsou přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotn?m postižen?m a berou v úvahu jejich potřeby. č. indik?tor opatření závěr 3(a) lidem s duševním postižením je zaručen přístup ke vzděláv?n? v mainstreamov?ch a inkluzivn?ch podm?nk?ch. mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému vzděláv?n?? je inkluzivn? a odpov?d? jejich individu?ln?m potřebám? ne. většina lidí s duševním postižením je vzdělávána v segregovan?ch (speci?ln?ch) školách a vláda nepodporuje vzděl?v?n? dětí se zdravotním postižením v běžných školách. 3(b) podporuje se přístup lidí s duševním postižením na otevřený trh práce. mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamov?mu zaměstnání? je systém zaměstnávání dostatečně inkluzivn?? ne. většina lidí s duševním postižením je vyloučena z trhu pr?ce. vl?dn? sch?mata upřednostňují chráněné zaměstnání spíše než přístup na otevřený trh práce. skupina čtyři: přechod od institucí ke komunitě indik?tory v této skupině odrážejí povinnost vl?dy přijmout konkr?tn? kroky vedouc? k odklonu od hromadn?ch, institucionálních modelů ubytov?n? lid? s duševním postižením směrem k podpoře jejich nezávislého života v komunitě v přijatelném časovém rámci. č. indik?tor opatření závěr 4(a) vláda přijala národní strategii pro život v komunitě, která efektivně prosazuje právo na život v komunitě pro všechny lidi s duševním postižením. existuje přijatelná n?rodn? strategie pro život v komunitě? ne. současná národní strategie má omezen? rozsah a neprosazuje pr?vo na život v komunitě pro většinu lidí s duševním postižením. 4(b) vláda podpořila pilotní projekty pro rozvoj modelů pro stěhování lidí z instituc? do komunity. existuj? pilotn? projekty pro život v komunitě? jsou dostatečně efektivní a inkluzivn?? ano, existuje několik pilotních projektů, které by česká vláda měla dál rozšiřovat. 12 skupina 1: život v komunitě a volba pro většinu lidí je právo zvolit si kde a s kým žijí samozřejmostí. přesto je často odepíráno lidem postižením a především těm, kteří jsou omezeni ve sv?pr?vnosti. poskytnout volbu lidem s postižením na uspořádání jejich bydlení a výběr z možných nabízených služeb je z?sadn? pro pos?len? jejich pr?v, proto, aby měli kontrolu nad svým životem. život v komunitě znamená, že lidé s postižením mohou uplatňovat autonomii ve svém životě stejně jako ostatn?. to znamená, že mohou mít přátele, j?t nakupovat a z?skat pr?ci – opět stejně jako ostatn?. indikátory 1(a) a 1(b) identifikují, kde by měli lidé s duševním postižením žít a jak? možnosti jsou v současnosti v české republice pro ně dostupné. indik?tor 1(c) zkoum? pr?vn? překážky života v komunitě. indikátory 1(d), 1(e) a 1(f) zkoumají, zda český legislativn? a politický rámec umožňuje a podporuje volbu lidí, kde chtějí žít a jaké služby využívat. indik?tor 1(g) uv?d?, jak si lid? mohou stěžovat na život v zařízení nebo na nedostatečné služby. indik?tor 1(a): kolik lid? s duševním postižením žije v zařízeních? závěr: přes 110 000 lidí s postižením žije v pobytov?ch zařízeních. neexistuj? komplexn? a podrobn? statistiky o tom, kolik z nich trpí duševním postižením. vysvětlení: podle anal?zy vypracovan? n?rodn?m centrem pro podporu transformace sociálních služeb v roce 2013 žije v prostředí pobytov?ch sociálních služeb 20 275 lid? s postižením, přičemž toto číslo nezahrňuje služby pro seniory.12 novější analýza českého statistického úřadu uk?zala, že 654 lidí s postižením pobývalo v ‘týdenním stacionáři’, 12 949 žilo v ‘domově pro osoby se zdravotním postižením, 5 362 lidí s postižením v ‘domově pro osoby se zdravotním postižením’ a 1 310 lidí s postižením v ‘chráněném bydlení’ (viz rejstřík s definicemi). studie tak? uk?zala, že 35 500 seniorů pobývalo v domovech pro seniory.13 nejsou dostupn? ?daje o povaze postižení osob umístěných v pobytov?ch zařízeních soci?ln?ch služeb od roku 2006. výše uvedená čísla tudíž zahrnuj? osoby s ment?ln?m, fyzick?m, smyslov?m či kombinovan?m zdravotním postižením, dospělé i děti. lidé s psychosociálním postižením jsou rovněž často institucionalizováni na dlouhá časová období v psychiatrick?ch nemocnic?ch nebo na psychiatrick?ch odděleních ve všeobecných nemocnic?ch. v roce 2011 dosáhl počet hospitalizovan?ch osob na psychiatrick?ch odděleních a ve psychiatrick?ch nemocnic?ch celkem 59 916.14 podle údajů z roku 200915 je průměrná délka hospitalizace ve psychiatrickém prostředí 63,5 dne. u lid? s ment?ln?m postižením, kteří mohou být v psychiatrických nemocnicích také umístěni, stoupla d?lka detenčního pobytu na 105 dní.16 12 národní centrum pro podporu transformace sociálních služeb, ústavní sociální služby v české republice, (praha, 2013), s. 7-10, dostupn? na: http://bit.ly/1yooy4k (poslední přístup: 23. 9. 2014). 13 český statistický úřad, výběrové šetření zdravotně postižených osob 2013, dostupn? na http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/260006-14-n_2014 (poslední přístup: 23. 9. 2014). 14 úzis čr (ústav zdravotnických informací a statistiky české republiky), ?stav zdravotnick?ch informac? a statistiky české republiky. psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce 2006 – 2011, dostupn? na: www.uzis.cz (poslední přístup: 23. 9. 2014). 15 tamtéž. 16 jan šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 35. 13 indik?tor 1(b): jaké možnosti bydlení jsou dostupné pro lidi s duševním postižením? závěr: pobytová zařízení jsou nad?le hlavn? možností bydlen? pro lidi s duševním postižením kvůli nedostatku komunitních služeb (viz také indik?tory 2(a)-(e) níže). nedostatek možností rovněž vede k tomu, že někteří lidé s duševním postižením jsou umisťováni do neregistrovaných a neregulovaných zařízení, kde doch?z? ke zvýšen?mu riziku ?jmy na zdrav?. vysvětlení: podle údajů česk?ho statistick?ho úřadu je přibližně pětina osob s duševním postižením institucionalizov?na v pobytových zařízeních sociálních služeb.17 tyto zařízení zahrnuj? ‘domovy pro osoby se zdravotním postižením’, od malých domovů po rozsáhlá zařízení, ‘domovy se zvláštním režimem’ (viz rejstřík) a domovy pro seniory. zákon o sociálních službách také definuje ‘týdenní stacionáře’ a ‘chráněná bydlení’ jako formy pobytov?ch služeb. menší domácí zařízení jsou často budována jako součást větších pobytov?ch zařízení.18 děti s duševním postižením mohou b?t tak? institucionalizov?ny v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v dětských domovech spadaj?c?ch pod ministerstvo školství.19 navíc děti mohou být umísťovány do ‘zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc’ (viz rejstřík). někteří dospělí se zdravotním postižením žijí v neofici?ln?ch soukrom?ch zařízeních, kter? nemají úřední registraci. tato zařízení provozují soukromé subjekty fungující jako hotely a ubytovny. veřejn? ochr?nkyně pr?v před časem navštívila sedm neregistrovan?ch zařízení a zjistila, že zde nekvalifikovaní zaměstnanci nabízí málo kvalitní péči v omezuj?c?m a neregulovan?m prostředí. návštěvy odhalily běžnou praxi špatného zach?zen? a veřejn? ochr?nkyně pr?v vyzvala veřejné opatrovníky, aby přestali umísťovat lidi se zdravotním postižením do těchto zařízení.20 nedostatek komunitn?ch služeb péče o duševní zdraví znamená, že lid? s psychosoci?ln?m postižením budou s velkou pravděpodobnost? umístění do instituc?, aby dosáhli na léčbu. v české republice jsou tři psychiatrick? nemocnice pro děti.21 v roce 2009 veřejný ochránce práv poukázal na to, že mnozí pacienti v psychiatrických zařízeních neměli jiné reálné možnosti než setrvat ve psychiatrickém zařízení pro nedostatek dostačujících ‘navazujících sociálních služeb’.22 vyjma ‘domovů se zvláštním režimem’ může být lidem s histori? duševních zdravotních problémů také odepřen přístup k pobytov?m sociálním službám.23 17 český statistický úřad, výběrové šetření zdravotně postižených osob 2013, s. 18. 18 šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 17. 19 šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 34 20 tiskov? zpráva veřejné ochránkyně práv dostupná na: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/ochrankyne-varuje-pred-nelegalnimi-socialnimi-sluzbami/ (poslední přístup: 23. 9. 2014). 21 mdac, cage beds and coercion in czech psychiatric institutions (budapešť: mdac, červen 2014), s. 21, dostupn? http://www.mdac.org/sites/mdac.info/files/cagebed_web_en_20140624.pdf (posledn? přístup: 23. 9. 2014) 22 veřejný ochránce práv (ombudsman), dodatek ke zprávě veřejného ochránce práv 4. čtvrtletí 2009, uumisťování a pobyty lidí osob s mentálním duševním postižením do psychiatrických léčeben zařízení sociálních služeb, s. 6. 23 tamtéž. 14 indik?tor 1(c): existují limity nebo moratorium na nové přijímání do instituc?? závěr: ne. vysvětlení: nejsou žádné zákonem stanovené limity na přijímání, ale moratoria existuj? v některých pobytov?ch zařízeních v kraj?ch, kde prob?h? proces deinstitucionalizace.24 indik?tor 1(d): uznává zákon právo lidí s postižením o tom kde a s kým chtějí žít a které služby jim budou poskytovány? závěr: zatímco nový občanský zákoník více zdůrazňuje svobodu rozhodov?n? lid? s duševním postižením, v česk? republice pořád existuje syst?m opatrovnictv?, který je založen na n?hradn?m rozhodov?n?, a kter? může směřovat k nerespektov?n? rozhodnut? lid? s duševním postižením. vysvětlení: podle zákona o sociálních službách25 jsou sociální služby poskytov?ny lidem s postižením na smluvní bázi. to znamená, že existuje smlouva mezi klientem a registrovan?m poskytovatelem sociální služby uzavřena předtím, než je tato osoba přijata do zařízení. v zásadě to znamená, že lidé s postižením maj? pr?vo učinit rozhodnutí o službách, které budou využívat. pro ty, kdo nejsou omezeni ve sv?pr?vnosti, pr?vo volby platí úplně. lidé s duševním postižením mohou učinit právně platná rozhodnutí nebo udělit generální či specifickou plnou moc pr?vn?mu z?stupci nebo třetí straně. avšak v situaci, kdy osoba s duševním postižením nem? opatrovn?ka a probíhá určování, zda by j? měla b?t poskytov?na pobytov? soci?ln? služba, a chyb? schopnost t?to osoby samostatně se rozhodovat, z?kon o soci?ln?ch službách umožňuje m?stn?m orgánům veřejné správy uzav?rat smlouvy v zastoupen?.26 poskytovatelé sociálních služeb mohou nav?c zah?jit řízení o svéprávnosti, což může lehce vyústit do střetu zájmů. je-li osoba omezena ve sv?pr?vnosti, právo dělat rozhodnutí přechází na opatrovníka. nov? občanský zákoník27 ale uzn?v? i rozhodov?n? lid? pod opatrovnictv?m, pokud si člověk učiněným rozhodnutím nezpůsobí újmu.28 podle neofici?ln?ch informac? poskytovatel? sociálních služeb v praxi nadále projednávají otázky smluv a péče primárně s opatrovn?ky. indik?tor 1(e): mohou lidé s duševním postižením uzavírat smlouvy a dohody týkající se podpory pro osoby s postižením, úvěrové smlouvy pro koupu bydlen?, n?jemn? smlouvy nebo jin? dohody o bydlen?? závěr: ano, ačkoliv někter? smlouvy mohou b?t zneplatněny třetími stranami. 24 seznam zařízení zde: bit.ly/xukc9b (poslední přístup: 23. 9. 2014). 25 zákon č. 108/2006 sb., o sociálních službách. 26 ? 91odst. 6 z?kona o sociálních službách. 27 občanský zákoník, zák. č. 89/2012 sb. nový občanský zákoník vstoupil v účinnost 1. ledna 2014. 28 § 65 odst. 1 občanského zákoníku. 15 vysvětlení: ustanoven? ? 65 odst. 1 nového občanského zákoníku stanov?, že rozhodnutí lidí s postižením pod opatrovnictv?m jsou neplatn? za podm?nky, kdy je zhodnoceno, že by si j?m mohli způsobit újmu. to je založeno na paternalistické identifikaci ‘potřeb’ raději než přístupu založeného na pr?vech a je v konfliktu s článkem 12 crpd o právu na právní způsobilost. indik?tor 1(f): mají lidé s postižením přístup k podpoře, která jim umožní rozhodnout se kde a s kým budou žít nebo jaké podpůrné služby mohou využívat? závěr: česká legislativa garantuje přístup k podpoře při rozhodování pro lidi s postižením, ale v praxi není taková podpora vždy dostupná. vysvětlení: nový občanský zákoník představil podporované rozhodování jako právní opatření pro lidi s postižením, aby mohli uplatňovat svá práva bez omezov?n? svoj? nez?vilosti.29 podpora se zakl?d? na smlouvě mezi podpůrcem a podporovanou osobou, kter? je následně schv?lena soudem. podpůrce m? pr?vo nam?tat neplatnost pr?vn?ho jednání učiněného bez jeho přítomnosti, které způsobilo podporovan?mu ?jmu. ustanoven? ? 2 zákona o sociálních službách upravuje z?kladn? z?sadu, že sociální služby by se měly snažit o integraci lidí s postižením do komunity. ustanoven? ? 38 tohoto z?kona dále uvádí, že lidé s postižením mají právo na poskytování služeb v co nejméně omezujícím prostředí. ačkoliv zákonná ?prava uv?d?, že poskytovatelé služeb by měly jednat takov?m způsobem, aby posilovaly právo na život v komunitě, podle odborníků z praxe se poskytovatelé služeb někdy zaměřují na minimalizaci rizika a přílišnou ochranu uživatelů před domnělou ?jmou. indik?tor 1(g): mají lidé s duševním postižením přístup k efektivním mechanismům, když si chtějí stěžovat na porušení práva na život v komunitě? závěr: ne. vysvětlení: navzdory nedávné reformě stále neexistuje jasný právní mechanismus pro lidi s postižením, aby mohli br?nit svoje pr?vo na život v komunitě, nebo alespoň zhoda, zda pr?vo na život v komunitě je vůbec soudně vynutiteln?. i když přij?m?n? do zařízení m? b?t podle z?kona založeno na svobodném a informovaném souhlasu zúčastněné osoby, ve skutečnosti může doj?t k institucionalizaci proti vůli dotyčné osoby, jestliže opatrovník uzavře nebo soud schv?l? smlouvu o poskytov?n? pobytov?ch služeb.30 jeden ze standardů kvality (viz rejstřík) soci?ln?ch služeb vyžaduje, aby poskytovatelé vytvořili stížnostn? mechanismy. tyto jsou pak předmětem kontroly inspekce kvality.31 29 § 45 občanského zákoníku. 30 soud může jednat v souladu s § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách. 31 § 97 až99 zákona o sociálních službách. 16 skupina 2: přístup k individualizovaným podpůrným službám účelem poskytování individualizovaných podpůrných služeb lidem s duševním postižením je vyplnit mezeru mezi mainstreamovými službami (zdraví, vzdělání, zaměstnání, finance atd.) a individu?ln?mi potřebami lidí s duševním postižením. tyto služby jsou zásadní pro prevenci izolace lidí s postižením v r?mci komunity. indik?tory 2(a)-(e) mapují řadu podpůrných služeb dostupných lidem s duševním postiženímv české republice. indik?tor 2(f) hodnot? finanční a rozpočtové priority české vl?dy. indik?tor 2(a): jsou dostupn? osobní rozpočty, které by lidem s duševním postižením umožňovali zvolit si vhodnou podporu potřebnou pro život v komunitě? závěr: ano, ‘příspěvek na péči’ je poskytován lidem s postižením jako příspěvek na sociální služby se záměrem umožnit jim zvolit si vhodnou podporu, kterou potřebují. ve skutečnosti ale tento příspěvek slouží i jako odměna za péči poskytovanou členem rodiny. vysvětlení: ‘příspěvek na péči’ je finančním příspěvkem pro lidi s postižením na pokrytí nákladů spojených s využíváním sociální služby.32 výše příspěvku na péči se odvíjí od osobn?ch potřeb a stupně podpory, kterou stanovuje lékař nebo sociální pracovník. účelem těchto příspěvků je umožnit lidem s postižením přímo si nakoupit služby podle svých potřeb, buď od vlastn? rodiny, nebo od poskytovatelů sociálních služeb. v praxi tyto finanční příspěvky někdy tvoří součást rodinného rozpočtu. rodiny mohou mít prospěch z příspěvku na péči, jestliže osoba s postižením zůstává v rodinném prostředí a dostává podporu od členů rodiny. indik?tor 2(b): je pro lidi s duševním postižením dostupná osobní asistence, která by podporovala jejich setrvání a život v komunitě? závěr: ano, osobn? asistence, pečovatelské služby a podpora samostatn?ho bydlen? jsou poskytov?ny lidem s duševním postižením s c?lem podpořit nezávislý život v komunitě. vysvětlení: osobn? asistence je ter?n? službou poskytovanou osob?m se sníženou soběstačnost? z důvodu věku, chronické nemoci nebo postižení. služba je časově neomezena, poskytována v komunitě a někdy tak? zdarma. v roce 2012 nab?zelo osobn? asistenci 220 poskytovatelů.33 zákon o sociálních službách umožňuje, aby lidé s postižením mohli uzav?rat smlouvy o poskytování osobní asistence, a i smlouvy ohledně jiné terénní nebo ambulantní služby.34 především na venkově ale neexistuje dostatek poskytovatelů služby osobní asistence.35 32 příspěvek na péči je regulován článkem 7 zákona o sociálních službách 33 národníentrum pro podporu transformace v sociálních službách, ústavní sociální služby v české republice. 34 ? 90 a 91 z?kona o soci?ln?ch službách. 35 vláda přiznala, že sociální služby jsou lépe dostupné v městech , a tove zprávě předložené výboru osn pro práva osob se zdravotním postižením. úvodné zprávy smluvních stran z roku 2011, česká 17 pečovatelské služby jsou poskytov?ny ter?n? nebo ambulantn? formou osob?m se sníženou soběstačností a rodinám s dětmi.36 na rozdíl od osobní asistence je tato služba poskytov?na na omezenou dobu. pečovatelská služba primárně poskytuje asistenci osobního charakteru (osobn? hygiena a stravov?n?). v roce 2012 existovalo 770 poskytovatelů pečovatelských služeb.37 ‘podpora samostatného bydlení’ (viz rejstřík) je ter?n? služba nabízená lidem s omezenou soběstačností včetně lidí s psychosociálním postižením.38 tato služba zahrnuje zejm?na pomoc s dom?cnost? a udržování soci?ln?ch vztahu. v roce 2012 poskytovalo tuto službu 41 poskytovatelů.39 indik?tor 2(c): je pro lidi s duševním postižením dostupná asistence, aby měli přístup k financím nebo jin?m podpůrným službám? závěr: ano, ale tento druh podpory je dostupn? v obecné formě osobní asistence. vysvětlení: smluvní osobní asistence může být použita pro podporu lidí v přístupu k financ?m nebo podpůrným službám, ale tyto individualizované služby jsou málo rozvinut? nebo nedostupn?. indik?tor 2(d): existuje dostupná podpora pro rodiny/pečovatele o lidi s duševním postižením? například výhody, odměňování členů rodiny za poskytování osobní asistence a denní péči. závěr: odlehčovací služby a příspěvky na péči (viz indik?tor 2(a)) mohou podpořit rodiny lidí s postižením. vysvětlení: odlehčovací služby zahrnují terénní služby, ambulantní nebo pobytov? služby poskytovan? osob?m se sníženou soběstačností, které jsou schopn? žít ve svém přirozeném sociálním prostředí.40 cílem těchto služeb je umožnit pečující osobě odpočinek, a to především členům rodiny. odlehčovací služby jsou hrazen?. ‘příspěvek na péči’ má sloužit lidem s postižením pro zaplacení služeb, které potřebují, aby mohli žít v komunitě. jejich používání jako v podstatě odměny za péči poskytovanou členy rodiny znamená, že se často stává součástí rodinného rozpočtu a může vést ve svém důsledku i k izolaci lid? s duševním postižením. republika, crpd/c/cze/1, 1. listopad 2011, s. 37, dostupn? na: http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/download.aspx?symbolno=crpd%2fc%2fcze%2f1&lang=en (poslední přístup: 23. 9. 2014). 36 § 40 zákona o sociálních službách. 37 národnícentrum pro podporu transformace v sociálních službáchi, ústavní sociální služby v české republice2013 38 § 43 zákona o sociálních službách. 39 n?rodn?entrum pro podporu transformace v soci?lních službách, ústavní sociální služby v české republice. 40 § 44 zákona o sociálních službách. 18 indik?tor 2(e): jsou poskytovány denní služby, které mohou podpořit život lidí s duševním postižením v komunitě? závěr: ano. vysvětlení: centra denních služeb a i denní stacionáře poskytují řadu základních činností během dne, například pomoc při osobn? hygieně a zajištění stravy. centra také poskytují vzdělávac? a soci?ln? aktivity.41 přesto je současný systém služeb nedostatečný a některé z nich jsou pro lidi s duševním postižením nedostupné. indik?tor 2(f): spravuje vláda rozpočet způsobem podporujícím právo lidí s postižením na život v komunitě? závěr: ne. vysvětlení: v roce 2011 představovala částka vyčleněná vládou na financov?n? soci?ln?ch služeb pro lidi s postižením téměř 2,2 miliardy kč (přibližně 78 milionů eur).42 z toho 59 % bylo použito na údržbu zařízení, vyčísleno na 1,3 miliardy kč (přibližně 46 milionů eur).43 pro srovn?n? na projekt ministerstva práce a sociálních věcí na transformaci sociálních služeb bylo alokováno méně než 140 milionů kč (přibližně 4,9 milionů eur).44 v r?mci tohoto procesu vl?da utratila dalších 56 milionů eur na pilotn? projekt transformace 27 vybran?ch pobytov?ch soci?ln?ch služeb, z toho 85 % financi? poskytl evropsk? fond region?ln?ho rozvoje (erdf).45 celkově česká vláda vynaklad? významně více prostředků na institucionalizaci než na rozvoj komunitních služeb. 41 § 45 zákona o sociálních službách 42 přesná částka státní podpory byla 2 167 950 000 kč (77 893 222 eur). viz výš pozn. s. 39. 43 1 289 884 000 kč (46 344 805 eur) bylo vynaloženo na domovy pro osoby se zdravotním postižením, 67 778 000 kč (2 435 225 eur) na domovy se speciálním režimem, 130 627 000 kč (4 693 354 eur) na chráněné bydlení a pouze 1 679 000 kč (60 325 eur) na podporované bydlení. 108 729 000 kč (3 906 571 eur) bylo vyčleněno na osobní asistenci. tamtož, s. 38. 44 tamtéž, s. 39. 45 tamtéž, s. 41. 19 skupina 3: přístup k mainstreamovým službám pro úplné začlenění do společnosti mus? m?t lid? s duševním postižením přístup ke službám, kter? jsou dostupn? veřejnosti. indikátory 3(a) a 3(b) zkoumaj? rozsah, v jak?m maj? lid? s duševním positžením přístup k mainstreamovým službám a rozsah, v jakém tyto služby odpovídají jejich potřebám. indik?tor 3(a): mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému vzdělávání? je inkluzivní a odpovídá jejich individu?ln?m potřebám? závěr: ne. většina lidí s duševním postižením je nadále vzdělávána v segregovan?ch speci?ln?ch školách a česká vláda neposkytuje přiměřené úpravy dětem s duševním postižením pro přístup k mainstreamovému vzdělání. vysvětlení: podle českého školského zákona má každá osoba právo na rovný přístup ke vzdělání, přičemž musí být zohledněny potřeby každého dítěte.46 přesto školský zákon nestanovuje, že veřejné vzděl?v?n? m? b?t inkluzivn?, a m?sto toho se zakl?d? na modelu nazvan?m ‘individuální integrace’. tento model nezbytně neznamená integraci dětí s postižením do běžného vzdělávacího syst?mu, ale může znamenat ‘integraci’ dětí s postižením ve speciálních třídách nebo škol?ch pro děti s různými typy postižení.47 nevl?dn? neziskov? organizace (d?le nno) předložily v?boru osn pro pr?va osob se zdravotním postižením alternativní zprávu s informacemi o naplňování crdp ze strany české republiky. zjistily, že děti s postižením jsou nadále vzdělávány v segregovan?m prostředí mimo běžných škol.48 stejn? obavy nedávno vyjádřil i v?bor osn pro hospodářská, soci?ln? a kulturn? pr?va, kter? přijal závěrečná doporučení pro českou republiku v červnu 2014.49 v?bor konstatoval znepokojen?, že děti s postižením jsou stále vzdělávan? v oddělených školách navzdory implementaci akčního plánu 2010–2014 pro osoby se zdravotním postižením.50 dětem s duševním postižením nejsou poskytovány přiměřené úpravy (viz rejstřík) k zajištění přístupu k běžnému vzdělávacímu prostředí.51 polovina celkového počtu dětí se speciálními vzděl?vac?mi potřebami byla ‘individuálně integrována’ do systému běžného školství.52 přesto český vzdělávací systém ani učební a vzdělávací metody používané učiteli nezakotvuje princip inkluze.53 školy si mohou vybrat, zda děti s postižením začlenit, ale většinou jde o jejich zvážení a integraci mohou odmítnout, jestliže nemůže být poskytnuta adekv?tn? asistence nebo je-li kapacita školy naplněna.54 46 ? 2 odst. 1 zákona č. 561/2004 sb., školský zákon. 47 § 3 odst. 4 nařízení č. 73/2005; § 3 odst. 2 písm. b) nařízení č. 73/2005. 48 alternativn? zpr?va pro výborosn pro práva osob se zdravotním postižením, česká republika, listopad 2011, s. 31, dostupn? na: http://www.fimitic.org/sites/default/files/shadow_report_en.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 49 výbor osn pro hospodářské, sociální a kulturní práva, závěrečná doporučení, česká republika, e/c.12/cze/co/2, 23. 6. 2014. 50 tamtéž, odst. 19. 51 alternativní zpráva pro komisi výborun osn o pro právaech osob se zdravotním postižením, česká republika, listopad 2011, s. 32. 52 tamtéž, s. 31. 53 tamtéž, s. 32. 54 tamtéž. 20 z?kon neupravuje pr?vo na odvol?n? pro rodiče dětí s postižením, kterým byl odepřen přístup k běžnému vzděl?v?n? nebo podpoře.55 mainstreamové školy nemají zajištěno dostatečné financování na to, aby poskytly dětem s postižením podporu s c?lem je začlenit.56 velmi často samy rodiny nesou břemeno poskytování asistence podle potřeb dítěte.57 indik?tor 3(b): maj? lid? s duševním postižením přístup k mainstreamovému zaměstnání? je systém zaměstnávání dostatečně inkluzivn?? závěr: ne. česká vláda zachovává systémy chráněného zaměstnávání spíše, než aby podporovala vstup lid? s postižením na otevřený pracovn? trh. vysvětlen?: zákon o zaměstnanosti z roku 200458 zavedl některé pozitivní změny v oblasti zaměstnávání lidí s postižením – například zaveden? pracovn? rehabilitace59 – nicméně nebylo dosaženo pln?ho začleněn? osob s postižením jako běžné pracovn? s?ly.60 st?t ofici?lně podporuje chráněná pracovní místa a dílny pro lidi s postižením. zákonné změny v oblasti minim?ln? mzdy61 a nedostatek pracovních příležitostí pro lidi s postižením jsou ještě zřetelnější v případě lidí s většími nároky na podporu.62 z?kon o zaměstnanosti upravuje, že osoba s vážným zdravotním postižením – třetím stupněm invalidity – se může registrovat jako uchazeč o práci na úřadu práce, pokud je schopna výdělečné činnosti, jen za zcela mimořádných podmínek.63 to vede k vyloučení více než 200 000 lid? s postižením z trhu pr?ce. zákon o zaměstnanosti upravuje ‘pracovn? rehabilitaci’ zaměřenou na podporu lidí s postižením tak, aby mohli z?skat a udržet si zaměstnání.64 poskytuje přístup k poradenstv?, k podpoře a k vzdělávání.65 pracovn? rehabilitace tak? zabezpečuje financování rehabilitační služby na základě smluvního vztahu mezi úřadem práce a poskytovatelem rehabilitační služby.66 neziskové organizace tvrdí, že ačkoliv počet lidí s postižením, kteří mají prospěch 55 pro právní analýzu veřejné ochránkyně práv na toto téma viz http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/projekt_esf/diskriminace_ve_vzdelani/asistent_pedagoga_jako_tzv.__primerene_usporadani_.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 56 šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 13. 57 tamtéž. 58 zákon č. 435/2004 sb., zákon o zaměstnanosti, část 3. 59 šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 13. 60 alternativní zpráva pro výbor osn pro práva osoby se zdravotním postižením, s. 37-38. 61 tamtéž, s. 38. 62 tamtéž , s. 37-38. 63§ 25 odst.2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, dostupn? na https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_od_1-4-2012_en.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 64 § 69 zákona o zaměstnanosti. 65 ? 69 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. 66 služba je založena na individuálním odborném rehabilitačním plánu. 21 z pracovn? rehabilitace, od roku 2009 vzrostl, rozsah využívání této služby však nen? dostačující.67 skupina 4: přechod od institucí ke komunitě je klíčové, aby vl?dy měly jasn? záměr implementovat právo na nezávislý život v komunitě pro lidi s duševním postižením. tento záměr musí směrovat k přesunut? investic od financov?n? instituc? k rozvoji a udržování podpory života v komunitě. proces zn?m? jako ‘deinstitucionalizace’ vyžaduje, aby vlády vypracovaly jasn?, a ucelen? pl?ny d?ky kter?m co nejlépe využijí dostupné zdroje. indikátor 4(a) hodnot? r?mec české politiky s ohledem na deinstitucionalizaci. indik?tor 4(b) zkoum? modely v?voje začlenění lid? s duševním postižením v komunitě. indik?tor 4(a): existuje přijatelná národní strategie pro život v komunitě? závěr: ne. existuje n?rodn? strategie, tato se ale vztahuje pouze k transformaci 32 instituc? pro lidi s ment?ln?m postižením. vysvětlení: dne 21. 2. 2007 vláda přijala strategii nazvanou ‘koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti’.68 ministerstvo práce a sociálních věcí na základě této strategie zah?jilo pilotn? projekt deinstitucionalizace za 56 milionů eur, kter? byl primárně financov?n z fondů eu.69 součástí projektu je zřízení chráněných bydlen?, školení pracovn?ků a vyhodnocení potřeb uživatelů služeb.70 cílem projektu bylo snížit kapacitu velkých zařízení. jak ale formulovala nedávná závěrečná doporučení v?boru osn pro hospodářská, soci?ln? a kulturn? pr?va, v?voj je velmi pomal?71 a rozsah celého projektu omezený. týká se pouze malého počtu domovů pro osoby se zdravotním postižením, a t?k? se pouze osob s mentálním postižením. neziskov? organizace kvalita v praxi (quip), provedla hodnocení transformačního procesu, přičemž zadávatelem studie bylo ministerstvo práce a sociálních věcí.72 studie se zaměřila na 95 lid?, kteří si přáli opustit pobytov? sociální služby. studie prokázala, že méně než třetina těchto lidí, tedy 31, byla schopna úspěšně ze zařízení odejít a pouze několik z nich odešlo zít do vlastn?ho bydlen?.73 transformační proces komplikovaly negativn? postoje opatrovníků a nedostatek dostupných komunitních služeb v preferované lokalitě residentů. 67 v roce 2010 využilo pracovní rehabilitaci 120 lidí s postižením. projekt vyšel na 3 594 000 kč (146 100 eur alternativn? zpr?va pro komisi v?bor osn un o pro pr?va osoby pr?vech osob se zdravotn?m postižením, s. 40. 68 usnesení vlády české republiky ze dne 21. 2. 2007, č. 127. 69 šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 8. 70 tamtéž. 71 výbor osn pro hospodářská, sociální a kulturní práva, závěrečná doporučení, česká republika, e/c.12/cze/co/2, 23. 6.2014, odst. 18. 72 milena johnov? a jan strnad, hodnocení kvality sociálních služeb a ochran práv uživatelů, centrum pro transformaci sociálních služeb (praha, 2012), dostupn? na http://www.kvalitavpraxi.cz/res/data/025/002886.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 73 tamtéž. 22 zpr?va tak? uv?d?, že sociální služby nejsou schopn? doplnit péči rodiny nebo pečovatelů. ve vztahu k psychiatrickým zařízením nenastal žádný posun.74 v?bor osn pro hospodářská, soci?ln? a kulturn? pr?va ned?vno uvedl, že vláda sice přijala ‘strategii pro reformu psychiatrické péče (2014-2020)’, ale zároveň vyzval českou republiku, aby zajistila právo lidí s psychosociálním postižením na nezávislý život a začlenění do komunity, a aby investovala dostatek prostředků k realizaci těchto práv.75 kraje maj? nyn? povinnost přijmout strategick? pl?ny pro rozvoj sociálních služeb.76 tyto plány obvykle zahrnují deinstitucionalizaci a další rozvoj komunitních služeb jako jeden z cílů,77 ale existuje jen málo důkazů o skutečné implementaci těchto plánů. indik?tor 4(b): existuj? pilotn? projekty pro život v komunitě? jsou dostatečně efektivní a inkluzivní? závěr: ano, existuje několik pilotních projektů vedouc?ch k realizaci vize nezávislého života v komunitě pro lidi s duševním postižením, které by měly být inspirací pro další podobné iniciativy. vysvětlení: existuje několik region?ln?ch iniciativ c?len?ch na deinstitucionalizaci pobytov?ch soci?ln?ch služeb. v liberci se zavřely dvě velk? pobytová zařízení d?ky financov?n? ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.78 proces transformace se dotkl 150 žen s ment?ln?m postižením, které byly postupně přesunuty do chráněných bydlen?. finanční udržitelnost alternativn?ho bydlen? je však nejist?79, a projekt není založen na tom, že by dával ženám skutečné alternativy výběru kde a s kým si přejí žít. v karlovarsk?m kraji proběhly dva projekty realizovan? karlovarsk?m krajem a trvaj?c? 24 měsíců mezi roky 2009 a 2013.80 v jejich průběhu opustilo šest institucí celkem téměř 50 lidí. cílem byla deinstitucionalizace a poskytování sociálních služeb v komunitě. většina residentů se odstěhovala do bytů poskytovaných městem. vyjádřená vůle residentů byla během procesu zohledněna. pro lidi zahrnut? do projektu jsou nabízeny služby chráněného bydlen?, podpora samostatn?ho bydlen?, osobn? asistence a denn? stacionář. do projektu se zapojila i nezisková organizace instand jako zprostředkující organizace poskytující osobní asistenci lidem v procesu transformace, a to s c?lem podporovat kvalitu poskytovan?ch služeb.81 85% rozpočtu bylo financov?no z evropsk?ho soci?ln?ho fondu (esf), a zb?vaj?c?ch 15% ze státního rozpočtu. 74 alternativn? zpr?va pro výbor osn pro práva osob se zdravotním postižením, česká republika, s. 27. 75 výbor osn pro hospodářská, sociální a kulturní práva, závěrečná doporučení, česká republika, e/c.12/cze/co/2, 23. 6. 2014, odst. 18. 76 šiška, situace fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republicsituace, s. 20. 77 tamtéž, s. 20. molsa, (2010) vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči, s. 12. 78 tamtéž, s. 12. viz pozn?mky na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/transformace-socialnich-sluzeb-libereckeho-kraje/id:80666 (poslední přístup: 23. 9. 2014). 79 tamt?ž. 80 v?ce o prvn?m projektu na http://ec.europa.eu/social/esf_projects/project.cfm?id=93290&lang=cs# a http://www.kvalitavpraxi.cz/res/data/016/002006.pdf o druh?m projektu viz http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=94522 (poslední přístup: 23. 9. 2014). 81 anal?zy intsand o projektech na http://www.instand.cz/dokumenty/kvalitativni-analyza_201109291420130.pdf a 23 v moravskoslezsk?m regionu prob?h? proces transformace rezidenčních sociálních služeb s c?lem deinstitucionalizovat všechny zařízení v regionu.82 c?lem projektu je přesunout lidi s postižením do bytů a rodinných domů situovaných v místní komunitě a zároveň rozvinout služby v komunitě. kraj měl v roce 2003 ve správě jeden?ct zařízení pobytov?ch soci?ln?ch služeb s kapacitou 1 232 míst. od té doby bylo dokončeno 27 projektů a přesunuto z instituc? do komunity 499 lid?. v současnosti probíhá 15 projektů týkajících se dalších 291 lidí. celkový rozpočet minulých a současných projektů je k dnešnímu dni 815 milionů kč (přibližně 30 milionů eur).83 další příklad představuje náměšť nad oslavou, domov bez zámku (‘home with no lock’). domov bez z?mku zajišťuje řadu služeb pro lidi s postižením primárně v komunitn?m prostředí. nabízí pobytov? služby v domovech (22 míst), v chr?něném bydlení (48 míst), služby denního stacionáře (30 m?st) a odlehčovací služby (2 m?sta). projekt pokr?v? jeden?ct míst se službami poskytovanými v běžných rodinných domech, v jednom bytě v náměšti nad oslavou a v přilehlých městech.84 tak? nab?z? z?kladn? nepobytov? zdravotní služby a podporu lidem s postižením při vstupu na trh práce. http://www.instand.cz/dokumenty/analyticka_zprava_pokracujicich_transformacnich_kroku_v_oblasti_socialnich_sluzeb_v_kk_-cviss_201308211108108.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 82 v?ce o projektu na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/transformace_ustavni_pece.html (poslední přístup: 23. 9. 2014). 83 emailov? korespondence s danielem rychlickem, ředitelem sociálního odboru moravskoslezsk?ho kraje, 27. 8. 2014. 84 popis transformace včetně fotek lze najít na http://www.domovbezzamku.cz/transformace-domov-bez-zamku/ (poslední přístup: 23. 9. 2014). 24 rejstřík ‘zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc’ jsou definov?na jako zařízení poskytuj?c? ochranu a pomoc dětem, kter? se ocitly bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo nepříznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku. podmínky upravuje občansk? z?kon?k a z?kona o soci?lně pr?vn? ochraně dětí.85 ustanoven? ? 42 zákona o sociálně právní ochraně dětí uv?d?, že dítě může být umístěno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. v roce 2011 existovalo 77 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc včetně zař?zen? provozovan?ch fondem ohrožených dětí. crpd ?mluva osn o pr?vech osob se zdravotn?m postižením (un crpd) je mezinárodní ?mluvou o lidských právech, která je právně zavazující pro vlády zemí, které ji ratifikovaly. podle crpd maj? tyto země povinnost “podporovat, ochraňovat a zajistit plné a rovn? uplatňování všech lidských práv a základních svobod pro všechny lidi se zdravotním postižením”.86 byla přijata v roce 2006 a v roce 2008 vstoupila v platnost. ke dnešnímu dni ji ratifikovalo 150 zemí. česká republika ratifikovala crpd dne 28. 9. 2009. v?bor crpd v?bor pro práva lidí se zdravotním postižením (v?bor crpd) je 18tičlenná expertní skupina zodpovědná za monitorování slaďování zemí s opatřeními formulovanými v crpd. v?bor zodpov?d? za v?klad crpd a poskytuje vl?d?m veden? při otázkách souvisejících s implementac?. závěreční doporučení každá země, která ratifikovala crpd, má povinnost zasílat v?boru crpd zpr?vy po dvou letech od ratifikace úmluvy a poté každé čtyři roky (článek 35, crpd). zprávy mus? informovat, jak země implementuje práva upraven? ?mluvou. po přezkoumání zprávy v?bor crpd zašle vládě doporučení v dokumentu nazvaném “závěrečná doporučení”. opatrovnictv? od reformy systému opatrovnictví v české republice v roce 2014 soudci již nezbavuj? lidi s postižením způsobilosti k právním úkonům. omezen? sv?pr?vnosti ale nad?le existuje. to zmanená, že soud může osobě s postižením odebrat rozhodovac? pr?va v určitých oblastech života a převést je na opatrovn?ka. syst?m opatrovnictv?odeb?r? pravomoc a platnost rozhodnutí učiněných danou osobou. rozhodnutí učiněná osobou omezenou ve svéprávnosti můžou být zneplatněny jejím opatrovníkem. domovy pro osoby se zdravotním postižením ustanovení § 33 zákona o sociálních službách upravuje tři formy sociálních služeb: i) pobytov?, ii) ambulantní a iii) terénní služby. ‘domovy pro osoby se zdravotním postižením’ jsou jedn?m typem pobytov? služby (? 48). tato zařízení mají různou velikost od malých zařízení až po velk? instituce a poskytuj? zejm?na ubytov?n?, stravu, podporu při denní péčí, osobn? hygieně, vzděláv?n?, soci?ln? aktivity a podporu při obstarávání osobn?ch záležitostí. v těchto zařízeních mohou b?t rovněž umístěné děti se zdravotním postižením. domovy se zvláštním režimem 85 zákon č. 259/1999 sb. o sociální a právní ochraně dětí. 86 článek 1, crpd. 25 domovy se zvláštním režimem jsou pobytov? zařízení definovan? v ? 50 z?kona o soci?ln?ch službách jako zařízení pro lidi se specifickým postižením, jako jsou senioři s alzheimerovou chorobou nebo lidé se závažným a kombinovan?m postižením. podobná zařízení mívají průměrně 50 lůžek.87 sv?pr?vnost sv?pr?vnost odkazuje na schopnost osoby právně relevantně jednat.88 osoba omezen? ve sv?pr?vnosti pozb?v? vlastn? sv?pr?vnosti v rozsahu omezen?. omezen? rozhodov?n? se může týkat všech oblastí života, včetně finančních a majetkových záležitostí, práva zvolit si m?sto pobytu, zaměstnání, rodičovství, sexuální a reproduktivní práva, právo dědické a volebn? a právo zastávat veřejnou funkci. ‘lidé s duševním postižením’ pojem ‘lid? s duševním postižením’ zahrnuje osoby s intelektu?ln?m, v?vojov?m, kognitivn?m a/nebo psychosociálním postižením. ‘lidé s psychosociálním postižením´ (duševní zdrav?) lid? s psychosociálním postižením trpí duševními zdravotn?mi probl?my nebo nemoc? a/nebo jde o uživatele služeb duševního zdrav?, přičemž ale nejde o konkr?tn? samostatn? skupiny. jako lid? s psychosociálním postižením mohou b?t označeni i lid? s ment?ln?m, v?vojov?m nebo kognitivním postižením. ‘lidé s mentálním postižením’ lidé s mentálním postižením trpí obecně většími obtížemi než většina lidí, protože jejich intelektu?ln? a adaptivn? funkce jsou z důvodu dlouhodobého stavu, kter? trv? buďto od narozen?, nebo nastane před 18. rokem života. vývojové postižení zahrnuje ment?ln? postižení a rovněž osoby s v?vojov?mi poruchami včetně mozkov? obrny, poruchy autistick?ho spektra a fet?ln? alkoholov? porucha. kognitivní postižení odkazuje na potíže s učením a zpracováním informací a může být spojeno s ?razem mozku, infarktem nebo demencí včetně alzheimerovy choroby. nejde nutně o samostatn? skupiny. mnoho lid? s ment?ln?m, vývojovým nebo kognitivním postižením se může také označovat nebo b?t označováno jako osoby s psychosociálním postižením. osobn? asistence osobn? asistence je individualizovan? soci?ln? služba v české republice, jejímž cílem je asistence lidem se zdravotním postižením, začlenění do komunity a prevence izolace. osobní asistence může být poskytována při několika ?konech, jako jsou osobn? hygiena a úkony vztahující se ke každodennímu životu, péče o domácnost, finanční aktivity, vzdělávání a zaměstnání. příspěvek na péči příspěvek na péči je st?tem poskytovan? d?vka lidem s postižením za účelem, aby si mohli kupovat různé typy např. individualizovaných podpůrných služeb, které potřebují. c?lem příspěvku na péči je umožnit lidem s duševním postižením získat větší kontrolu nad podporou, kterou dostávají a způsobem, jakým ji dostávají. přiměřené úpravy přiměřené úpravy jsou definovány jako nezbytné a přiměřené úpravy a změny poskytované lidem s postižením proto, aby mohli uplatňovat svá práva. to může například znamenat poskytování podpůrné asistence dětem s ment?ln?m postižením tak, aby měly přístup k běžnému vzdělání v inkluzivním vzdělávacím prostředí. v oblasti zaměstnáv?n? to může 87 mezinárodní globální aliance pro dlouhověkost, ilc, česká republika, 3, dostupné na http://www.ilc-alliance.org/images/uploads/publication-pdfs/ilc-czech_republic.pdf (poslední přístup: 23. 9. 2014). 88 mdac, svéprávnost v evropě, 9. 26 znamenat poskytování snadno čitelných informací zaměstnancům. jedná se o právo zaručené crpd.89 chráněné bydlení chráněné bydlení definuje ustanoven? ? 51 zákona o sociálních službách jako pobytovou sociální službu pro lidi se sníženou soběstačností způsobenou zdravotn?m postižením nebo chronickou nemocí včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzick? osoby. chráněné bydlení funguje jako kolektivní nebo individuální bydlen?. v roce 2012 existovalo 147 poskytovatelů chráněného bydlení.90 pobytov? sociální služby pobytov? sociální služby odkazují na růžná kolektivní a individuální bydlení. zahrnují zejm?na domovy pro osoby se zdravotním postižením od malých zařízení po rozs?hl? instituce, týdenní stacionáře, domovy se zvláštním režimem a domovy pro seniory. standardy kvality sociálních služeb zákon o sociálních službách stanovuje, aby poskytovatelé služeb v čr splňovali několik standardů kvality. jsou to opatření regulující osobní, procesn? a provozn? aspekty soci?ln?ch služeb. například standard kvality č. 8 stanovuje, aby služby podporovaly přístup uživatelů ke komunitě a rozvíjely jejich sociální sítě včetně rodiny a přátel.91 podpora samostatn?ho bydlen? podpora samostatného bydlení je službou poskytovanou lidem se sníženou soběstačností v důsledku zdravotn?ho postižení nebo chronické nemoci včetně duševní nemoci, jejichž situace vyžaduje pomoc jin? osoby. je upravena v ? 43 zákona o sociálních službách. v roce 2012 existovalo 41 poskytovatelů a 319 uživatelů.92 týdenní stacionáře týdenní stacionáře definuje ? 47 z?kona o soci?ln?ch službách jako pobytov? sociální služby poskytující bydlení lidem se sníženou soběstačností v důsledku jejich věku nebo zdravotn?ho postižení a lidem s chronickým nebo mentálním postižením, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jin? osoby. t?denn? stacionáře se mohou lišit od ‘domovů pro osoby se zdravotním postižením’ faktem, že nabízejí ubytování pouze přes týden, od pondělí do pátku. služby poskytované v týdenním stacionáři se shodují s těmi v ‘domovech pro osoby se zdravotním postižením’. v roce 2012 existovalo 67 poskytovatelů týdenních stacionářů.93 89 článek 2, crpd. 90 n?rodn? centrum centrum pro podporu transformacei sociálních služeb, ústavní sociální služby v české republice2013, s. 7-10. 91jan šiška, fundamental rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report czech republic, s. 16. 92 n?rodn? centrum pro podporu transformace sociálních služeb, ústavní sociální služby v české republice. 93 tamtéž.
