Guardianship and Human Rights in the Czech Republic

opatrovnictví aanaly‘ za právní úpravya politiky v oblastilidská práva vőeské republiceopatrovnictvíbyla jsem pod opatrovnictvím dvacet let. nemohla jsem nakládat s vlastními peneű zi, nebo se rozhodnout, kde budu zűít. nemohla jsem ani pracovat nebo volit. chteű la jsem rozhodovat sám za sebe. respektujeme soukromí našich klientuő , proto zde pouzű ité fotografie zobrazují modely, nikoliv naše klienty. mdac chrání lidské práva. mental disability advocacy centeropatrovnictví a lidská práva vanalýza právní úpravy a politiky voblasti opatrovnictví2007opatrovnictví a lidská práva vőeské republice3obsahshrnutí5doporueni71.úvod101.1opatrovnictví 101.2výzkum opatrovnictví 12podčkování 131.4metoda 14  první iáze pĝehled legislativy14  ‘ruhá iáze shromaådování údamĥ z terénu141.5ukazatele pro hodnocení opatrovnictví zhlediska ochrany lidských práv 15právní úprava a politika voblasti opatrovnictví162.1úvod 16’emogra¿cká a sociální charakteristika ýeské republiky 16právní systém výeské republice20právní úprava opatrovnictví výeské republice 22 2.4.1 historie22  souþasná právní úprava ĝízení o zpĥsobilosti kprávním úkonĥm a opatrovnictví výeské republice24  ‘ruhy zpĥsobilosti kprávním úkonĥm výeské republice26  ‘ruhy opatrovnictví výeské republice27’vouiázové ĝízení o zpĥsobilosti kprávním úkonĥmopatrovnictví 28  )áze medna zbavení nebo omezení zpĥsobilosti kprávním úkonĥm29  )áze dvč 8stanovení opatrovníka30posouzení legislativy ýeské republiky zhlediska ochrany lidských práv 31 2.6.1 principy prostupující celým právním rámcem (ukazatel 1)32  procesní práva pĝi ĝízení o opatrovnictví ukazatele  34  .valita dĥkazĥ pĝedkládanêch soudĥm vpĝípadech zbavování zpĥsobilosti kprávním úkonĥm ukazatele  43  práva dospčlé osoby po ustanovení opatrovníka ukazatele  ….50 2.6.5 povinnosti opatrovníka po ustanovení opatrovnictví (ukazatele 18-25)58pĝíloha a ………………………………………………………………………………………………….74pĝíloha b ………………………………………………………………………………………………….76mental disability advocacy center4opatrovnictví a lidská práva vőeské republice5nutítato zpráva je první svého druhu, která se hloubůji zabývá legislativní úpravou opatrovnictví v ďeské republice. stejnů jako žada dalších postkomunistických států ani ďeská republika nezmůnila svou právní úpravu opatrovnictví tak, aby byla souladu se souőasnými standardy ochrany lidských práv. právů tyto standardy a jejich naplňování vďeské republice jsou vcentru pozornosti naší zprávy. zprávního i morálního hlediska je absolutnů nezbytné, aby ďeská republika novelizovala právní úpravu opatrovnictví, jak názornů dokládá tato zpráva, která pžichází právů vőas ohledem na nedávné pžijetí úmluvy o právech osob se zdravotním postiőením.1ďeská republika se aktivnů podílela na pžípravů této úmluvy, jejíő ďlánek 2 vyzývá všechny státy, aby zajistily osobám se zdravotním postiőením právo na rovné postavení pžed zákonem a způsobilost kprávním úkonům ve všech oblastech őivota na základů rovnosti sostatními.2 otázky související se zdravotním postiőením a opatrovnictvím, které se dotýkají mnoha tisíc lidí vďeské republice, nejsou vsouőasnosti pro rozhodující őeské őinitele prioritou. celkovým výsledkem pak je takový legislativní rámec upravující duševní postiőení a zejména opatrovnictví, který zvyšuje zranitelnost a sociální vylouőení lidí duševním onemocnůním a mentálním postiőením.3 důje se tak proto, őe osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům jsou zbavovány svých základních lidských práv a povinnosti jejich opatrovníků nejsou pžimůženů upraveny.zpráva pžedkládá analýzu vnitrostátní právní úpravy opatrovnictví, která je sledována optikou souőasných závazných standardů ochrany lidských práv. tato právní úprava nemá formu jednoho zákoníku, ale je rozptýlena vžadů různých zákonů a pžedpisů. zpráva proto zkoumá, zda tyto různé zákony a pžedpisy poskytují pžimůžené záruky nutné ktomu, aby právní systém zajišťoval plné respektování standardů ochrany lidských práv.výsledek našeho výzkumu svůdőí o tom, őe aőkoliv ústava ďeské republiky stanoví, őe lidská práva lidí sduševním postiőením jsou respektována vsouladu mezinárodními standardy, žada legislativních pochybení vede kzávaőným nedostatkům vcelém legislativním rámci. hlavní závůry této zprávy odhalují, őe ďeská republika ve skuteőnosti neplní svůj závazek chránit práva lidí bez plné způsobilosti kprávním úkonům, a svůdőí o tom, őe reformy jsou naléhavů nutné. nejdůleőitůjší závůry jsou následující:&onvention on the 5ights oi persons zith ‘isabilities pĝimata valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl 2 ibid þl 7yto pommy msou de¿novány ve slovníþku viz str mental disability advocacy center6osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům jsou významnou můrou, svévolnů a automaticky zbavovány lidských práv. mezi jinými jde o vlastnická práva, právo na rodinný őivot, právo uzavžít manőelství, volit, svobodnů se sdruőovat, mít pžístup ksoudu a požídit závůť.ďeská právní úprava opatrovnictví postrádá důkladnost a kvalitu. poskytuje sice urőité prostžedky procesní ochrany, které však mohou být oslabeny tím, őe nejsou dost úőinné. takőe napž. dospůlá osoba obecnů má „právo” na právní zastoupení bůhem žízení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům a ustanovení opatrovníka, ale neexistuje doprovodný zákon, který by formálnů stanovil, őe právní zástupce se poskytuje univerzálnů, nebo őe ho platí stát po té, co žízení o zbavení způsobilosti skonőilo.opatrovnictví pžispívá ksociálnímu vylouőení. vrozporu smezinárodním právem můőe být dospůlá osoba vďeské republice zadrőována kvůli posouzení své způsobilosti. ještů závaőnůjší je, őe jakmile byl osobů ustanoven opatrovník, můőe být taková osoba umístůna bez svého souhlasu do ústavu sociální péőe na zbytek őivota. odvolání nejsou moőná. dále neexistuje zákonná povinnost, aby opatrovník podporoval nezávislost osoby nebo hledal moőnosti pro őivot komunitů ői jiné ménů omezující žešení bydlení. vďeské republice fakticky neexistují pro osoby se zdravotním postiőením, které potžebují podporu pži urőitých rozhodnutích, skuteőné alternativy opatrovnictví (napž. pokyny pro pžípad budoucí ztráty způsobilosti nebo podpůrné rozhodování). k dalším nedostatkům legislativního rámce patží to, őe oprávnůní opatrovníka není pžimůženů upraveno. opatrovníci napž. nemají povinnost zohledňovat názory osob bez plné způsobilosti kprávním úkonům, kdyő o őivotů takových osob rozhodují. opatrovnické orgány místních úžadů jsou ze zákona odpovůdné za dohled na podmínky opatrovnictví, ale jejich povinnosti nejsou vlegislativů pžimůženů deűnovány, coő potenciálnů umoőňuje, aby nedbalé nebo protiprávní chování opatrovníků nebylo vůbec zjištůno. jakmile je tímto vadným postupem rozhodnuto o omezení nebo zbavení způsobilosti kprávním úkonům, dospůlá osoba, která je pravdůpodobnů traumatizovaná a zmatená, má pouhých patnáct dnů na to, aby poőádala o ukonőení opatrovnictví. po této desetidenní lhůtů právo poőádat o ukonőení opatrovnictví zaniká.centrum advokacie duševnů nemocných naléhavů vyzývá vládu ďeské republiky, aby právní úpravu opatrovnictví reformovala. je pži tom tžeba aktivnů zapojit a souőasnů respektovat osoby sduševním onemocnůním a smentálním postiőením i jejich místní a celostátní organizace. tato zpráva pžedkládá žadu doporuőení, jejichő cílem je zlepšení zákonů a posílení respektování lidských práv osob se zdravotním postiőením vďeské republice. 5ezoluce 2s1 þ  protection oi persons zith 0ental ,llness and the ,mprovement oi 0ental +ealth &are o ochranč duãevnč nemocnêch a zlepãení péþe o duãevní zdraví  pĝimatá valnêm shromáådčním  prosince  zásada  zdravotní vyãetĝeníopatrovnictví a lidská práva vőeské republice7’2p258ý(1,zpráva celkovů svůdőí o tom, őe őeská právní úprava opatrovnictví nesplňuje základní mezinárodní standardy. ztoho jasnů vyplývá, őe őivot mnoha tisíc lidí ďeské republice by bylo moőné významnů zlepšit. dojde ktomu však pouze tehdy, pokud se vláda zaváőe zmůnit legislativní rámec. stímto cílem pžedkládá mdac őeské vládů žadu doporuőení, jejichő splnůní by uvedlo zákony do souladu se základnímimezinárodními standardy. zmiňované ukazatele pžedstavují 29 základních záruk stavu, kdy systém opatrovnictví je vsouladu slidskými právy, a jsou vődy uvedeny vzávorce za konkrétním doporuőením. uvádíme je zde, aby se őtenáž mohl podívat na jejich podrobnůjší analýzu vhlavních őástech zprávy. ďtyži zásadní doporuőení jsou:maximalizovat samostatnost. zajistůte, aby si dospůlé osoby zachovaly právo rozhodovat ve všech oblastech őivota, vnichő jsou funkőnů způsobilé. konkrétnů to znamená:zrušit (úplné) zbavování způsobilosti kprávním úkonům a úőinnů podporovat nůkterou zforem omezení způsobilosti kprávním úkonům „ušitou na míru”, kdy by soudce vymezil ty oblasti, vnichő daná osoba není způsobilá (ukazatel 27).zrušit praxi, kdy osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům jsou automaticky zbavovány základních práv na majetekna prácina rodinný őivotuzavžít manőelstvívolitsdruőovat semít pžístup ksoudupožizovat závůť (ukazatele 13, 5-7).zajistit, aby zákon deűnoval rozsah povinností opatrovníka sohledem na způsobilost dané osoby (ukazatel 20).zajistit, aby zákon stanovil, őe rozhodnutí o zbavení způsobilosti kprávním úkonům se opírá o prokazatelné spojení mezi diagnózou a funkőní způsobilostí (ukazatel 8).poskytnout alternativy. vyőadujte uőívání co nejménů omezujících alternativ, které podporují samostatnost a chrání dospůlou osobu. konkrétnů to znamená: vytvožení ménů omezujících alternativ opatrovnictví, jakými jsou napž. zplnomocnůní, pokyny pro pžípad budoucí ztráty způsobilosti a podpůrné rozhodování (ukazatel 26).poőadavek, aby se opatrovnictví pouőívalo jen jako poslední východisko (ukazatel 26).mental disability advocacy center8poőadavek, aby opatrovníci hledali pro dospůlou osobu nejménů omezující žešení bydlení (ukazatel 2).pžedcházet zneuőívání. omezte moőnosti špatného nakládání s osobami bez plné způsobilosti kprávním úkonům. konkrétnů to znamená:stanovit objektivní kritéria pro posuzování nezpůsobilosti a jasné důvody pro rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti kprávním úkonům. musí mezi nimi být i ustanovení zajišťující, őe se rozhoduje na základů aktuálních lékažských a psychologických posudků (ukazatele 7 a 8). zajistit, aby zákony stanovily jakého druhu a kvality musí být důkazy potžebné rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti kprávním úkonům (ukazatel 9).stanovit kritéria pro výbůr opatrovníka, která jasnů pžedem vylouőí moőnost slouőit jako opatrovník u osob se stžetem zájmů (ukazatele 0 a 11).zajistit, aby zákony pžedepisovaly povinné a smysluplné pžezkumy rozhodnutí o ustanovení opatrovnictví, do nichő je dospůlá osoba plnů zapojena a je pži nich adekvátnů právnů zastoupena (ukazatel 27).oznaőit oblasti, vnichő mají opatrovníci oprávnůní jednat, a také ty, vnichő takové oprávnůní nemají.zdokonalit postupy. poskytnůte dostateőné záruky práva dospůlé osoby úőastnit se smysluplným způsobem celého opatrovnického žízení od samého poőátku a po celou dobu trvání opatrovnictví. konkrétnů to znamená:deűnovat zákonem dostateőnů jasnů a konkrétnů důvody pro podání návrhu prohlásit osobu nezpůsobilou kprávním úkonům (ukazatel 2).zajistit žádné oznamování a pžístup kinformacím pži všech jednáních vprůbůhu žízení o zbavení osoby způsobilosti kprávním úkonům a zajistit, aby osoba byla bůhem tůchto jednání pžítomna a vyslechnuta. jasnů urőit (jako výjimku), kdy není pžítomnost dospůlé osoby pži soudních jednáních o opatrovnictví nutná (ukazatel ).zajistit poskytnutí bezplatného právního zastoupení pži soudním jednání vőetnů odvolání (ukazatel ).zrušit nedobrovolné drőení lidí za úőelem vyšetžení způsobilosti (ukazatel 5).zajistit, aby se pži ustanovení opatrovníka brala vúvahu a náleőitů zohlednila pžání dospůlé osoby.zajistit, aby dospůlá osoba můla právo a moőnost podat námitku proti ustanovenému opatrovníkovi (ukazatel 2). zajistit, aby dospůlé osoby můly skuteőnou moőnost vyjádžit se krozhodnutím, která ovlivní jejich őivot (ukazatel 9). poőadovat, aby opatrovníci pravidelnů navštůvovali osoby, za nůő jsou odpovůdné, a hovožili snimi (ukazatel 2).zavést pro osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům úőinný systém stíőností vőetnů moőnostipodávat opravné prostžedky (ukazatel 25).opatrovnictví a lidská práva vőeské republice9zavést pravidelné kontroly jednání opatrovníka objektivním orgánem, který by musel brát vúvahu informace od dospůlé osoby a jemuő by se opatrovník zodpovídal za všechna rozhodnutí (ukazatel 2).mdac je pžesvůdőeno, őe provedení tůchto doporuőení by pžineslo významné zkvalitnůní őeské právní úpravy opatrovnictví, neboť by posílilo ochranu lidských práv a zájmů osob, které proőívají svůj őivot bez úplné způsobilosti kprávním úkonům. mdac se tůší, őe se bude moci zapojit a spolupracovat sőeskými orgány a obőanskou spoleőností na plánování a realizaci reforem.mental disability advocacy center101.úvod1.1 opatrovnictvítato zpráva se zabývá opatrovnictvím dospůlých osob, nikoliv právní úpravou týkající se důtí. centrum advokacie duševnů postiőených (mdac) deűnuje „opatrovnictví” jako právní vztah vzniklý na základů soudního žízení mezi dospůlou osobou, která je povaőována za právnů nezpůsobilou rozhodovat za sebe, a osobou ustanovenou, aby rozhodovala jménem takové dospůlé osoby.5 právní mechanismus opatrovnictví nůjaké podobů existuje témůž ve všech jurisdikcích svůta a obecnů je pžijímán jako ochranný prostžedek pro osoby, které jsou povaőovány za neschopné spravovat své osobní záleőitosti vdůsledku duševního onemocnůní (psychosociálního postiőení), mentálního postiőení, degenerativního onemocnůní anebo tůőkého tůlesného nebo smyslového postiőení.opatrovnictví se obvykle ustanovuje v soudním žízení nebo vkombinaci soudního a správního žízení, pži nůmő je dospůlá osoba shledána őásteőnů nebo úplnů nezpůsobilou rozhodovat za sebe. výsledkem takového nálezu můőe být, őe tato osoba je „zbavena způsobilosti kprávním úkonům”.6 soud (nebo správní orgán) pak ustanoví jinou osobu jako opatrovníka. konkrétní oprávnůní opatrovníka je deűnováno bu zákonem nebo soudním pžíkazem. obecnů platí, őe opatrovník má jak oprávnůní rozhodovat za dospůlou osobu, tak povinnost chránit prospůch dané osoby. úőinnost instituce opatrovnictví záleőí do znaőné míry na urőitých osobních vlastnostech opatrovníka napž. na jeho ői její pracovitosti a svůdomitosti. opatrovnictví má nesmírný vliv na őivoty tůch, kteží se dostanou pod jeho ochranný status. výzkum mdac provádůný vnůkolika zemích odhalil, őe osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům vmnoha pžípadech ztrácejí právo důlat i ta nejjednodušší rozhodnutí, stejnů jako právo uplatňovat jiná základní lidská práva. výsledkem toho, őe opatrovník nevykonává svou povinnost chránit nebo rozhoduje rozporu spžáními anebo zájmy dospůlé osoby, můőe být zneuőívání a zanedbávání dospůlé osoby. proto je tžeba v úőinných opatrovnických systémech jednání opatrovníků kontrolovat a také mít dobže fungující systém odpovůdnosti. 5ezoluce 2s1 þ  protection oi persons zith 0ental ,llness and the ,mprovement oi 0ental +ealth &are o ochranč duãevnč nemocnêch a zlepãení péþe o duãevní zdraví  pĝimatá valnêm shromáådčním  prosince  zásada  zdravotní vyãetĝenív této zprávč 0’$& pouåívá pomem äzpĥsobilost k právním úkonĥm´ tak mak me de¿nován ve slovníþku pommĥ na str  -ednotlivé murisdikce pouåívamí pĝi de¿nování právní nezpĥsobilosti konat sám za sebe rĥzné termíny mako napĝ äincapable´ nebo äincompetent´ 1čkteré zákony umoåėumí rozhodnout o þásteþné nebo omezené zpĥsobilosti k právním úkonĥmopatrovnictví a lidská práva vőeské republice11jak globální hnutí za práva lidí se zdravotním postiőením nabývá na síle, model opatrovnictví je stále více kritizován za to, őe neposkytuje dostateőnou ochranu spravedlivého procesu pži ustanovování a výkonu opatrovnictví a nezajišťuje právo na sebeurőení. pouze vnůkolika málo jurisdikcích jako napž. v kanadů nebo velké británii došlo kreformů právní úpravy opatrovnictví a objevily se jiné prostžedky ochrany a pomoci lidem sduševním postiőením, zejména podpůrné rozhodování.8zákonodárci a soudy vtůchto zemích proto povaőují opatrovnictví za poslední východisko, které se má pouőívat aő poté, co všechny ostatní, ménů omezující prostžedky pomoci a ochrany byly vyőerpány.i vmezinárodním můžítku bylo koneőnů uznáno, őe opatrovnictví pžedstavuje naléhavý problém. vnovů pžijaté úmluvů osn o ochranů práv osob se zdravotním postiőením (úmluva o osobách se zdravotním postiőením) se způsobilostí kprávním úkonům výslovnů zabývá ďlánek 2, vnůmő se uvádí:rovné postavení pžed zákonem: státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, opůtovnů potvrzují, őe osoby se zdravotním postiőením mají ve všech oblastech rovná práva sostatními lidmi. státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, őe osoby se zdravotním postiőením mají ve všech oblastech őivota stejnou způsobilost kprávním úkonům jako ostatní lidé. státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, pžijmou pžíslušná opatžení tomu, aby osoby se zdravotním postiőením můly pžístup k podpože, kterou pžípadnů potžebují pro uplatňování své způsobilosti kprávním úkonům. státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna opatžení související suplatňováním způsobilosti kprávním úkonům obsahovala souladu smezinárodní právní úpravou lidských práv vhodné a úőinné pojistky proti zneuőívání. tyto pojistky budou zárukou toho, őe opatžení související s uplatňováním způsobilosti kprávním úkonům respektují práva, vůli a preference dané osoby, jsou prosta stžetu zájmů a nepžípustného ovlivňování, jsou pžimůžená a pžizpůsobená situaci osoby, uplatňují se po nejkratší moőnou dobu a podléhají pravidelnému pžezkumu provádůnému kompetentním, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. pojistky budou pžimůžené míže, v jaké taková opatžení postihují práva a zájmy osoby.5.státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, pžijmou vsouladu sustanoveními tohoto ďlánku pžíslušná a úőinná opatžení, aby zajistily osobám se zdravotním zpráva &anadian $ssociation ior &ommunity living &$&l .anadské sdruåení pro åivot v konumitč  7ask )orce on $lternatives to *uardianship pracovní skupina pro alternativy opatrovnictví  srpen  dostupná na httpzzzzorldenablenetrightsadhoc3meet_guardianship.htm. $nglická terminologie uåívaná v této zprávč vznikla na základč mnoha diskusí .podobné diskusi pravdčpodobnč domde anebo uå probíhá i vdalãích mazycích $bychom þtenáĝi pomohli porozumčt terminologii uåívané v tčchto zprávách uvádíme vpĝíloze $ struþnê slovníþek pommĥ mental disability advocacy centerpostiőením rovná práva vlastnit nebo důdit majetek, spravovat své vlastní űnanőní záleőitosti a mít rovný pžístup kbankovním půjőkám, hypotékám a dalším formám űnanőních úvůrů, a dále zajistí, aby osoby se zdravotním postiőením nebyly svévolnů pžipravovány o svůj majetek.tato ustanovení pžímo postihují opatrovnictví. ještů dále zvyšují hodnovůrnost výzev mdac k okamőitém posunu paradigmatu od svévolného odnímání lidských práv osobám bez plné způsobilosti kprávním úkonům smůrem kpžijímání takových národních politik a zákonů, které uvedou ustanovení úmluvy o osobách se zdravotním postiőením a zejména jejího ďlánku 2 do őivota. je pžáním a zámůrem mdac, aby tato zpráva ovlivnila jak smůr, tak rychlost tohoto posunu. 1.2 výzkumopatrovnictvímnoha zemích, vnichő mdac působí, zůstává právní úprava opatrovnictví relativnů nemůnná uő po desetiletí. je však pravdůpodobné, őe tyto zákony budoupodstatnů reformovány, neboť jednotlivé zemů stále uvádůjí svou legislativu do souladu smezinárodními standardy ochrany lidských práv. ve snaze pžitáhnout pozornost kopatrovnictví coby oblasti, kde je reforma naléhavů nutná, iniciovalo mdac svůj projekt opatrovnictví s cílem deűnovat silné stránky i slabiny stávajících legislativních systémů. vzhledem ktomu, őe legislativa a realita se őasto rozcházejí, projekt navíc zkoumá skuteőnou praxi vopatrovnictví. tato zpráva pžedkládá legislativní analýzu, po níő bude vroce 2007 následovat zevrubná zpráva obsahující komentáž k tomu, jak opatrovnický systém funguje vpraxi. mdac zahájilo svůj výzkum koncem roku 200 zkoumáním legislativní úpravy systému opatrovnictví vžadů zemí. vprvní őásti se projekt zamůžil na őtyži zemů: bulharsko, maarsko, srbsko a rusko. vroce 2006 zahájilo mdac výzkum vdalších őtyžech zemích: chorvatsku, ďeské republice, gruzii a kyrgyzstánu. cílem výzkumu je zjistit, do jaké míry je vnitrostátní legislativa voblasti opatrovnictví tůchto zemích vsouladu smezinárodní právní úpravou, standardy a nejlepší praxí lidských práv, aby tak upozornil na okruhy, vnichő je nutná reforma. podobnů jako je tomu u mnoha výzkumných projektů, které slouőí jako první obhlídka neprobádaného území, tato zpráva moőná pžedkládá více otázek neő odpovůdí. to platí zejména proto, őe nejde o statistický pžehled, ale spíše o srovnávací právní analýzu. výsledky uvádůné vtéto zprávů se vztahují pouze klegislativů. jak jsme vysvůtlili výše, výzkum v praxi stále ještů probíhá a teprve on poskytne informace o tom, jak opatrovnické systémy fungují.opatrovnictví a lidská práva vőeské republice podčkovánívýzkum provádůli právníci ze všech cílových zemí. vykonávali veškerý výzkum ve svých zemích, napsali první návrhy zpráv jednotlivých zemí a podíleli se na redakőní práci. byli to slavka kukova (bulharsko), petar sardeli (chorvatsko), zuzana benešová (ďeská republika), nina dadalauri (gruzie), dániel kaderják (maarsko),9 meder dastanbekov (kyrgyzstán), anna smorgunova (rusko) a vidan hadői-vidanovi (srbsko).zaőátkem února 200, dlouho pžed tím, neő zaőal terénní výzkum vrámci projektu o opatrovnictví, shromáődil oliver lewis zmdac skupinu vybraných osobností do poradního výboru kprojektu o opatrovnictví. tato skupina se aktivnů zapojila do formulování koncepce, navrhování a realizace obou fází projektu a její őlenové velkoryse poskytovali svůj őas i odbornost. poradní výbor kprojektu o opatrovnictví tvoží půt mezinárodnů uznávaných odborníků voblasti duševního zdraví, opatrovnictví a právní úpravy lidských práv:dr. robert m. gordon, žeditel a profesor school of criminology, simon fraser university, vancouver, kanadadr. georg høyer, profesor community medicine, university of tromsø, norskodr. krassimir kanev, pžedseda bulharského helsinského výboru, soűe, bulharskomr. mark kelly, žeditel irish council for civil liberties, dublin, irskodr. jill peay, profesorka práva london school of economics, londýn, velká británie.mdac by chtůlo co nejsrdeőnůji podůkovat poradnímu výboru kprojektu o opatrovnictví za individuální i spoleőnou pomoc, kterou tomuto projektu poskytli. veškeré chyby jdou výluőnů na vrub mdac. bývalá žeditelka mdac pro výzkum a vývoj marit rasmussen pžipravovala a žídila tento projekt déle neő dva roky. stáőisté priscilla adams, jill diamond, jill roche a nicholas tsang pomáhali pži poőáteőním průzkumu. ďeskou zprávu pžipravili zuzana benešová a david kosar. robert kaňka poskytl žadu pžipomínek. istván fenyvesi a oliver lewis jsou autory koneőné verze. této zprávč 0’$& pouåívá pomem äzpĥsobilost kprávním úkonĥm´ tak mak me de¿nován veslovníþku pommĥ na str  -ednotlivé murisdikce pouåívamí pĝi de¿nování právní nezpĥsobilosti konat sám za sebe rĥzné termíny mako napĝ äincapable´ nebo äincompetent´ 1čkteré zákony umoåėumí rozhodnout o þásteþné nebo omezené zpĥsobilosti kprávním úkonĥmmental disability advocacy center1.4 metoda prvníiázepĝehledlegislativyprvní fází výzkumu, kterou pžedstavuje tato zpráva, je prostudování zákonodárných textů de jure, spíše neő jak jsou aplikovány. studie se zabývá jednotlivými typy ochranných opatžení, která existují ve vnitrostátním právu, a veškerou další relevantní domácí legislativou tak, őe:studuje právní postupy pži ustanovování nebo rušení opatrovnictví a práva úőastníků takových žízeních.zkoumá poőadavky na dokazování pži žízení o opatrovnictví.dokumentuje práva osob povaőovaných za nezpůsobilé vprůbůhu žízení o opatrovnictví.hodnotí, která práva jsou odnímána poté, co je rozhodnuto o nezpůsobilosti.analyzuje pravomoci a oprávnůní opatrovníků, jejich odpovůdnost a způsob, jakým jsou kontrolováni, a zároveň postup pro podávání stíőností proti opatrovníkům, pokud nůjaký existuje; azkoumá žešení sporů mezi opatrovníky a osobami bez plné způsobilosti právním úkonům. ‘ruháiázeshromaådováníúdamĥterénudruhá fáze se zamůžuje na zkoumání de facto opatrovnické praxe vrámci kaődé cílové zemů tak, őe sleduje soudní jednání, studuje soudní spisy a vevhodné a moőné míže monitoruje jednání opatrovnických orgánů a studuje jimi vedené spisy.vzhledem ktomu, őe urőité informace lze získat jen od úőastníků žízení o opatrovnictví, zabývají se výzkumníci jednotlivými pžípady, sledují jednání soudů a opatrovnických orgánů, studují spisy a vedou rozhovory. tato metoda shromaőování údajů umoőňuje získat pžedstavu o praxi voblasti opatrovnictví.pži výzkumu, jehoő souőástí jsou rozhovory súőastníky, znichő nůkteží trpí duševním onemocnůním nebo mentálním postiőením, vzniká etický problém zachování důvůrnosti a schopnosti dotazovaných porozumůt úőelu výzkumu a dát pouőený souhlas súőastí vnům. mdac peőlivů zvaőuje etické otázky spojené s tímto aspektem výzkumu a pžijalo smůrnici na ochranu úőastníků a údajů, které poskytli. kaődý výzkumník má őíselný systém pro uchovávání informací a ukládá klíő a nezpracované údaje na různých místech. smůrnice stanoví standardy pro informování „subjektů” výzkumu o tom, őe úőast vnům je dobrovolná, őe mají právo úőast kdykoliv odmítnout a o podmínkách zachovávání důvůrnosti informací, které poskytnou.10 „skuteþnê iakticky e[istumící mamící úþinek i kdyå iormálnč ani právnč není uznáván”%lack¶slaz’ictionary(west 8th ed. 2004).opatrovnictví a lidská práva vőeské republice1.5 ukazateleprohodnoceníopatrovnictvíhlediskaochranylidskêchprávcelém projektu mdac pouőívá 29 ukazatelů pro analýzu legislativy.11 tyto ukazatele vycházejí ze zásadního dokumentu o opatrovnictví a podpůrném rozhodování, totiő doporuőení ő. r(99) výboru ministrů rady evropy „principy týkající se právní ochrany osob zbavených způsobilosti kprávním úkonům.” další ukazatele vznikly na základů vysvůtlujícího memoranda ktomuto doporuőení a po prostudování právní úpravy opatrovnictví vjurisdikcích evropy, spojených států a kanady. mdac zformulovalo své ukazatele sohledem na to, őe všechny zkoumané zemů aő na kyrgyzstán ratiűkovaly evropskou úmluvu o ochranů lidských, a protoőe jsou őlenskými státy rady evropy, platí u nich pžedpoklad, őe budou dodrőovat její „můkké právo”13 jako napž. doporuőení ő. r(99)ukazatele, které mdac pouőívá, pžedstavují základní pojistky nezbytné v opatrovnickém systému cele soustžedůném na őlovůka a respektujícím lidská práva. zámůrem bylo zachovat ukazatele relativnů jednoduché a pžesné i tam, kde vlastní problémy jsou znaőnů komplikované.ukazatele nejsou vyőerpávající, zdůrazňují však nejdůleőitůjší problémy, jimő őelí dospůlé osoby v opatrovnických systémech. vynechání urőitého bodu nebo otázky z ukazatele neznamená, őe taková otázka není důleőitá, nebo őe neznamená problém v legislativnímrámci dané zemů. standardizací výzkumu a analýzy systémů opatrovnictví se mdac snaőí vytvožit nástroj, jehoő pomocí budou moci lidé porovnat a odlišit systémy opatrovnictví vrůzných zemích.11souhrn vãech devčtadvaceti ukazatelĥ me uveden vtabulce v pĝíloze %12viz úplnê te[t memoranda na httpszcdcoeintviez’ocmsp”id 3.13 „soft law” oznaþume normy doporuþení smčrnice nebo obecné principy které pĝestoåe nemsou pĝísnč právnč závazné msou nicménč právnč vêznamné %lack¶s laz ‘ictionary (west 8th ed   0čkké právo naznaþume mistê stupeė politického a morálního závazku ze strany státĥ a me uåiteþnêm nástromem pro vêklad e[istumících právnč závaznêch norem ‘oporuþení vêboru ministrĥ 5ady (vropy msou mčkkêm právem vêbor vãak má pravomoc åádat aby ho þlenské státy iniormovaly o tom maká opatĝení uþinily na základč doporuþení þímå dává doporuþením znaþnou politickou sílu mental disability advocacy center2.právní úpavapov obasopatrovnic2.1 úvodďeská republika je zemů vsrdci stžední evropy bez pžístupu kmoži. sousedí nůmeckem na západů, rakouskem na jihu, slovenskem na východů a spolskem na severu. území ďeské republiky tvožilo do roku 8 souőást rakousko-uherské monarchie. po komunistickém pževratu vroce 8 se ďeskoslovensko14 stalo na dalších 41 let souőástí komunistického bloku. ďeská republika vznikla vroce 99po pokojném rozdůlení bývalého ďeskoslovenska (druhým nástupnickým státem je slovenská republika). ďeská republika se stala őlenem rady evropy vroce 992, oecd vroce 995, nato vroce 999 a evropské unie vroce 200 ’emogra¿ckásociálnícharakteristikaýeskérepublikyďeská republika je relativnů malá a pokud jde o národnosti a vyznání homogenní zemů. pževáőná vůtšina obyvatel ďeské republiky jsou ďeši (9,2%). nejvůtší menšiny tvoží slováci (,9%), poláci (0,5%), nůmci (0,%) a romové (0,%). 31. prosinci 2005 můla ďeská republika 0.25.079 obyvatel, ztoho 5.002.6byli muői a 5.28.431 byly őeny. poőet obyvatel őeské republiky od roku 99klesá, protoőe porodnost zde patží knejniőším vevropů (,22 dítůte na jednu őenu vreprodukőním vůku vroce 200).20 rok 2006 byl první od roku 99, kdy porodnost byla vyšší neő úmrtnost. stžední délka őivota je 72,9 roku u muőů a 79, roku u ően.2214òĝední název ýeskoslovenska se mčnil podle reåimu15podle sþítání lidu zroku  se  populace prohlaãume za agnostiky ateisty nebo bezvčrce  se hlásí kĝímskokatolickému vyznání a  msou protestanti16podle sþítání lidu zroku  se  populace hlásí kmoravské národnosti a  ke slezské národnosti.17vãechna þísla vycházemí ze sþítání lidu vroce  ‘alãí iniormace viz httpzzzczsoczengredakcensiipopulationbandbhousingbcensus (naposled navštíveno 12. února  18ýeskê statistickê úĝad statistickároþenkaýeskérepubliky, httpzzzczsoczengedicniplannsipubl619 ibid.20ýeskê statistickê úĝad &elkováporodnost evropskêchzemích, dostupná na httpzzzczsoczcsuedicniplannsipubl † viz také ýeskê statistickê úĝad äivotnístatistkaýeskérepublikyletechaå, dostupná na httpzzzczsoczcsuredakcensiipohybbobyvatelstvabvbceskebrepublicebvbletechbbbabs)ilep2+<%bb$%spdf naposled navãtíveno  února  21 ibid.22ýeskê statistickê úĝad základníiaktaýeskérepublice, httpzzzczsoczengredakcensiibasicbiactsbonbczechbrepublic naposled navãtíveno  února  opatrovnictví a lidská práva vőeské republiceúžední údaje o poőtu lidí s psychosociálním postiőením (duševním onemocnůním) a mentálním postiőením vďeské republice chybí. ani sőítání lidu zroku 200, ani pžíslušná ministerstva nemají relevantní údaje. rada vlády pro lidská práva koncem devadesátých let uznala, őe tento problém existuje, pžesto i vroce 2002 zaznamenala, őe „[o]chrana práv osob, jejichő svoboda byla fakticky omezena – vdůsledku umístůní do různých typů ústavní péőe – zůstává na okraji zájmu vežejnosti, zákonodárců, právníků a aő na výjimky také ochránců lidských práv”. rada dále konstatovala, őe „zvláštů naléhavý úkol pžedstavuje ochrana osob zbavených způsobilosti kprávním úkonům a procesní postavení osob vžízeních o způsobilosti kprávním úkonům”. rada vlády pro lidská práva proto naléhavů upozorňovala, őe „s ohledem na zvláštní charakter tůchto žízení a jejich důsledky pro osoby sduševním onemocnůním je velice vhodné, aby tato žízení byla statisticky monitorována a jejich průbůh sledován”25opatrovnictví se nezmůnilo a rada vlády pro lidská práva tak byla nucena vroce 2005 znovu hlásit, őe „není známo, kolik őeských obőanů vsouőasnosti nemá způsobilost kprávním úkonům, nebo ji má omezenou, zda stoupl poőet zahájených žízení, nebo zda existuje tendence kvracení způsobilosti kprávním úkonům ői nikoliv, protoőe ministerstvo spravedlnosti tyto informace neshromaőuje. stejnů tak ministerstvo spravedlnosti nevede statistiku o poőtu lidí kaődoroőnů umístůných do ústavů zdravotní péőe proti své vůli, kteží jsou de facto i de iure zbaveni osobní svobody”.26 podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo vroce 2005 nedobrovolnů hospitalizováno .929 pacientů.27poőet osob, které őijí vústavech sociální péőe nebo od nich pžijímají sluőby od roku 99 stoupá.28 tehdy existovalo 25 ústavů sociální péőe pro osoby se zdravotním postiőením (z toho 7 pro dospůlé osoby a pro důti), jejichő celková kapacita őinila 8. osob.29 o deset let pozdůji vroce 200 uő existovalo 279 domovů sociální péőe (09 pro dospůlé a 70 pro důti) scelkovou kapacitou 20.897 osob. je tžeba si uvůdomit, őe existují tži různé druhy umístůní do ústavů (denní, týdenní nebo roőní pobyt), takőe toto őíslo zahrnuje i osoby, které vzažízení zůstávají jeden den nebo nůkolik týdnů. podle odhadů őilo vroce 200 vdomovech sociální péőe asi 6.500 osob dlouhodobů.31 za povšimnutí také stojí, őe vůtšina ústavů 141) je urőena mladým lidem sduševním postiőením. jejich celková kapacita je 23 rada vlády pro lidská práva, zprávastavulidskêchprávýeskérepubliceroce, † str 24 ibid.25 ibid.26 rada vlády pro lidská práva,zprávastavulidskêchprávýeskérepubliceroce, † str 27 ibid.28pĝedbčåná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péþi  v þeské republice str 29 ibid.30 ibid.31 ibid.32 ibid.mental disability advocacy center0.06 lůőek a ztoho 8. lůőka jsou urőena pro dlouhodobé pobyty.33 tyto údaje pžehlednů uvádí následující tabulka.poőet ústavű a jejich kapacita34typústavupoþetústavĥcelkovákapacitadlouhýpobyt'ospčlí ± kombinovaná postiåení8656623'ospčlí ± duãevní postiåení645.2605.0100ládeå ± kombinovaná postiåení177273270ládeå ± duãevní postiåení14110.0368.153psychotici a psychopati7703683'ospčlí ± tčl a miná postiåení51881470ládeå ± tčl a miná postiåení13669264'ospčlí ± tčlesná postiåení64924910ládeå ± tčlesná postiåení31.037-'ospčlí smyslová postiåení3395-'ospčlí alkoholici a narkomani8170170pd – stőlesným postiěenímprameny: ůeský statistický úžad, údaje pro rok 2003ministerstvo práce a sociálních vőcí, údaje pro rok 2004ministerstvo práce a sociálních vůcí vede jen půt ústavů. vůtšinu ústavů spravují můstské nebo krajské úžady nebo nevládní subjekty (jak organizace tak jednotlivci). všeobecnů se pžedpokládá, őe vysoké procento obyvatel ústavů sociální péőe nemá plnou způsobilost kprávním úkonům, ale őádná őísla neexistují.33 ibid.34 tãina tčchto þísel vychází z údamĥ ýeského statistického úĝadu z roku 35 bová stránka ministerstva práce a sociálních včcí httpzzzmpsvczcs naposled navãtíveno  února  opatrovnictví a lidská práva vőeské republice7yprozhodnutí5ozhodnutí o zbavení zpĥsobilosti k právním úkonĥm1,3141,3121,5081,5941,459-iné rozhodnutí v ĝízení o zbavení zpĥsobilosti k právním úkonĥm4264615214735805ozhodnutí o omezení zpĥsobilosti k právním úkonĥm 254281314312357-iné rozhodnutí v ĝízení o omezení zpĥsobilosti k právním úkonĥm 67689091625ozhodnutí o vrácení zpĥsobilosti k právním úkonĥm4845334952-iné rozhodnutí v ĝízení o vrácení zpĥsobilosti k právním úkonĥm 10895115113139schválení dohody nebo jiného právního úkonu za osobu bez plné právní zpĥsobilosti1,0391,0861,1931,3321,283neschválení dohody nebo jiného právního úkonu za osobu bez plné právní zpĥsobilosti3738343535-iné rozhodnutí v ĝízení o dohodč nebo miném právním úkonu za osobu bez plné zpĥsobilosti k právním úkonĥm113118157180168úþely ĝízení podle †  2bþanského zákoníku 462378543529434-iné rozhodnutí v ĝízení kde byl ustanoven opatrovník pro úþely ĝízení ----93soudnírozhodnutíĝízeníchzbaveníprávnízpĥsobilostiustanoveníopatrovníkaokresnísoudyzpĥsobilost k právním úkonĥmustanovení opatrovníkateprve nedávno poskytlo ministerstvo spravedlnosti podrobnůjší údaje ohlednů žízení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům a ustanovení opatrovnictví (viz tabulka dále). aő na náhlý (a nevysvůtlený) nárůst vroce 200 se poőet rozhodnutí o způsobilosti kprávním úkonům nemůní. vůtšina osob je zcela zbavena způsobilosti právním úkonům a je jí ustanoven opatrovník. tato őísla jsou bohuőel kdispozici teprve od roku 2002, a je proto nemoőné odhadnout celkový poőet lidí bez plné způsobilosti kprávním úkonům. kromů toho vtabulce chybí podrobnůjší roztžídůní napž. podle pohlaví, vůku a diagnózy osob bez plné způsobilosti kprávním úkonům, kolik takových osob má ustanoveno za opatrovníka zamůstnance danéhoústavu, kolik osob průmůrnů má profesionální opatrovník na starosti a vjakých konkrétnů podmínkách tito lidé bydlí.pokud jde o sluőby voblasti duševního zdraví, vroce 2005 můly nemocnice psychiatrických oddůlení a existovalo 20 specializovaných psychiatrických léőeben mental disability advocacy center(z toho tži důtské), které můly celkem 9.858 lůőek. tato őísla se vposledních letech víceménů nemůní. od roku 2000 stoupl poőet všech hospitalizací o % (na 60.633hospitalizace vroce 2005), 69% hospitalizací bylo vpsychiatrických léőebnách a průmůrná délka pobytu őinila 79 dnů vpsychiatrické léőebnů a 2 den na psychiatrickém oddůlení nemocnice. dále 2,5% pacientů pobývala vpsychiatrických léőebnách déle neő jeden rok.41 právnísystémýeskérepubliceďeská republika je parlamentní demokracie a její prezident je volen na spoleőné schůzi obou komor parlamentu tvoženého poslaneckou snůmovnou a senátem. ústava deűnuje ďeskou republiku jako „svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát zaloőený na úctů kprávům a svobodám őlovůka a obőana”.43 ďeská republika coby jednotný stát pženáší na územní celky dva typy působnosti:samosprávnou moc urőitých oblastech, kdy má územní celek moőnost vydávat vyhlášky, pokud si tak pžeje (oblast samostatné působnosti samosprávy);442.výkon státní správy, kdy územní celek jedná pži výkonu státní správy a konkrétní státní působnosti a je proto povinen žídit se podrobnými pokyny ústžední vlády. pži výkonu této funkce územní celky jednají jako decentralizované orgány státní správy (oblast pženeseného výkonu státní správy).územní samospráva se realizuje na dvou úrovních: () vobcích, které jsou základními územními samosprávnými celky; a (2) v krajích, které pžedstavují tzv. vyšší územní samosprávné celky.ďeský právní systém je zaloően na obőanskoprávním systému a je do znaőné míry ovlivnůn rakouskou a nůmeckou právní kulturou. tži základní rysy právního systému 36òstav zdravotnickêch iniormací a statistiky ýeské republiky psychiatrická péþe str  dostupná na httpzzzuzisczdoznloadphp"ctg  region  mnubid  mnubaction select naposledy navãtíveno  února  37 ibid.38 ibid.39 ibid.40 ibid.41 ibid.42ýl  odst  zákona þ  sb òstava ýeské republiky pĝimatá ýeskou národní radou  prosince  dále men äòstava´ 43òstava þl  odst 44òstava þl  odst 45òstava þl 46òstavaþl47viz také bobek, m.: introduction to the czech legal system and legal resources online, òvod do þeského právního systému a prameny práva online httpzzznyulazglobalorgglobale[czechbrepublichtm naposled navãtíveno  února  opatrovnictví a lidská práva vőeské republicejsou: () hlavní oblasti práva a žízení jsou kodiűkovány – napž. obőanský zákoník, trestní zákon, obőanský soudní žád, trestní a správní žád; (2) soustava pramenů práva je hierarchická a tvoží vprávním systému pyramidální strukturu právní moci; ) pouze zákony jsou uznávány coby formální pramen práva. nejdůleőitůjší prameny práva jsou zákony parlamentu (ty sloőitůjší se nazývají zákoníky nebo vpžípadů procesních norem žády). hierarchie právních pžedpisů pžijatých a/nebo schválených státními orgány ďeské republiky je následovná:ústava a další ústavní zákony (vőetnů listiny základních práv a svobod).mezinárodní smlouvy ratiűkované parlamentem.zákony pžijaté parlamentem.50odvozené právní pžedpisy (pžijaté vládou a ministerstvy52).legislativní akty samosprávných subjektů.od roku 200 se souőástí őeského právního požádku stalo právo evropské unie, které má vyšší právní sílu neő vnitrostátní právo.ďeský katalog lidských práv, listina základních práv a svobod (dále také „listina”), není souőástí ústavy samotné, ale je samostatným zákonem, který tvoží souőást ústavního požádku.55 podobnů jako je tomu vostatních postkomunistických reőimech, listina obsahuje širokou škálu práv a svobod vőetnů sociálních, hospodážských a kulturních. obsahuje však také obecnů omezující ustanovení a nůkolik ustanovení o konkrétních omezeních.56 pouze ústavní soud má pravomoc pžezkoumávat ústavnost zákonů (abstraktní ústavní pžezkum) a rozhodovat na základů projednání individuálních stíőností, zda rozhodnutí státních orgánů (vőetnů soudů) jsou vsouladu se základními právy zakotvenými vústavů. ďeská republika ratiűkovala žadu mezinárodních smluv a úmluv o lidských právech, mezi nimi napž. tyto dokumenty spojených národů: mezinárodní pakt o obőanských a politických právech (iccpr);57 mezinárodní pakt o hospodážských, sociálních òstava þl  odst  äòstavní poĝádek ýeské republiky tvoĝí tato òstava listina základních práv a svobod ústavní zákony pĝimaté podle této òstavy a ústavní zákony 1árodního shromáådční ýeskoslovenské republiky )ederálního shromáådční ýeskoslovenské socialistické republiky a ýeské národní rady upravumící státní hranice ýeské republiky a 49òstava þl 50òstava þl 51òstava þl 52òstava þl  odst 53òstava þl  odst 54zákon þ  sb v platném znční55òstava þl  a  odst 56viz napĝ þl  odst  listiny omezení svobody promevu nebo þl  a  listiny ustanovení omezumící urþitá sociální hospodáĝská a kulturní práva 57vyhláãen pod þ  sb vstoupil v platnost v tehdemãím ýeskoslovensku  bĝezna 1976.mental disability advocacy center22a kulturních právech (icescr);58 mezinárodní úmluvu o odstranůní všech forem rasové diskriminace (cerd);59 úmluvu o odstranůní všech forem diskriminace ően (cedaw);60 úmluvu o zákazu muőení a jiného nelidského a poniőující zacházení a trestu (cat); úmluvu o právech dítůte (crc)62 a úmluva mezinárodní organizace práce o diskriminaci (zamůstnání a povolání). vrámci evropského právního systému ratiűkovala úmluvu o ochranů lidských práv a základních svobod (echr) a evropskou sociální chartu.65 ďeská republika však neratiűkovala ani nepodepsala protokol ő. 2 kevropské úmluvů o ochranů lidských práv a základních svobod, který zaruőuje individuální právo na ochranu proti diskriminaci, ani neratiűkovala revidovanou evropskou sociální chartu66 nebo protokol, který umoőňuje kolektivní stíőnosti vsouladu srevidovanou evropskou sociální chartou.67pokud jde o právní postavení mezinárodních smluv, ústava po své novelizaci vroce 2002 výslovnů stanoví, őe „[v]yhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichő ratiűkaci dal parlament souhlas a jimiő je ďeská republika vázána, jsou souőástí právního žádu”,68 a vymiňuje si pževahu tůchto smluv nad zákonem: „stanoví-li mezinárodní smlouva nůco jiného neő zákon, pouőije se mezinárodní smlouva”.69 proto platí, őe úőastník jakéhokoliv soudního žízení můőe uplatnit tzv. „pžímo aplikovatelné” ustanovení mezinárodní smlouvy a őe őeský ústavní soud vykládá tento pojem široce.70 nicménů jurisprudence evropské úmluvy o ochranů lidských práv se vžízeních u niőších soudů pouőívá jen velmi zžídka a výklad vnitrostátní úpravy opatrovnictví evropským soudem zůstává pouze na úrovni akademické debaty. právníúpravaopatrovnictvíýeskérepublice +istorievšeobecný obőanský zákoník zroku 11, őasto nazývaný abgb (allgemeines bürgerliches gesetzbuch),71 poskytoval zvláštní ochranu konkrétním skupinám 58vyhláãen pod þ  sb vstoupil v platnost  bĝezna 59vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  ledna 60vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  bĝezna 61vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  srpna 62vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  února 63vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  ledna 64vyhláãena pod þ  sb vstoupila v platnost  bĝezna 65vyhláãena pod þ  sb mezinárodních smluv vstoupila v platnost  prosince 1999.66(vropská sociální charta revidovaná &(7s þ 67'odatkovê protokol k (vropské sociální chartč upravumící systém kolektivních stíåností &(7s þ 68òstava þl 69òstava þl 70viz 5ozhodnutí òstavního soudu þ pl òs  a þ pl òs 71ěíãskê patent þ  dále men ä$%*%´ opatrovnictví a lidská práva vőeské republice23osob, které nebyly schopny spravovat své záleőitosti kvůli svémuvůku, mentálnímu postiőení nebo duševnímu onemocnůní nebo vzhledem kjiným konkrétním okolnostem.72 tato ochrana se vztahovala také na osoby, které jsou „zuživé, šílené a prostoduché, které jsou nesvéprávné nebo nejsou schopné rozpoznat následky jednání; také na ty, které byly prohlášeny za rozmažilé”. tato zvláštní ochrana můla formu bu () zbavení právní způsobilosti, (2) ustanovení opatrovníka nebo () obojího najednou.75 uvedené moőnosti existovaly ipso facto bez soudního rozhodnutí a dvoufázové žízení o zbavení svéprávnosti/ustanovení opatrovníka neexistovalo aő do roku 6. dvoufázové žízení o zbavení svéprávnosti/ustanovení opatrovníka zavedl teprve „ád o zbavení svéprávnosti”,76 který také zavedl rozlišení zbavení/omezení způsobilosti kprávním úkonům a institut „opatrovníka” pro pžípad zbavení a „prozatímního podpůrce” pro pžípad omezení.77 tento zákon pžetrval smenšími zmůnami do roku 950.komunistická éra bagatelizovala roli obőanskoprávních vztahů a podle jednoho komentáže „zniőila domácí právní tradici”.78 obőanský zákoník byl vroce 950 novelizován,79 pžiőemő významnů zjednodušil nůkolik právních konceptů, ale stále se neodchýlil od tradice kontinentálního práva.80 pro urőení míry způsobilosti právním úkonům rozlišoval tži vůkové skupiny (, 5 a 8 let) srůznými právními následky. pokud jde o zbavení svéprávnosti, lidé starší šesti let vőetnů dospůlých, kteží nedokázali spravovat své záleőitosti kvůli trvalému duševnímu postiőení, byli zbaveni způsobilosti kprávním úkonům.82 takoví lidé pak tedy můli stejné právní postavení jako šestileté důti. zákoník dále stanovil, őe dospůlým osobám, které nejsou schopny spravovat své záleőitosti kvůli trvalému duševnímu postiőení nebo nadmůrnému uőívání alkoholu, drog nebo jedů, je őásteőnů omezena způsobilost právním úkonům. tito lidé můli podle zákona stejnou způsobilost jako mládeő 72$%*% þl 73 ibid.74pomem äprávní zpĥsobilost´ zde oznaþume to þemu se ĝíká äzpĥsobilost k právním úkonĥm´ a nikoliv äzpĥsobilost mít práva a povinnosti´ viz slovníþek pommĥ str 755ouþek ) sedláþek - .omentáĝ k þeskoslovenskému obecnému zákoníku obþanskému a obþanské právo platné na slovensku a v podkarpatské 5usi linhart praha  znovu vytiskl &2'(; %ohemia v roce  str  76ěíãskê patent þ 77'alãí podrobnosti viz 5ouþek ) sedláþek - .omentáĝ k þeskoslovenskému obecnému zákoníku obþanskému a obþanské právo platné na slovensku a v podkarpatské 5usi linhart praha  znovu vytiskl &2'(; %ohemia v roce  str 78 kühn, z., $plikaceprávasoudceméĝestĝedoevropskéhokomunismutransiormacepraha, c. h. beck, 2005, str. 66.79zákon þ  sb dále men ä2bþanskê zákoník z roku ´ 80 kühn, z., $plikaceprávasoudceméĝestĝedoevropskéhokomunismutransiormacepraha, c. h. beck, 2005, str. 66.812bþanskê zákoník z roku  †822bþanskê zákoník z roku  †83 ibid.84zákon þ  sb dále men ä2bþanskê zákoník z roku ´ mental disability advocacy center24ve stáží 5 aő 8 let.85 jednal za nů opatrovník,86 zatímco osoby őásteőnů zbavené způsobilosti kprávním úkonům jednaly voblastech, vnichő jiő nemůly způsobilost právním úkonům87 se souhlasem svého opatrovníka.88teprve obőanský soudní žád zroku 9689 a obőanský zákoník zroku 9690 významným způsobem zjednodušily právní úpravu zbavení svéprávnosti a opatrovnictví. nový obőanský zákoník se oznaőoval za, jediný doopravdy revoluőní obőanský zákoník” vkomunistickém bloku. ponechávaje stranou „doőasné opatrovníky” a „kolizní opatrovníky”, obőanský zákoník zroku 96 nevůnoval opatrovnictví víc neő jediné ustanovení.92 obőanský soudní žád vůnoval opatrovnictví celé dva őlánky. normy upravující zbavení svéprávnosti byly jen o trochu rozsáhlejší.právní úprava opatrovnictví vďeské republice stále ještů trpí nedostatkem jasnosti a žádu, coő má pžímý dopad na lidská práva, jak tato zpráva dokládá. souþasnáprávníúpravaĝízenízpĥsobilostiprávnímúkonĥmopatrovnictvíýeskérepubliceobőanský zákoník zroku 96 a obőanský soudní žád zroku 96 jsou platné dosud. termíny, „obőanský zákoník” a „obőanský soudní žád” proto dále vtéto zprávů oznaőují právů tyto zákony, pokud není výslovnů uvedeno jinak.za pozornost rovnůő stojí, őe „[v] ďeské republice neexistuje zvláštní zákon o psychiatrické péői, který by upravoval práva osob s duševními poruchami nebo vytvážel legislativní rámec pro reformu péőe o osoby sduševními poruchami”.95oba tyto zákony byly nesőetnůkrát novelizovány, nicménů ustanovení o opatrovnictví zůstala prakticky nezmůnůna.96 vpžípadů úpravy zbavení způsobilosti kprávním úkonům je situace trochu lepší díky novele obőanského soudního žádu zroku 2005.97 852bþanskê zákoník z roku  † odst 862bþanskê zákoník z roku  † odst 87v minêch oblastech tzn v tčch v nichå nebyly zbaveny svéprávnosti mednaly bez jakéhokoliv omezení.882bþanskê zákoník z roku  † 89zákon þ  sb 2bþanskê soudní ĝád 90zákon þ  sb 2bþanskê zákoník91.hn z $plikace práva soudcem v éĝe stĝedoevropského komunismu a transiormace praha, c. h. beck, 2005, str. 67 (cituje udzinski, a. w., new communist civil codes of &zechoslovakia and poland $ *eneral $ppraisal ,ndiana l-  vol  str  922bþanskê zákoník z roku  † odst 932bþanskê soudní ĝád z roku  †94viz 2bþanskê zákoník z roku  † a 2bþanskê soudní ĝád z roku  †955ada vlády pro lidská práva zpráva o stavu lidskêch práv v ýeské republice v roce  † str 96 kühn, z., $plikaceprávasoudceméĝestĝedoevropskéhokomunismutransiormacepraha, c. h. beck, 2005, str. 67 (cituje udzinski, a. w., new communist civil codes of &zechoslovakia and poland $ *eneral $ppraisal ,ndiana l-  vol  str  972bþanskê zákoník zroku  † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice25tato novela nejvůtší nedostatky v žízení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům napravila. hlavní zmůny žízení lze shrnout následovnů:98őasové omezení moőnosti pžedloőit opakovanů návrh na vrácení způsobilosti právním úkonům (pokud soud zamítl pžedchozí návrh a prohlásil, őe őádné zlepšení duševního zdraví dané osoby nelze oőekávat) bylo sníőeno ze tžech na maximálnů jeden rok;99význam názoru dotőené osoby na ustanovení opatrovníka byl posílen,00 osoba je také oprávnůna vybrat si svého zástupce pro žízení a pouze pokud tak neuőiní, soud ustanoví opatrovníka pro žízení sám (tzv. „opatrovník pro žízení”);opatrovník pro žízení ustanovený soudem musí být podle nového zákona advokát;02soud má nyní výslovnů stanovenou povinnost pouőit dospůlou osobu, o jejíő způsobilost kprávním úkonům jde, őe má právo vybrat si zástupce pro žízení a o dalších procesních právech a povinnostech.5.soud jiő nemá moőnost volného uváőení, zda osobu vyslechne ői ne, ale je povinen tak uőinit, kdykoli o to osoba poőádá;056.maximální doba, po kterou můőe být osoba drőena vnemocnici kvůli vyšetžení způsobilosti, byla sníőena ze tží můsíců na šest týdnů;067.soud jiő nemá moőnost rozhodnout, aniő by nažídil jednání07, toto ustanovení bylo zrušeno;08 a koneőnů8.soud jiő nemá moőnost volného uváőení, zda dané osobů bude doruőeno rozhodnutí o zbavení způsobilosti kprávním úkonům vpžípadů, kdy „takové doruőení by na adresáta mohlo pro jeho duševní poruchu působit nepžíznivů nebo jestliőe adresát není sto význam rozhodnutí pochopit”,09 ale rozhodnutí nedoruőit rozsudek je nyní omezeno na pžípady, kdy osoba není schopna rozhodnutí pochopit a pouze pokud tuto chybůjící schopnost výslovnů konstatuje ve svém posudku znalec.11982bþanskê soudní ĝád zroku  †99viz 2bþanskê zákoník zroku  † a 2bþanskê soudní ĝád zroku  †100 rada vlády pro lidská práva, zprávastavulidskêchprávýeskérepubliceroce† str 101$å na novelu 2bþanského soudního ĝádu vroce  vdĥsledku zmčny zákona o rodinč102 ibid.103 ibid.1042bþanskê soudní ĝád † odst  platnê pĝed novelou 2bþanského soudního ĝádu zroku 2005).1052bþanskê soudní ĝád † odst 1062bþanskê soudní ĝád † odst 1072bþanskê soudní ĝád † odst  platnê pĝed novelou 2bþanského soudního ĝádu zroku 2005).1082bþanskê soudní ĝád †1092bþanskê soudní ĝád † odst  platnê pĝed novelou 2bþanského soudního ĝádu z roku   zdĥraznčno autorem 1102bþanskê soudní ĝád †mental disability advocacy center26zkrátka obőanský zákoník obsahuje velmi struőná hmotnůprávní ustanovení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům111 a opatrovnictví.11 naopak obőanský soudní žád vůnuje konkrétní őásti (i kdyő stále zdaleka ne dokonalé) jak zbavení způsobilosti kprávním úkonům podnázvem „ízení o způsobilosti kprávním úkonům”,113 tak i opatrovnickému žízení podnázvem „ízení opatrovnické”.114typologií zbavení svéprávnosti a opatrovnictví vhmotném právu se budeme zabývat podrobnůji vnásledující kapitole a dvoufázové žízení o způsobilosti kprávním úkonům /opatrovnictví bude pojednáno vőásti 2.5. 'ruhyzpĥsobilostiprávnímúkonĥmýeskérepubliceobőanský zákoník rozlišuje dvů kategorie zbavení svéprávnosti: () úplné zbavení způsobilosti kprávním úkonům; a (2) őásteőné zbavení způsobilosti kprávním úkonům (kdy je osobů omezena způsobilost kprávním úkonům).11úplné zbavení zpősobilosti kprávním úkonőmdospůlá osoba můőe být zbavena způsobilosti kprávním úkonům pouze pokud jsou splnůny tyto podmínky:osoba trpí duševní poruchou;tato duševní porucha není jen pžechodná; akvůli této duševní poruše není osoba schopna őinit právní úkony.11obőanský zákoník vsouőasnosti rozlišuje pouze osoby zletilé a nezletilé11 a stanoví, őe „[n]ezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou pžimůžené rozumové a volní vyspůlosti odpovídající jejich vůku”.11űásteőné zbavení/omezení zpősobilosti kprávním úkonőm soud omezí způsobilost osoby kprávním úkonům ve dvou pžípadech:pžípadů duševního onemocnůní nebo mentálního postiőení, kdy:osoba trpí duševní poruchou;tato duševní porucha není jen pžechodná; akvůli této duševní poruše je osoba schopna őinit jen nőkteré právní úkony.111112bþanskê zákoník †1122bþanskê zákoník † odst  † a 1132bþanskê soudní ĝád †1142bþanskê soudní ĝád †1152bþanskê zákoník †1162bþanskê zákoník † odst 1172bþanskê zákoník †1182bþanskê zákoník †1192bþanskê zákoník † odst  zdĥraznčno autorem opatrovnictví a lidská práva vőeské republice27pžípadů nadmůrného poőívání alkoholu, narkotik a omamných látek, kdy:osoba nadmůrnů poőívá alkoholické nápoje, narkotika a omamné látky; akvůli tomu je schopna őinit jen nůkteré právní úkony.20vymezení rozsahu můőe být negativní (výőet oblastí, kde osoba není oprávnůna őinit právní úkony samostatnů) i pozitivní (výőet tůch oblastí, kde můőe osoba rozhodovat samostatnů), neboť pžíslušná úprava őádný další návod neposkytuje. nicménů pozitivní vymezení vyvolává váőné obavy zhlediska ochrany lidských práv. požídit úplný seznam všech oblastí, kde si osoba zachová způsobilost kprávním úkonům, je nemoőné. 'ruhyopatrovnictvíýeskérepubliceexistují tži druhy opatrovnictví:ádné opatrovnictvíobőanský zákoník vysvůtluje tuto hlavní formu opatrovnictví v jednom ustanovení, kdy stanoví, őe „zákonným zástupcem osoby, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíő způsobilost k právním úkonům byla omezena, je soudem ustanovený opatrovník”. komplexní deűnice opatrovnictví neexistuje. je moőné, aby osoba byla zbavena způsobilosti kprávním úkonům, ale nebyl ustanoven őádný opatrovník. zákon dává pžednost ustanovení opatrovníka zrodiny dané osoby nebo ustanovení jiné osoby nebo právního subjektu a pokud to nejde, pak ustanoví opatrovníkem orgán místní správy.22zvláštní (prozatímní) opatrovnictvízvláštní opatrovník můőe být ustanoven, pokud existují „jiné váőné důvody” a pokud je splnůna nůkterá znásledujících podmínek: () je to nezbytné pro ochranu zájmů dotyőné osoby; nebo (2) vyőaduje-li to vežejný zájem. ve skuteőnosti se zvláštní opatrovníci ustanovují zžídka,25 coő je podivné, protoőe pod zvláštní opatrovnictví spadá nezpůsobilost, která se nemusí shodovat spžípady prožádné opatrovnictví vzhledem ktomu, őe () mu nepžedchází őasto dlouhé soudní žízení o zbavení nebo omezení způsobilosti kprávním úkonům a (2) soudy mají velkou volnost uváőení pži formulování a individualizaci svých rozhodnutí.26 krátce žeőeno, tato forma opatrovnictví můőe pžedstavovat ménů omezující právní nástroj, neő je žádné opatrovnictví.1202bþanskê zákoník † odst 1212bþanskê zákoník † odst 1222bþanskê zákoník † odst 1232bþanskê zákoník †124 ibid.125.aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 5.126.aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 5.mental disability advocacy center28kolizní opatrovnictvítakzvaný „kolizní opatrovník” je ustanoven, pokud existuje stžet zájmůmezi (žádným) opatrovníkem a osobou bez plné způsobilosti kprávním úkonům; nebomezi různými osobami bez plné způsobilosti kprávním úkonům (napž. mezi dvůma osobami zbavenými způsobilosti kprávním úkonům), které zastupuje tentýő (žádný) opatrovník.27tento opatrovník se őasto ustanovuje pro jediný právní úkon, ve spojitosti snímő došlo ke stžetu zájmů.28 píše se, őe pojem „kolize zájmů” se dosud vykládal dosti restriktivnů,29 i kdyő vzhledem kpževaőujícímu schématu v ustanovování opatrovníků őasto dochází kobůma typům stžetu zájmů. za prvé, pokud se pži ustanovení opatrovníka dává pžednost őlenům rodiny, musí to nutnů vést ke stžetu mezi zájmy opatrovníka a dospůlé osoby (zejména vsouvislosti s důdictvím a majetkem). za druhé, kdruhému typu stžetu dochází őasto kvůli tomu, őe ústavní opatrovníci nebo zamůstnanci mají opatrovnické povinnosti vůői velkému poőtu lidí.13procesní opatrovnictvíjak jsme jiő uvedli, pžedchozí tži typy opatrovnictví deűnovaného hmotným právem je tžeba odlišit od opatrovnictví pro žízení. hlavní rozdíl spoőívá vtom, őe opatrovník pro žízení zastupuje osobu jen vprůbůhu žízení a není oprávnůn důlat za osobu őádné podstatné úkony.131 uváőíme-li údajnou nesvéprávnost osoby, pak je zvláštní, őe se pži žízení o opatrovnictví nevyőaduje povinné ustanovení opatrovníka pro žízení. je tak zcela na volném uváőení soudu, zda jej ustanoví ői nikoli.13 oprávnůní opatrovníka pro žízení je omezeno právů jen na dané žízení a automaticky zaniká ustanovením žádného opatrovníka. ve výjimeőných pžípadech můőe soud ustanovit také tzv. „kolizního opatrovníka pro žízení”, pokud dojde ke stžetu zájmů mezi osobou a opatrovníkem,133 napž. kdyő si dotyőná osoba na sluőby opatrovníka stůőuje.134 'vouiázovéĝízenízpĥsobilostiprávnímúkonĥmopatrovnictvípro zbavení osoby způsobilosti kprávním úkonům a ustanovení opatrovníka existují dva samostatné kroky.1272bþanskê zákoník †128.aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5 str. 17.129 ,bid str. 6.130 ibidstr. 17.131 ibidstr. 5.1322bþanskê soudní ĝád † odst 133 ibid † odst 134viz také .aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5str. 19.opatrovnictví a lidská práva vőeské republice29 )ázemednazbaveníneboomezenízpĥsobilostiprávnímúkonĥmtoto žízení upravuje obőanský soudní žád vőásti nazvané „ízení o způsobilosti právním úkonům”,13 která byla vroce 2005 podstatnou můrou novelizována (viz őást 2..2). upravuje také vracení způsobilosti kprávním úkonům. státní zástupce je oprávnůn vstupovat do žízení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům vkterémkoli jeho stádiu.13 zákon je vágní pži urőování, kdo toto žízení navrhuje a konstatuje, őe návrh „můőe podat téő zdravotnické zažízení, které je v takovém pžípadů úőastníkem žízení”.13 obecnů se tedy pžedpokládá, őe žízení můőe zahájit kdokoliv, jehoő právní zájmy mohou být ohroőeny.13 ízení lze také zahájit ex oůcio13aby se zabránilo zneuőívání žízení (napž. ze strany rodinných pžíslušníků), mohou soudy poőadovat, aby navrhovatel ve vymezené lhůtů pžedloőil lékažskou zprávu o duševním stavu dané osoby.14 pokud se tak nestane, žízení se zastaví.141 soud tuto lékažskou zprávu vyőadovat nemusí – záleőí őistů na jeho uváőení.návrh na vrácení způsobilosti kprávním úkonům můőe podat právů jen dotyőná osoba bez plné způsobilosti kprávním úkonům14 a v takovém pžípadů nemusí být zastoupena opatrovníkem.143 nicménů jak jsme uvedli vőásti 2..2, v žízení o vrácení způsobilosti kprávním úkonům je stanovena podmínka őasového omezení moőnosti opakovanů podávat návrh.144 osobů tak můőe být znemoőnůno podat další návrh aő po dobu jednoho roku od podání pžedchozího návrhu,14 ovšem jen pokud nelze oőekávat zlepšení duševního stavu dané osoby.14 soud má moőnost zakázat osobů opakované podání návrhu, i kdyő je mu pžedloően pozitivní důkaz.14dospůlá osoba musí být pži žízení o způsobilosti kprávním úkonům zastoupena a můőe si svého zástupce sama vybrat. jen pokud tak neuőiní, soud ustanoví opatrovníka pro žízení,14 coő musí být advokát.14 neexistuje však moőnost, aby stát zaplatil 1352bþanskê soudní ĝád † 136 ibid † odst písm e137 ibid † odst 138winterová, a. et al.: 2bþanskêsoudníĝádvysvčtlivkamimudikaturou2. aktualizované vydání, praha, inde, 2005, str. 207.1392bþanskê soudní ĝád † odst 140 ibid † odst 141 ibid.1422bþanskê soudní ĝád † odst 143 ibid †1442bþanskê soudní ĝád † odst 145 ibid.146 ibid.147 ibid.1482bþanskê soudní ĝád † odst 149 ibid.mental disability advocacy centeradvokátovi, kterého si vybrala osoba, coő pžedstavuje váőnou slabinu systému. soud musí informovat dospůlou osobu o právu vybrat si zástupce a o dalších procesních právech.50 soud se můőe rozhodnout, őe osobu vůbec nevyslechne, pokud není moőné takový výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdraví dané osoby. pokud si osoba pžeje být vyslechnuta, soud ji musí vyslechnout.52 aby mohly posoudit duševní způsobilost dané osoby, musí soudy vődy vyslechnout znalce. pokud je to nezbytné, můőe být osoba drőena po dobu nejdéle šesti týdnů vnemocnici, aby bylo moőno provést vyšetžení zdravotního stavu.jsou-li kritéria splnůna a soud zbaví osobu způsobilosti kprávním úkonům nebo ji omezí, můőe se soud rozhodnout nedoruőit osobů své rozhodnutí, pokud () daná osoba není schopna rozhodnutí pochopit a (2) tato neschopnost je výslovnů konstatována posudku znalce.55existuje postup pronápravu vadného rozhodnutí, které se napž. opíralo o neplatný nebo chybný posudek znalce.56 koneőnů žízení o způsobilosti kprávním úkonům je osvobozeno od soudních poplatků.57 na první pohled se ovšem jeví jako naprosto nespravedlivé, őe stát platí pouze advokáta, kterého vybral soud, a nikoliv toho, kterého si vybrala osoba sama.58 )ázedvč8stanoveníopatrovníkapo rozhodnutí, jímő je osobů odňata nebo omezena způsobilost kprávním úkonům, je povinností soudu ustanovit opatrovníka.59 jak jsme jiő uvedli, obőanský soudní žád tomu vůnuje pouhé dva paragrafy.60 soud má povinnost zajistit, őe kaődé osobů bez způsobilosti kprávním úkonům bude opatrovník ustanoven, ale není pro to stanovena lhůta. soud je povinen informovat o žízení o ustanovení opatrovníka všechny úőastníky62 vőetnů dotőené osoby.150 ibid.1512bþanskê soudní ĝád † odst 152 ibid.1532bþanskê soudní ĝád † odst 154 ibid.1552bþanskê soudní ĝád †1562bþanskê soudní ĝád † viz také :interová $ et al 2bþanskêsoudníĝádvysvčtlivkamimudikaturou2. aktualizované vydání, praha, inde, 2005, str. 517.157zákon þ  sb o soudních poplatcích † odst  písm h1582bþanskê soudní ĝád † odst  a †1592bþanskê soudní ĝád †160 ibid.1612bþanskê soudní ĝád † odst 1622bþanskê soudní ĝád † odst 1637ato povinnost se þasto poruãovala neboģ soudy chybnč analogicky aplikovaly † odst  2bþanského soudního ĝádu viz.aėka5souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5stropatrovnictví a lidská práva vőeské republicenarozdíl od žízení o zbavení nebo omezení způsobilosti kprávním úkonům není státní zástupce oprávnůn vstupovat do žízení o opatrovnictví. neexistuje právo na právní zastoupení ani na opatrovníka pro žízení. můőe být ustanoven, „zvláštní opatrovník”, ale to není povinné.65 nejvyšší soud bývalého ďeskoslovenska vroce 98 rozhodl, őe není nezbytné ustanovovat opatrovníka pro žízení osobů zbavené způsobilosti kprávním úkonům pro úőely opatrovnického žízení, protoőe práva takové osoby nejsou ohroőena.66 pžestoőe se jedná o rozhodnutí dosti staré, stále znovu se uvádí ve vůtšinů komentážů kobőanskému soudnímu žádu.67kdyő soud vybere opatrovníka, musí urőit rozsah jeho práv a povinností vrozhodnutí samém.68 opatrovník pak musí sloőit pžísahu a slíbit, őe bude vykonávat funkci opatrovníka žádnů a bude se žídit pokyny soudu.69 ízení se zabývá dalšími otázkami spojenými sopatrovnictvím, jako je kontrola opatrovníků, oprávnůní urőitým úkonům a vydávání pokynů opatrovníkovi atd.70 uvedené otázky rovnůő upravují nůkterá ustanovení o opatrovnictví nezletilých, které analogicky platí i pro opatrovnické žízení.72 obecnů platí, őe soud pžímo dohlíőí na správu majetku dospůlé osoby a őiní pžíslušná opatžení, aby majetek zajistil.opatrovník musí vykonávat svou funkci žádnů (analogicky sopatrovnictvím nezletilých) a po skonőení zastupování musí pžedloőit soudu závůreőný úőet ze správy majetku.75 soud můőe navíc poőadovat, aby opatrovník pravidelnů pžedkládal zprávy.76 soud vykonává nejasnů deűnovaný dohled vsouvislosti s výjimeőnými majetkovými otázkami.77 posouzenílegislativyýeskérepublikyhlediskaochranylidskêchprávjak jsme jiő uvedli, mdac vypracoval žadu 29 ukazatelů pro posouzení právní úpravy opatrovnictví. tyto ukazatele jsou zaloőeny na mezinárodní právní úpravů a 1642bþanskê soudní ĝád † odst  písm e165 ibid † odst 1665ozhodnutí 5c ,v167viz napĝ :interová $ et al2bþanskêsoudníĝádvysvčtlivkamimudikaturou2. aktualizované vydání praha linde  str  nebo %ureã - 'rápal l .rþmáĝ z 0azanec 0 2bþanskê soudní ĝád smudikaturou a souvisemícími pĝedpisy praha & + beck, 2004, str. 529.1682bþanskê soudní ĝád † odst  169 ibid † odst170viz .aėka 5 souþasnáprávníúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 18.1712bþanskê soudní ĝád † a  odst 172 ibid † odst 173 ibid † odst 174 ibid † odst  ve spomení s † odst 175 ibid † odst 176 ibid.1772bþanskê zákoník † zdĥraznčno autorem mental disability advocacy center32standardech lidských práv, jako je napž. evropská úmluva o ochranů lidských práv a základních svobod (echr) a doporuőení výboru ministrů rady evropy ő. r(99)o dospůlých osobách a způsobilosti kprávním úkonům. pokud nůjaký problém nebo tvrzení nejsou jasnů zakotveny vmezinárodním právu nebo standardech, uvádíme pžíklady osvůdőených postupů zvnitrostátního práva vrůzných zemích. první ukazatel poukazuje na principy, které prostupují celým právním rámcem a souőasnů jsou pžíznaőné pro obecné postoje spoleőnosti klidem sduševním postiőením. zbývající ukazatele, stejnů jako samotné systémy opatrovnictví, se důlí do tží hlavních souborů. první soubor se zabývá právy dospůlé osoby pžed ustanovením opatrovníka. druhý soubor se zabývá právy dospůlé osoby po zbavení způsobilosti kprávním úkonům a také odpovídajícími povinnostmi a odpovůdností opatrovníka. tžetí soubor zkoumá ménů omezující alternativy a mechanizmy pžezkoumání a zrušení opatrovnictví poté, co bylo ustanoveno. zbývající őást zprávy má následující strukturu. kaődý ukazatel je detailnů popsán. následuje velmi struőný „závůr” ohlednů jeho plnůní ze strany ruska a pak „analýza” tohoto plnůní. nakonec jsou uvedeny pžíklady konkrétních „standardů lidských práv” relevantních pro daný ukazatel. principyprostupumícícelêmprávnímrámcem ukazatel ukazatel souőástí legislativního zámőru nebo preambule zákona je respekt klidským právűm, dűstojnosti a základním svobodám lidí sduševním postiěením. závőr: preambule ústavy, listina základních práv a svobod a další zákony obsahují ustanovení o rovném zacházení pro všechny osoby, ale výslovnů neuvádůjí osoby s duševním postiőením.analýza: podle listiny základních práv, „[l]idé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech,” 78 a „[z]ákladní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlőitelné a nezrušitelné”79 listina obsahuje konkrétní ustanovení proti diskriminaci.80 pžestoőe zdravotní postiőení není výslovnů uvedeno v seznamu zakázaných důvodů diskriminace, seznam není vyőerpávající a obecnů se akceptuje, őe duševní onemocnůní a mentální postiőení spadají do významu termínu „jiné postavení”. 178listina þl 179 ibid.180listina þl  odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice33listina dále stanoví, őe „kaődý je způsobilý mít práva”, chrání lidskou důstoj-nost1 a soukromí. ústavní soud opakovanů zdůraznil význam lidské důstoj-nosti osob zbavených způsobilosti kprávním úkonům a závaőnost takového zásahu do jejich práv. jakékoli omezení základního práva lze provést pouze zákonem, nemůőe mít diskriminaőní charakter, a musí zachovávat „podstatu a smysl” pžíslušného práva. nůkolik dalších zákonů vőetnů obőanského zákoníku také obsahuje ustanovení o ochranů osobních práv.88 pokud jde o ustanovení proti diskriminaci, snad nejkomplexnůjší ustanovení je souőástí pracovního zákoníku.89 zákon proti diskriminaci (kompatibilní správem evropské unie) je stále vlegislativním procesu a dosud nedošlo kdohodů o jeho koneőném znůní.standardy ochrany lidských práv: zásada doporuőení ő. r(99) stanoví, őe respekt klidským právům a důstojnosti lidí sduševním postiőením by můl prolínat celým právem:základní zásadou, která je podstatou všech ostatních zásad ochrany nesvéprávných dospůlých osob, je respekt kdůstojnosti kaődého őlovůka jako lidské bytosti. zákony, žízení a postupy týkající se ochrany nesvéprávných osob musejí být zaloőeny na respektu k jejich lidským právům a základním svobodám, berouce úvahu pžípadná omezení tůchto práv obsaőená vpžíslušných mezinárodních právních dokumentech.90tato zásada můőe být v právní úpravů provedena zažazením preambule nebo prohlášení o zámůru do pžíslušných zákonů. takováto proklamace o uznávání a důleőitosti respektování zásad lidských práv a lidské důstojnosti povede soudy ktomu, aby zváőily tyto principy pži navrhování rozhodnutí. svůtová zdravotnická organizace (who) také tento pžístup doporuőuje, aby „pomohl […] soudům i jiným pži výkladu zákonných ustanovení vődy, kdyő existuje nůjaká dvojznaőnost vhmotnůprávních ustanoveních 181listina þl 182listina þl  odst  ä.aådê má právo aby byla zachována meho lidská dĥstomnost osobní þest dobrá povčst a chránčno meho mméno´ 183listina þl  odst  ä.aådê má právo na ochranu pĝed neoprávnčnêm zasahováním do soukromého a rodinného åivota´ 1845ozhodnutí þ ,v òs  viz téå 5ozhodnutí þ , òs  a ,,, òs 185listina þl  odst  ä0eze základních práv a svobod mohou bêt za podmínek stanovenêch listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem «´ 186listina þl odst  äzákonná omezení základních práv a svobod musí platit stemnč pro vãechny pĝípady které splėumí stanovené podmínky´ 187listina þl  odst  äpĝi pouåívání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí bêt ãetĝeno memich podstaty a smyslu 7aková omezení nesmčmí bêt zneuåívána k minêm úþelĥm neå pro které byla stanovena´ te[t zvêraznčn autorem 1882bþanskê zákoník †189pracovní zákoník zákon þ 190mental disability advocacy center34zákona”. who cituje preambuli polského zákona o ochranů duševního zdraví, která tuto zásadu obsahuje. vpreambuli se uvádí: „[u]znávajíce, őe duševní zdraví je základní lidskou hodnotou, a uznávajíce, őe ochrana práv lidí sduševní poruchou je povinností státu, vyhlašujeme tímto zákonem […]”.92 takováto preambule zakládá prvožadé hodnoty, které se mají pži provádůní zákona aplikovat. procesníprávapĝiĝízeníopatrovnictví ukazatele tato skupina ukazatelů se zamůžuje na procesní práva dospůlých osob pži žízení o opatrovnictví. i kdyő vnitrostátní právo můőe stanovit doplňková práva a ochranu, tyto ukazatele pžedstavují minimální nezbytné standardy spravedlivého procesu a žízení. podle evropské úpravy lidských práv „se můőe ukázat potžeba zvláštních procesních pojistek, které budou chránit zájmy osob, jeő zdůvodů svého duševního postiőení nejsou plnů schopny konat samy za sebe”. dalším zásadním ukazatelem je kvalita důkazů pžedkládaných soudu vpžípadech, kdy se zkoumá způsobilost právním úkonům. na tyto problémy se zamůžují ukazatele 8 aő ukazatel 2zákon jasnő stanoví, kdo műěe podat návrh na ustanovení opatrovníka a jaké podklady je tžeba pžedloěit.závěr: zákon jasnů nestanoví, kdo můőe podat u soudu návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti dospůlé osoby kprávním úkonům. není stanovena pžesná síla důkazů potžebná pro doloőení takového návrhu. analýza: návrh na zbavení dospůlé osoby způsobilosti kprávním úkonům a na ustanovení opatrovníka lze podat u místního okresního soudu. zákon výslovnů nestanoví, kdo je oprávnůn zahájit žízení o zbavení nebo omezení způsobilosti dospůlé osoby kprávním úkonům, stanoví pouze, őe takový návrh můőe být podán téő zdravotnickým zažízením.95 obecnů se tedy akceptuje, őe žízení můőe být zahájeno jakoukoli stranou, jejíő právní zájmy mohou být dotőeny.96 navíc žízení o způsobilosti 191world health organization, who esource book on mental health, human ights and legislation stop ([clusion 'are to &are svčtová zdravotnická organizace äeneva švýcarsko, 2005), str. 19.192zákon o ochranč duãevního zdraví 0  polsko mak mem :+2 citume v :+2 5esource %ook on 0ental +ealth +uman 5ights and legislation stop ([clusion 'are to &are svčtová zdravotnická organizace äeneva âvêcarsko   str 193(vropskê soud pro lidská práva :interzerpv åaloba þ  rozhodnutí 1942bþanskê soudní ĝád † odst  spolu s † písm d1952bþanskê soudní ĝád † odst 196winterová, a. et al.:2bþanskêsoudníĝádvysvčtlivkamimudikaturou2. aktualizované vydání, praha, inde, 2005, p. 507. opatrovnictví a lidská práva vőeské republice35právním úkonům můőe být zahájeno také zmoci úžední.97 soudy interpretují pojem navrhovatele široce a rozhodly, őe navrhovatelem můőe být kdokoli, kdo je způsobilý őalovat a být őalován, coő je pozoruhodnů široká deűnice.98pokud jde o doloőení takového návrhu, není-li podán orgánem místní správy nebo nemocnicí, soud můőe nažídit lékažské vysvůdőení o duševním stavu dospůlého.99 pokud není lékažské vysvůdőení pžedloőeno ve stanovené lhůtů, žízení se zastaví.200toto ustanovení můlo zabránit zneuőívání žízení o způsobilosti kprávním úkonům (napž. pžíbuznými dané osoby), ale vzhledem ktomu, őe vyőádání lékažského vysvůdőení není povinné, ochrana dospůlé osoby je pomůrnů volná. neexistuje őádný poőadavek na aktuálnost lékažského vysvůdőení. státní zástupce je oprávnůn vstoupit do probíhajícího žízení o způsobilosti kprávním úkonům vkterékoli fázi,20 a tak poskytnout dospůlé osobů další teoretickou ochranu. standardy ochrany lidských práv: tento ukazatel se zamůžuje na dva zásadní cíle. za prvé na to, zda zákon výslovnů deűnuje, které osoby mohou podat návrh na ustanovení opatrovníka, a za druhé zda zákon obsahuje seznam nebo pžíklady evidentních (prima facie) důkazů, které jsou nutné kprokázání potžeby podat takový návrh. vsouvislosti s prvním cílem se v doporuőení ő. r(99) vzásadů 11) uvádí:seznam osob oprávnůných zahájit žízení scílem pžijmout opatžení na ochranu nesvéprávných dospůlých osob by můl být dostateőnů obsáhlý, aby bylo moőno zajistil, őe ochranná opatžení budou zvaőována ve všech pžípadech, kdy jsou potžebná. zejména by bylo tžeba upravit zahájení žízení na základů vlastního návrhu vežejného őinitele nebo orgánu anebo soudu ői jiného kompetentního orgánu.doporuőení vyzývá k „spravedlivému a úőinnému postupu pži pžijímání opatžení na ochranu nesvéprávných osob”.202 spravedlnost vtomto kontextu znamená i zákonné ustanovení, které jasnů uvádí, kdo můőe podat návrh.druhý aspekt, totiő őe návrh na ustanovení opatrovníka musí mít nůjaký evidentní vůcný základ, je nutný kochranů dospůlé osoby pžed zlovolným nažőením zfunkőní nezpůsobilosti. vpžípadů h. f. proti slovensku zkoumal evropský soud pro lidská práva (ecthr) postup, který vedl ktomu, őe h. f. byla zbavena způsobilosti kprávním úkonům. toto žízení probíhalo na základů őaloby podané jejím bývalým manőelem a bylo doloőeno psychiatrickým posudkem, který byl vdobů soudního jednání více neő rok starý. soud shledal, őe došlo kporušení ďlánku 6(), neboť kromů jiných procesních vad slovenský soud nepžedloőil dostateőné důkazy sohledem na zásadu 2 doporuőení (99), která vyőaduje „aktuální posudek od nejménů jednoho znalce 1972bþanskê soudní ĝád † odst 1985ozhodnutí 5c  ,1992bþanskê soudní ĝád † odst 200 ibid.2012bþanskê soudní ĝád † odst  písm e202'oporuþení þ 5   zásada   mental disability advocacy center36s adekvátní kvaliűkací”.20 pokud zákon pžedepisuje, jakou formu musejí mít důkazy pžedkládané spolu s návrhem, lze se na samém poőátku vyhnout zbavení svéprávnosti, jaké musela snášet navrhovatelka vpžípadů f. h. proti slovensku. ukazatel dospőlá osoba má právo být fakticky informována, být pžítomna a vyslechnuta pži všech jednáních vžízení o zbavení zpűsobilosti kprávním úkonűm a ustanovení opatrovníka.závőr: zákon poskytuje dospůlé osobů právo být fakticky informována a být pžítomna a vyslechnuta pži všech jednáních vžízení o zbavení dospůlé osoby způsobilosti právním úkonům a o ustanovení opatrovníka. analýza: soud musí doruőit návrh doporuőenou poštou „do vlastních rukou” všech úőastníků žízení.20 dospůlá osoba má právo být vyrozumůna o žízení nejpozdůji deset dní pžed soudním jednáním.205 soud musí pžedvolat všechny úőastníky žízení a všechny osoby, jejichő pžítomnosti je tžeba vőetnů dospůlé osoby.206 nicménů, soud můőe upustit od výslechu dospůlé osoby, pokud nelze tento výslech provést vůbec nebo pokud by úőast na jednání způsobila újmu na zdravotním stavu dospůlé osoby.207 pokud dospůlá osoba poőádá o výslech, soud ji musí vyslechnout.208soud můőe upustit od doruőení rozsudku dospůlé osobů, pokud: () dospůlá osoba není schopna význam rozhodnutí pochopit a (2) tato neschopnost je výslovnů uvedena závůrech znaleckého posudku.209 neexistuje povinnost doruőit rozsudek formulovaný prostým jazykem. nicménů, soud musí doruőit rozsudek o ustanovení opatrovníka všem úőastníkům žízení, vőetnů dospůlé osoby za všech okolností.11 jinými slovy, 203+)vslovakia åaloba þ  rozhodnutí z  listopadu  povãimnčte si åe rozsudek me k dispozici pouze ve irancouzãtinč -eho anglické shrnutí viz press 5elease (uropean &ourt oi +uman 5ights 5egistrar &hamber mudgments concerning )rance malta, moldova, poland, slovakia, urkey and ukraine (8 november 2005). dostupný na zzzcmiskpechrcoeintechr navãtíveno  þervence 2042bþanskê soudní ĝád † odst  a  odst 2052bþanskê soudní ĝád †206soudní rozhodnutí 5c    pĝed novelou 2bþanského soudního ĝádu roku  zákon þ  sb z tohoto pravidla nebyla vêmimka podle † odst 2bþanského soudního ĝádu pĝedseda senátu nebyl povinen naĝídit soudní mednání pokud mednání änebylo vhodné´ 7akové ustanovení bylo vhlubokém rozporu sprocesními právy dospčlé osoby 2072bþanskê soudní ĝád † odst 208 ibid.2092bþanskê soudní ĝád † 210 ibid † odst 211vzhledem k tomu åe nee[istume ustanovení o tomto konkrétním aspektu v † které upravumí ustanovení opatrovníka platí obecné ustanovení tm † odst  2bþanského soudního ĝádu opatrovnictví a lidská práva vőeské republice37dospůlé osobů nemusí být sdůleno, őe byla zbavena způsobilosti kprávním úkonům, ale musí jí být sdůleno, őe jí byl ustanoven opatrovník. bohuőel povinnost doruőit dospůlé osobů rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je őasto porušována, protoőe soudy nesprávnů uplatňují analogicky ustanovení o upuštůní od informování dospůlé osoby o zbavení způsobilosti kprávním úkonům.standardy ochrany lidských práv: právo úőastnit se a být vyslechnut vsoudním žízení je pžímo spojeno správem dostat oznámení o žízení, neboť právo úőastnit se a být vyslechnut nemůőe být naplnůno bez smysluplného a faktického oznámení. zásada 11 doporuőení ő. r(99) stanoví, őe dospůlá osoba musí být o žízení informována, a mimo jiné upžesňuje, őe to musí být provedeno „v jazyce nebo jinými prostžedky, kterým osoba rozumí.”13vysvůtlující memorandum kdoporuőení ő. r(99) znovu zdůrazňuje, őe tato procesní pojistka je nezbytná, a cituje poőadavek v ďlánku 6 echr.14 vzásadů se uznává, őe oznámení formou stanovenou obecnů obőanským právem procesním moőná dotőeným osobám nemusí dávat smysl nebo sdůlovat důsledky žízení. proto je tžeba uőívat jako můžítko to, zda zákon upravuje faktické oznámení. jedno žešení tohoto problému je obsaőeno vjednotném zákonů o opatrovnictví a ochranném žízení, který prostů pžidává poőadavek, őe „oznámení podle tohoto zákona musí být formulováno prostým jazykem.”souvislosti sdruhou záleőitostí doporuőení ő. r(99) prostů stanoví, őe „dotőená osoba by můla mít právo být osobnů vyslechnuta pži všech jednáních, která by mohla ovlivnit její způsobilost kprávním úkonům”. ďlánek 6 echr upravuje právo na spravedlivý proces vrůzných pžípadech vőetnů tůch, kdy se jedná o obőanská práva a povinnosti osoby a také otázky opatrovnictví. 212viz .aėka 5 souþasná úprava institutu opatrovnictví v ý5 str 213povãimnčte si åe zásada   také stanoví vêmimku z povinnosti oznamovat pokud äby to pro danou osobu zmevnč nemčlo smysl nebo by to pĝedstavovalo závaåné ohroåení zdraví dané osoby´ 2145ada (vropy vêbor ministrĥ vysvčtlumící memorandum k 'oporuþení þ 5   o principech têkamících se právní ochrany osob zbavenêch zpĥsobilosti k právním úkonĥm pĝimato  února  odst 215viz odst  c  7he 8niiorm *uardianship and protective proceedings $ct  -ednotnê zákon o opatrovnictví a ochrannêch ĝízeních me vzorovê zákon kterê navrhla national conference of commissions on uniform state aws. schválila ho také american %ar $ssociation $merická advokátní komora  òþelem tohoto mednotného zákona bylo zamistit ochranu spravedlivého procesu lidem kteĝí byli zbaveni zpĥsobilosti k právním úkonĥm a podĝídit opatrovníky soudní murisdikci po celêch spomenêch státech meho ustanovení o spravedlivém procesu proto mohou slouåit za vzor i v minêch murisdikcích 'ostupnê na zzznccuslorg navãtíveno  þervence  216.217viz :interzerpvthe1etherlands åaloba þ  rozhodnutí z  ĝímna  $   (+55  kde soud uvedl åe „>z@pĥsobilost osobnč nakládat se svêm mametkem zahrnume uplatėování soukromêch práv a tedy má dopad na „obþanská práva a povinnosti´ mental disability advocacy center38ukazatel dospőlá osoba má právo na bezplatné a úőinné právní zastoupení vprűbőhu celého žízení o opatrovnictví. závőr: dospůlá osoba má právo na bezplatného právního zástupce jmenovaného soudem, kterého zaplatí stát. nicménů stát neplatí za právního zástupce zvoleného dospůlou osobou. neexistuje právo na právní zastoupení vžízení o ustanovení opatrovníka. analýza: je obecným pravidlem, őe dospůlá osoba je zastupována bůhem žízení o způsobilosti kprávním úkonům. dospůlá osoba je oprávnůna vybrat si vlastního zástupce (kterého nezaplatí stát). pouze pokud dospůlá osoba nevyuőije tohoto práva, soud ustanoví tzv. „opatrovníka pro žízení”. takovým opatrovníkem musí být díky novele zroku 2005 advokát.220 soud musí informovat dospůlou osobu o tom, őe má právo vybrat si zástupce pro žízení a o dalších procesních právech a povinnostech.22 a koneőnů žízení o způsobilosti kprávním úkonům je osvobozeno od soudních poplatků.222žízení o ustanovení opatrovníka má dospůlá osoba jen málo práv. není tu právo na právní ani jiné zastoupení a vzhledem ktomu, őe dotőená osoba nyní nemá způsobilost kprávním úkonům, nemůőe si zvolit zástupce. soud můőe ustanovit „zvláštního opatrovníka”,22 ale to není povinné a povaőuje se to za nadbyteőné  postoj zaujatý nejvyšším soudem bývalého ďeskoslovenska vroce 98, kdyő tento soud rozhodl, őe není nutné ustanovit zástupce pro žízení o ustanovení opatrovníka v pžípadů dospůlé osoby zbavené způsobilosti kprávním úkonům, protoőe práva této dospůlé osoby nejsou dotőena.22 státní zástupce není oprávnůn vstoupit do žízení o ustanovení opatrovníka.225podle ústavního soudu osoba zbavená způsobilosti kprávním úkonům musí mít právo na úőinné zastoupení také vprůbůhu jakýchkoli odvolacích žízení.226standardy ochrany lidských práv: doporuőení rady evropy ő. r(2000 zdůrazňuje, őe „osoby sduševní poruchou by můly mít právo vyuőívat všechna svá obőanská a ve smyslu ýlánku  odst  >@ 2demmutí této zpĥsobilosti panu :interzerpovi znamenalo „vymezení takovêch práv a povinností´ 7ento princip byla v nedávné dobč znovu potvrzena v pĝípadu 0attervslovakia åaloba þ  rozhodnutí z  þervence 1999, odst. 51.2182bþanskê soudní ĝád †219 ibid † odst 220 ibid.221 ibid.222† odst  písm h zákona þ  sb o soudních poplatcích2232bþanskê soudní ĝád † odst 2245ozhodnutí 5c ,v2252bþanskê soudní ĝád † odst  písm e2265ozhodnutí þ , òs opatrovnictví a lidská práva vőeské republice39politická práva.”227 je pevnů stanovenou zásadou mezinárodního práva, výslovnů uvedenou vďlánku 14)(d) mezinárodního paktu o obőanských a politických právech (iccpr), őe pokud je vsázce svoboda, osoba musí mít právo na bezplatnou právní pomoc a zastoupení. výbor osn pro lidská práva jako monitorující orgán iccpr vykládá tento závazek tak, őe se navíc vztahuje i na „žízení o stanovení [jejich] práv a povinností vsoudním žízení”.228 vzhledem ktomu, őe poőadavky stanovené vďlánku 14) iccpr se povaőují za základní záruky spravedlivého jednání,229 bezplatné a úőinné zastoupení by můlo být poőadavkem u všech žízení o zbavení způsobilosti právním úkonům. rozšížení tohoto práva i na žízení o opatrovnictví podporuje rovnůő doporuőení ő. r(99), které stanoví, őe „by můly existovat pžimůžené procesní pojistky na ochranu lidských práv dospůlé osoby a proti pžípadnému zneuőití”. obdobnů se vykládá i echr v tom smyslu, őe obsahuje práva na spravedlivý proces bůhem soudního žízení o způsobilosti kprávním úkonům.31 provedení tohoto poőadavku zajištůním úőinného právního zastoupení je zvláštů důleőité tam, kde osoba údajnů není funkőnů způsobilá zastupovat sebe sama.jak uő jsme poznamenali, můőe zbavení způsobilosti kprávním úkonům vést celoőivotnímu opatrovnictví a ke ztrátů práva vyuőívat základní práva (napž. právo vybrat si bydlištů, spravovat své űnance, uzavžít manőelství, volit). valné shromáődůní osn uznává význam této povinnosti vzásadách pro ochranu duševnů nemocných osob a pro zlepšení péőe o duševní zdraví (zásady pro duševnů nemocné), kde se uvádí, őe[o]soba, o jejíő způsobilosti se jedná, má nárok na právního zástupce. pokud si osoba, o jejíő způsobilosti se jedná, nezajistí právní zastoupení sama, bude jí poskytnuto bezplatnů, pokud taková osoba nemá dostateőné prostžedky na zaplacení.33227’oporuþení þ 5   o ochranč lidskêch práv a dĥstomnosti lidí s psychickou poruchou pĝimato  záĝí  þl 228viz .omise 2s1 pro lidská práva 2becnê komentáĝ  5ovnost pĝed soudem a právo na spravedlivé a veĝemné mednání u nezávislého soudu zĝízeného zákonem *eneral &omment  (tuality beiore the courts and the right to a iair and public hearing by an independent court established by law), datováno 13. dubna 1984, odst. 2.229.omise pro lidská práva 2becnê komentáĝ  op cit odst 230zásada 7.2310attervslovakia, op cit, odst. 51.232viz napĝ pĝípad (vropského soudu pro lidská práva 0egyeriv*ermany åaloba þ  rozhodnutí  kvčtna    (+55  odst 2335ezoluce 2s1 þ  o ochranč duãevnč nemocnêch osob a zlepãení péþe o duãevní zdraví pĝimaté valnêm shromáådčním 2s1  prosince  zásada   mental disability advocacy centerukazatel 5dospőlá osoba nesmí být zadrěována zdűvodű posouzení její zpűsobilosti kprávním úkonűm. závěr: dospůlá osoba můőe být zadrőována po dobu aő šesti týdnů za úőelem posouzení způsobilosti kprávním úkonům. analýza: je-li to nutné pro posouzení způsobilosti kprávním úkonům, dospůlá osoba můőe být zadrőována ve zdravotnickém zažízení po dobu šesti týdnů.34 to musí navrhnout lékaž a soud můőe nažídit zadrőení na základů vyjádžení jediného znalce. toto ustanovení bylo široce kritizováno. standardy ochrany lidských práv: zásady pro duševnů nemocné stanoví, őe „[ő]ádná osoba nemůőe být nucena k lékažskému vyšetžení za úőelem zjištůní, zda je duševnů nemocná, kromů pžípadů, které jsou vsouladu se zákonnými postupy dané zemů”. také ecthr se zabývá problémem zadrőování vsouvislosti s nedobrovolným psychiatrickým vyšetžením podle ďlánku 5 echr a práva na svobodu. pžípadu nowicka proti polsku rozhodl, őe drőení osoby proto, aby byla splnůna povinnost ze zákona, napž. soudem nažízené psychiatrické vyšetžení, je na první pohled pžípustné jednání. nicménů rozhodl také, őe zadrőení osoby pžed takovým vyšetžením a pokraőující drőení poté, co povinnost jiő neexistuje, nevyvaőuje zájem státu vyšetžit a právo jednotlivce na svobodu a zakládá porušení ďlánku 5. za jiných okolností ecthr rozhodl, őe nedobrovolná psychiatrická vyšetžení porušují ďlánek 6 (právo na spravedlivý proces) a ďlánek 8 právo na respektování soukromého a rodinného őivota) echr. ztoho vyplývá, őe pouhá moőnost, őe őlovůk je őásteőnů nebo zcela nezpůsobilý, není sama o sobů dostateőným důvodem pro nedobrovolné zadrőování osoby. ukazatel 6dospőlá osoba má právo a moěnost navrhovat své vlastní dűkazy (vőetnő výpovődí svődkű) a zpochybnit dűkazy (svődky) protistrany. závěr: úőastní-li se dospůlá osoba jednání (coő nemusí být pravda), můőe navrhovat důkazy a pžedvolávat svůdky a má právo zkoumat a zpochybňovat důkazy pžedloőené protistranou. 2342bþanskê soudní ĝád † odst 235 ibid.2365ezoluce 2s1 þ  o ochranč duãevnč nemocnêch osob a zlepãení péþe o duãevní zdraví pĝimaté valnêm shromáådčním 2s1  prosince  zásada 2371ozickavpoland åaloba þ  rozhodnutí  prosince  odst 238viz%ockv*ermanyohlednč délky domácího soudního ĝízení kvĥli opakovanêm soudem naĝízenêm psychiatrickêm vyãetĝením äaloba þ  rozhodnutí z  února 239vizrozhodnutípĝípadu:orzavpoland åe þetná vyãetĝení v krátkém þasovém období ve spomitosti s podobnêmi trestními včcmi zakládala neoprávnčné zasahování do soukromého åivota åadatele äaloba þ  rozhodnutí  listopadu opatrovnictví a lidská práva vőeské republiceanalýza: zákon upravuje obecné právo pžedkládat písemné důkazy a svůdecké výpovůdi. strany mohou pžedkládat vlastní důkazy a pžedvolávat svůdky a mohou zpochybňovat důkazy a výpovůdi svůdků protistrany.41 za důkaz mohou slouőit všechny prostžedky, jimiő lze zjistit stav dospůlé osoby, zejména výslech svůdků, znalecký posudek, zprávy a vyjádžení orgánů, fyzických a právnických osob. všichni úőastníci žízení mají právo vyjádžit se kjakýmkoli důkazům,43vőetnů posouzení způsobilosti kprávním úkonům. nicménů, aby tato práva mohla vykonávat, musí si jich být dospůlá osoba vůdoma a soud má výslovnou povinnost pouőit o tom dospůlou osobu.44taková soudní jednání se zamůžují pžedevším na diagnózu a prognózu duševního zdraví dospůlé osoby. nicménů ani obőanský zákoník ani obőanský soudní žád nestanoví, őe to tak musí být. obsah posudku způsobilosti kprávním úkonům byl do urőité míry rozpracován soudy. podle uznávaných precedentů soud musí vyjasnit osobní situaci dospůlé osoby, její chování vkaődodenním őivotů, její způsobilost starat se o sebe nebo o své blízké, komunikovat sostatními, podílet se na őivotů spoleőnosti a spravovat své űnanőní záleőitosti. jak bylo uvedeno výše u ukazatele 5, vődy musí být pžedloően znalecký posudek, ale soud není vázán znaleckým posudkem a můl by hodnotit všechny důkazy podle své úvahy.standardy ochrany lidských práv: doporuőení ő. r(99) stanoví, őe „[m]ají existovat spravedlivé a úőinné postupy pži pžijímání opatžení na ochranu nesvéprávných dospůlých osob”. tato zásada odráőí ďlánek 6() echr, který zaruőuje spravedlivé soudní jednání ve všech pžípadech týkajících se lidských práva a povinností. moőnost stran zpochybňovat důkazy opaőnými důkazy a právo pžedkládat důkazy i navrhovat svůdky jsou jedním z rysů spravedlivého žízení. tato pojistka je uvedena vďlánku 14) iccpr, který podle výkladu komise pro lidská práva obsahuje minimální záruky spravedlivého žízení.250žízeních o zbavení způsobilosti kprávním úkonům a opatrovnictví je zvláštů důleőité, aby dospůlá osoba dostala pžíleőitost podávat námitky proti důkazům a 2402bþanskê soudní ĝád †241 ibid † odst 242 ibid †243 ibid †244 ibid † odst 2455c  z  prosince  2462bþanskê soudní ĝád † odst 247 ibid †248zásada 7(1).249. pouåití ýlánku   pĝi ĝízení o opatrovnictví viz :interzerpvthe1etherlands åaloba þ  rozhodnutí  ĝímna 2500ezinárodní pakt o obþanskêch a politickêch právech þlánek   e  viz .omise 2s1 pro lidská práva 2becnê komentáĝ  odst  têkamící se ýlánku    kterê de¿nume minimální záruky.mental disability advocacy center42svůdectvím. vzásadů platí, őe právů pomocí takových námitek se soud můőe dozvůdůt o pžípadných postranních motivech podaného návrhu, jakým můőe být napž. pžístup űnanőním prostžedkům osoby. navíc můőe dospůlá osoba vtomto stádiu poukázat na procesní pochybení, napž. na zastaralé nebo neúplné lékažské zprávy nebo na důkazy prokazující její funkőní způsobilost. ukazatel 7ďádná osoba není zbavena zpűsobilosti kprávním úkonűm, aniě by její zpűsobilost zhodnotil kvalifikovaný odborník na základő aktuálních a objektivních informací vőetnő osobního vyšetžení. závőr: právo vyőaduje alespoň jedno posouzení způsobilosti kprávním úkonům, které zhodnotí duševní stav dospůlé osoby. nicménů neexistuje poőadavek, aby takový posudek byl aktuální a můőe se stát, őe se znalec sdospůlou osobou nikdy nesetká. analýza: soudy musí vyslechnout znalce (obvykle psychiatra) o zdravotním stavu vyšetžovaného.25 vpraxi se posouzení způsobilosti kprávním úkonům skládá ze tží őástí: nález (popis situace, všechny relevantní skuteőnosti, shrnutí důkazů atd.), posudek (odpovůdi na otázky soudu a jejich opodstatnůní) a informace o znalci. posouzení způsobilosti kprávním úkonům má vpraxi velký vliv na výsledek pžípadu, nůkdo by mohl povaőovat tento vliv za pžíliš velký. alespoň teoreticky posouzení způsobilosti nesmí slouőit jako jediný důkaz a soud nemůőe akceptovat zjištůní znalce nekriticky.252 soud je vázán pravidlem svobodného hodnocení důkazů.25 proto, alespoň teoreticky, soud musí porovnat a dát do souvislosti výsledky posouzení způsobilosti sdalšími zjištůními o skuteőné situaci dospůlé osoby. důsledku vyváőeného procesu je soudce schopen posoudit, jaké právní kroky, pokud vůbec nůjaké, by můly být podniknuty.25 právo nestanoví őádné lhůty pro posouzení způsobilosti, aby se zajistila jeho aktuálnost, nevyőaduje osobní vyšetžení a dokonce ani nepoőaduje, aby byl posudek podán písemnou formou. všechny tyto prvky pžedstavují podstatné slabiny právní úpravy. standardy ochrany lidských práv: rozhodnutím o zbavení způsobilosti kprávním úkonům se osobů odnímá právo rozhodovat o veškerých oblastech svého osobního i vežejného őivota. proto jde o zásah do tůch práv na soukromí, která jsou chránůna mezinárodním právem.255 vdemokratické spoleőnosti musí být takový zásah 251† odst 2525ozhodnutí 5c   2532bþanskê soudní ĝád †2545ozhodnutí 5c   255viz ýlánek  (vropské úmluvy o lidskêch právech a ýlánek  0ezinárodního paktu o obþanskêch a politickêch právechopatrovnictví a lidská práva vőeské republice43nezbytný a vsouladu se zákonem. legislativa by můla obsahovat ustanovení zajišťující, aby rozhodnutí zbavit dospůlou osobu způsobilosti kprávním úkonům bylo zaloőeno na aktuálních a spolehlivých informacích. doporuőení ő. r (99) vyzývá důkladnému osobnímu setkání mezi dospůlou osobou a „znalcem sadekvátní kvaliűkací”. poőaduje aktuální posudek, který doloőí, jaký je stav osoby, a poukazuje na to, őe výsledný posudek má být zaznamenán písemnů.256 vpžípadu h. f. proti slovensku ecthr výslovnů citoval doporuőení ő. r(99) vsouvislosti spovinností konzultovat pži rozhodování o způsobilosti kprávním úkonům souőasné lékažské zprávy. vtomto pžípadu ecthr rozhodl, őe spoléhání se na zastaralý psychiatrický posudek nepžedstavovalo dostateőnou procesní pojistku na ochranu őadatelky, o jejíő způsobilost se jednalo. dále soud dodal, őe őádost o druhý psychiatrický posudek by býval byl vzájmu dané dospůlé osoby.257 .valitadĥkazĥpĝedkládanêchsoudĥmpĝípadechzbavování zpĥsobilostiprávnímúkonĥm ukazatele ukazatel 8pro zbavení zpűsobilosti kprávním úkonűm musí existovat prokazatelné spojení mezi základní diagnózou a údajnou neschopností samostatnő se rozhodovat.závőr: zákony výslovnů nevyőadují prokazatelné spojení mezi diagnózou dospůlé osoby a údajnou neschopností rozhodovat se. analýza: obőanský zákoník258 je vtomto ohledu velmi struőný.259 jak bylo uvedeno výše, dospůlé osobů můőe být omezena způsobilost kprávním úkonům pokud, důvodu duševní poruchy, dospůlá osoba není schopna őinit právní úkony.260 na první pohled zákon poőaduje pžíőinnou souvislost mezi duševní poruchou a neschopností őinit právní úkony, ale nevyőaduje, aby tato souvislost byla prokazatelná. praxi soudy nehodnotí pžíőinnou souvislost a pžedpokládají, őe diagnóza duševní poruchy vyőaduje alespoň őásteőné omezení způsobilosti kprávním úkonům. vtomto ohledu se soudy pžehnanů spoléhají na jediný posudek lékaže a umoőňují, aby můl lékažský posudek rozhodující vliv na soudní rozhodnutí. standardy ochrany lidských práv: tento ukazatel má výslovnou oporu vzásadách pro duševnů nemocné, konkrétnů vzásadů (5), kde se uvádí, őe: „[ő]ádná osoba 256zásada 12.257+)vslovakia åaloba þ  rozhodnutí  listopadu  povãimnčte si åe rozsudek me k dispozici pouze ve irancouzãtinč -eho anglické shrnutí viz press 5elease (uropean &ourt oi +uman 5ights 5egistrar  listopadu  2582bþanskê zákoník †259’ĥvody této situace viz téå oddíl 2602bþanskê zákoník † odst mental disability advocacy center44ani orgán nemůőe stanovit, ani jiným způsobem uvést, őe daná osoba je duševnů nemocná, pokud to není pro úőely pžímo se vztahující kduševnímu onemocnůní nebo následkům duševního onemocnůní.” bylo by proto vrozporu stouto zásadou omezit způsobilost kprávním úkonům őlovůka jeho oznaőením za právnů nezpůsobilého, aniő by se prokázalo, őe duševní postiőení zhoršilo schopnost daného őlovůka samostatnů se rozhodovat a do jaké míry je toto duševní postiőení dostateőným opodstatnůním pro omezení rozhodování.tento ukazatel rovnůő uplatňuje nůkolik zásad z doporuőení ő. r(99). zásada 6 o úmůrnosti stanoví, őe pokud je nutné ochranné opatžení jako napž. opatrovnictví, můlo by být úmůrné stupni funkőní způsobilosti dané dospůlé osoby a pžizpůsobené jeho situaci a potžebám. to odráőí fakt, őe psychosociální postiőení se můőe můnit, a őe jednotlivé osoby potžebují různé stupnů ochrany a zachování práv podle povahy a závaőnosti svého základního postiőení. zásady 7 a 2 stanoví, őe pžimůžené zjištůní a zhodnocení konkrétních potžeb dané osoby jsou otázkou základní spravedlnosti. dále pak ďlánek 8 echr nažizuje, aby kaődý zásah do soukromého őivota osoby byl úmůrný sledovaným cílům. dodrőování mezinárodních standardů lidských práv podstatů znamená, őe způsobilost kprávním úkonům se omezuje jen do takové míry, aby to dané osobů pomáhalo pži rozhodování.ukazatel 9zbavení zpűsobilosti kprávním úkonűm je zaloěeno na dostateőných dűkazech a slouěí zájműm dospőlé osoby. závőr: neexistuje őádný poőadavek, őe rozhodnutí o nezpůsobilosti musí být zaloőeno na dostateőných důkazech. zákony neobsahují výslovnou podmínku, őe zbavení způsobilosti kprávním úkonům musí slouőit zájmům dospůlé osoby. analýza: obecnů zákony vyőadují, aby jakékoli rozhodnutí o způsobilosti kprávním úkonům bylo zaloőeno na zjištůných faktech pžípadu. pži hledání pravdy soud není nijak vázán stranami.26 naopak soud je povinen provést veškeré důkazy potžebné ke zjištůní skutkového stavu.262 zákon výslovnů vyőaduje, aby soudce vyslechl dospůlou osobu, pokud o to dospůlá osoba poőádá,26 a soudce musí vprůbůhu jednání vyslechnout znalce (viz téő ukazatel 7).26jinak se aplikují pouze obecná právní ustanovení. tak „za důkaz mohou slouőit všechny prostžedky, jimiő lze zjistit stav [dospůlé osoby]: zejména výslech svůdků, znalecký posudek, zprávy a vyjádžení orgánů, fyzických nebo právnických osob, notážské nebo 2612bþanskê soudní ĝád † odst  262 ibid. 263 ibid † odst 264 ibid † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice45exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech úőastníků”.265 důkazy můőe soud hodnotit podle své úvahy.266není őádný konkrétní poőadavek, őe rozhodnutí o nezpůsobilosti kprávním úkonům musí být zaloőeno na dostateőných důkazech. podobnů zákon nevyőaduje, aby zbavení způsobilosti kprávním úkonům bylo vzájmu dospůlé osoby: je tedy moőné dospůlou osobu zbavit způsobilosti kprávním úkonům vzájmu nůkoho jiného. komentátoži si všímají, őe stále obecnů pževaőuje paternalistický pžístup kduševním poruchám a postiőením a őe „ochrana”, kterou nabízí opatrovnictví, je zžídka výslovnů zvaőována porovnání s (pžípadnými) negativními následky.267standardy ochrany lidských práv: tento ukazatel se zabývá dvůma aspekty rozhodnutí o nezpůsobilosti a následného opatrovnictví – důkazy pžedloőenými domácímu soudu a úőinkem rozhodnutí na zájmy dospůlé osoby. aby mohly být povaőovány za dostateőné, musí důkazy splňovat konkrétní kvalitativní standardy. doporuőní ő. r(99) stanoví, őe ten, kdo rozhoduje vžízení o zbavení způsobilosti kprávním úkonům, se má osobnů setkat sdaným őlovůkem a őe je tžeba pžedloőit aktuální posudek vypracovaný kvaliűkovaným znalcem.268 pojem „kvaliűkovaný znalec” není deűnován, můl by však být chápán jako psychiatr nebo psycholog, eventuálnů zvlášť vyškolený pro hodnocení způsobilosti, spíše neő praktický lékaž. osn kromů toho navrhuje, aby znalci posuzovali sociální způsobilost dospůlé osoby.269jak jsme podrobnů uvedli výše, ecthr zdůrazňuje, jak je pži rozhodování o způsobilosti potžebný kvaliűkovaný znalecký posudek.270 vpžípadu h. f. proti slovensku ecthr rozhodl, őe vyjádžení bývalého manőela dotőené osoby a laických svůdků spolu spsychiatrickým posudkem, který byl rok a půl starý, nepžedstavovaly dostateőný důkaz pro zbavení způsobilosti kprávním úkonům. tento pžípad tedy objasňuje, őe státy potžebují znalecký posudek, aby splnily svůj závazek vyplývající echr, a őe laický svůdek ho nemůőe uspokojivů nahradit, ale také őe posudek musí být aktuální, aby reektoval funkőní způsobilost dotőené osoby vdobů jednání. tyto skuteőnosti naznaőují, őe ani pomocí znaleckého posudku psychické způsobilosti se nemusí podažit prokázat tvrzené skuteőnosti. za druhé, jak navrhuje doporuőení ő. r(99), „[p]ži pžijímání nebo provádůní opatžení na ochranu nesvéprávné osoby je tžeba mít vprvní žadů na zžeteli zájmy a prospůch 265 ibid † odst 266 ibid †267viz .aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 23.268zásada 12.269viz valné shromáådční 2s1 ‘eclaration on the 5ights oi 0entally 5etarded persons 5esolution  ;;v, ’eklarace práv duãevnč postiåenêch osob   prosince  odst. 7. 270+)vslovakia åaloba þ  rozhodnutí  listopadu mental disability advocacy center46dané osoby”.27 aby toho bylo dosaőeno, je tžeba vzít vúvahu situaci dané osoby a posoudit ochranu, kterou nabízí opatrovnictví, ve srovnání snegativními důsledky pro őlovůka. podle ustanovení zásady 5 doporuőení ő. r(99) by se nemůla ukládat omezení „pokud takové opatžení není nezbytné sohledem na individuální situaci a potžeby dotőené osoby.” napžíklad zamůstnání je pro zamůstnanou osobu důleőitým zdrojem sociální interakce a sebeúcty, a proto nemusí být ustanovení opatrovníka nejlepším zájmu őlovůka, pokud vjeho důsledku dojde komezení práva na práci. tyto ohledy je tžeba vprůbůhu žízení zkoumat, aby byly splnůny poőadavky nutnosti, subsidiarity a pžimůženosti stanovené vzásadách 5 a 6.ukazatel opatrovník se vybírá na základő objektivních kritérií a bere se pži tom ohled na pžání a city dospőlé osoby. závőr: neexistují őádná kritéria pro výbůr opatrovníka. na pžání a city dospůlé osoby nemusí být brán zžetel.272 analýza: neexistují dostateőná kritéria pro výbůr opatrovníka, protoőe výbůr je zaloően pžedevším na tom, zda vyhovuje pžíbuzným dospůlé osoby a zda sním pžíbuzní souhlasí a nikoli na skuteőných potžebách dospůlé osoby. zákon upžednostňuje ustanovení opatrovníkem pžíbuzného dospůlé osoby, pokud můőe být opatrovníkem a je ktomu ochoten.27 pokud není őádný pžíbuzný, soud ustanoví opatrovníkem právnickou osobu (orgán místní správy, zdravotnické zažízení nebo ústav sociální péőe).27 jmenování takového institucionálního opatrovníka je zžejmým stžetem zájmů (viz ukazatel 11 níőe). potenciální opatrovník musí sustanovením souhlasit pžedem,275 ale vpžípadů vežejnoprávního opatrovníka takový souhlas není tžeba.276 u opatrovníků se neovůžuje jejich vhodnost ani neprocházejí őádným povinným školením ani neexistují státem vedená školení, kterých by se mohli opatrovníci dobrovolnů zúőastnit. zákon také mlőí o zžeteli kosobním pžáním a preferenci dospůlé osoby, pokud jde o ustanovení opatrovníka. 271zásada 8(1).272zákon o rodinč þiní medinou vêmimku a urþume kdo me opatrovníkem nezletilé osoby ‘le tohoto zákona msou opatrovníkem nezletilého pĝedevãím rodiþe dále adoptivní rodiþe opatrovník obvykle orgán sociálnčprávní ochrany dítčte  v nčkterêch pĝípadech pčstouni viz zákon þ  sb o rodinč †a c  a † a následumící spolu s † písm a zákona þ  sb o sociálnčprávní ochranč dčtí 2732bþanskê zákoník † odst 274,bid† odst 275 ,bid † odst  1icménč tento poåadavek vychází spíãe z precedentĥ viz 5276 ,bid † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice47pokud se týká ustanovení opatrovníka podobnů jako u žízení o způsobilosti kprávním úkonům zákon výslovnů nestanoví, kdo můőe podat návrh. státní zástupce není oprávnůn vstupovat do žízení o ustanovení opatrovníka.277standardy ochrany lidských práv: podle úmluvy o osobách se zdravotním postiőením musejí smluvní státy zajistit, aby‚ opatžení spojená suplatňováním způsobilosti kprávním úkonům respektovala práva, vůli a preference dané osoby”.278 to pravdůpodobnů zahrnuje i ustanovení opatrovníka.doporuőení ő. r(99) stanoví, őe pži hodnocení vhodnosti opatrovníka by se můlo zejména pžihlíőet k jeho schopnost „zajistit a prosazovat zájmy a prospůch dané dospůlé osoby”.279 také navrhuje, aby státy zajistily dostatek kvaliűkovaných opatrovníků napž. zakládáním školících sdruőení.280 tento ukazatel také můží, zda právní úprava pžedepisuje, jaké vlastnosti nebo rysy jsou nutné pro ustanovení opatrovníkem. napž. űnská legislativa stanoví, őe o vhodnosti budoucího opatrovníka se rozhodne na základů jeho schopností, zkušeností a povahy a rozsahu poőadovaných povinností.28doporuőení ő. r(99) dále uvádí, őe‚ pžání dospůlé osoby ohlednů výbůru őlovůka, který ji má zastupovat nebo jí pomáhat, mají být zohlednůna a v maximální moőné míže náleőitů respektována”.282 vysvůtlující memorandum kdoporuőení upozorňuje, őe je sice tžeba uznat a ocenit velmi významnou a nezastupitelnou roli pžíbuzných, zákon však musí pžedvídat, őe vnůkterých rodinách existují ostré stžety zájmů a rozpoznat, jaké nebezpeőí tyto stžety mohou pžedstavovat.28 koneőnů zásada 9 doporuőení ő. r(99) stanoví, őe je tžeba zjistit a náleőitů respektovat minulá i souőasná pžání a city dospůlé osoby. tato zásada platí pro všechna stádia zžizování a výkonu opatrovnictví, ale pži výbůru osoby, která má být ustanovena jako zástupce, je zvláštů důleőitá. ukazatel 11mezi opatrovníkem a dospőlou osobou by nemől být stžet zájmű ani zdání takového stžetu. závőr: kromů velmi obecných ustanovení zákony výslovnů nevyőadují, aby opatrovník nemůl sdospůlou osobou stžet zájmů ani zdání takového stžetu. 277,bid† odst 278òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl   279zásada 8(2).280zásada 17.2817he )innish *uardianship services $ct )inskê zákon o opatrovnickêch sluåbách   hlava  † 1eo¿ciálnč pĝeloåila ),1l(; sluåba ¿nské vlády ‘ostupnê na zzz¿nle[¿en navãtíveno  þervence 282’oporuþení þ 5   zásada   283vysvčtlumící memorandum k ‘oporuþení þ 5   odst mental disability advocacy center48analýza: ksituacím jasného stžetu zájmů dochází őasto. zaprvé, zdůvodu upžednostňování rodinných pžíslušníků jako opatrovníků a neexistence povinnosti soudu zvaőovat vhodnost takového uspožádání. zadruhé, vpžípadů ustanovení opatrovníkem žeditele nebo jiného zamůstnance ústavu sociální péőe, ve kterém dospůlá osoba őije.28 pokud si dospůlá osoba chce stůőovat napžíklad na kvalitu zdravotnické péőe, pak by se dospůlá osoba obrátila na opatrovníka vtomto pžípadů na osobu, která zamůstnává dané sestry. podobnů je nepravdůpodobné, őe se opatrovník, jehoő pžíjem závisí na udrőení velké rezidenőní instituce, bude zasazovat jako o pžimůženůjší žešení bydlení dospůlé osoby. pro takové pžípady stžetu existuje pojistka vpodobů takzvaného „zvláštního zástupce”285 a „zvláštního zástupce pro žízení”.286 jak bylo uvedeno, tyto formy zástupců jsou nevysvůtlitelnů málo vyuőívané.287 dále opatrovník musí u soudu pžísahat, őe bude žádnů plnit povinnosti a žídit se pokyny soudu.288 teoreticky soud můőe do pžísahy zažadit výslovné ustanovení o tom, őe opatrovník plní povinnosti zájmu dospůlé osoby.289standardy ochrany lidských práv: jak jiő bylo uvedeno (viz ukazatel 0), úmluva o osobách se zdravotním postiőením se pomocí ďlánku 2() snaőí zajistit, aby státy zavedly procesní záruky na ochranu lidí, kteží potžebují pomoc pži uplatňování své způsobilosti kprávním úkonům. znovu opakujeme, őe mezi takové záruky patží, őe „opatžení spojená suplatňováním způsobilosti kprávním úkonům respektují práva, vůli a preference dané osoby”. je však tžeba, aby konkrétnů tato opatžení neovlivnil „stžet zájmů a nepžípustné ovlivňování”.290francouzská legislativa takové pžípady pžímo upravuje. ve francii je kaődé osobů bez plné způsobilosti kprávním úkonům ještů navíc ustanoven „dohlíőející opatrovník”, jehoő povinností je mimo jiné zastupovat dospůlou osobu, pokud jsou její zájmy ve stžetu se zájmy opatrovníka.29 normy pro praxi pžijaté národní opatrovnickou asociací, americkou őlenskou organizací opatrovníků a právníků specialistů, žeší problém stžetu zájmů mezi opatrovníkem a „opatrovancem”292 vnormů 6, která uvádí:284viz .aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 24.2852bþanskê zákoník †2862bþanskê soudní ĝád † odst 287.aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 5.2882bþanskê soudní ĝád † odst  289 ibid. 290òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl    291)rancouzskê obþanskê zákoník .niha  hlava ; kap ,, þl  vztahume se na dospčlé osoby kterêm byl ustanoven opatrovník podle hlavy ;, kap ,,, þl  1eo¿ciálnč pĝeloåila legiirance sluåba irancouzské vlády ‘ostupnê na zzzlegiirancegouvir navštíveno 2. srpna 2006.292’e¿nice äopatrovance´ viz slovníþek pommĥ na str opatrovnictví a lidská práva vőeské republice49opatrovník se vyhne i pouhému zdání stžetu zájmů nebo nepatžiőnosti, kdyő se zabývá potžebami opatrovance. nepatžiőnost nebo stžet zájmů vznikají, pokud opatrovník má nůjaký osobní nebo zprostžedkovaný zájem, který lze chápat tak, őe slouőí jeho zájmu, nebo őe je nepžíznivý pro situaci nebo nejlepší zájem opatrovance.29norma 6 nga pokraőuje: „[o]patrovník, který není őlenem rodiny, pžímo neposkytne ubytování, zdravotní, právní nebo jiné pžímé sluőby opatrovanci.”29 opatrovník by můl zůstat nezávislý, aby mohl vykonávat svou povinnost protestovat jménem dospůlé osoby proti nevhodné, nepžimůžené nebo špatné kvalitů poskytovaných sluőeb. je jasné, őe pokud je opatrovník souőasnů i poskytovatelem sluőby, dochází u nůj ke stžetu zájmů.ukazatel dospőlá osoba má právo odvolat se proti rozhodnutí o zbavení zpűsobilosti kprávním úkonűm a/nebo ustanovení opatrovníka. závőr: zákony stanoví, őe dospůlá osoba má právo se odvolat proti rozhodnutí o zbavení způsobilosti kprávním úkonům a/nebo ustanovení opatrovníka. nicménů toto právo můőe být porušeno, pokud soud rozhodne na návrh znalce voboru medicíny nedoruőit rozsudek dospůlé osobů. analýza: rozhodnutí o nezpůsobilosti nebo o ustanovení opatrovníka je natolik závaőný zásah do őivota dané osoby, őe se „pravidlo odvolání bez omezení” vztahuje na obů tato žízení. podle tohoto pravidla je dospůlá osoba oprávnůna pžedkládat své důkazy nejen u soudu prvního stupnů ale toto právo platí také vprůbůhu odvolacího žízení.295 právo dotőené osoby podat odvolání bylo výslovnů potvrzeno soudy obecné působnosti.296 vnedávné dobů ústavní soud rozhodl, őe existuje nejen právo na odvolání ale také poőadavek, őe dospůlá osoba musí mít úőinné právní zastoupení průbůhu odvolacího žízení.297obecnů obőanský soudní žád umoőňuje podat odvolání proti rozsudku ve lhůtů dnů od doruőení rozsudku.298 ale soud můőe rozhodnout o nedoruőení rozhodnutí ve vůci způsobilosti kprávním úkonům, jak je uvedeno výše u ukazatele 2931ational *uardianship $ssociation ästandards oi practice´ pĝimaty pĝedstavenstvem 1*$ rati¿kovány þleny 1*$ v þervnu  (dited (dition  state &ollege pennsylvania, str. 9.294 ibid.2952bþanskê soudní ĝád †a odst 2965 2975ozhodnutí þ , òs 2982bþanskê soudní ĝád †mental disability advocacy centerstandardy ochrany lidských práv: doporuőení ő. r(99) stanoví, őe kaődá osoba bez plné způsobilosti kprávním úkonům má mít pžimůžené právo na odvolání.299tomto ustanovení se doporuőení opírá o deklaraci práv duševnů postiőených osob osn, která stanoví, őe pokud jsou práva őlovůka omezena, postup pouőitý pro takové omezení musí poskytovat „žádné právní záruky proti jakékoli formů zneuőití” a musí podléhat „právu na odvolání k vyšším orgánům”.00 právadospčléosobypoustanoveníopatrovníka ukazatele podle zákonů, které jsou vsouladu se zavedenými mezinárodními normami lidských práv, má být osobů, která je zbavena způsobilosti kprávním úkonům anebo je jí tato způsobilost omezena, zachováno jednak právo rozhodovat se vco nejvíce oblastech a také moőnost takové právo vyuőívat. ukazatele 13 aő 7 se zabývají zbytkovými právy, která mají osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům, vőetnů volebního práva, práva na práci, práva vlastnit majetek, práva uzavžít manőelství, zaloőit rodinu, práva na respektování svého rodinného őivota a práva sdruőovat se.ukazatel 13osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není automaticky zbavena moěnosti uplatňovat politická práva. závőr: dospůlé osoby, které nemají způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu, jsou zbaveny moőnosti výkonu podstatných politických práv, jako je právo volební. analýza: zákony zbavují osoby, které nemají způsobilost kprávním úkonům, jejich politických práv vnásledujících oblastech: právo být zvolen do obou komor parlamentu a podobnů právo volit a být zvolen do zastupitelstva obce,02 zastupitelstva kraje, a hlasovat vmístním referendu. tato práva jsou upžena všem osobám zbaveným způsobilosti kprávním úkonům bez ohledu na jejich skuteőnou individuální úroveň funkőních schopností. dospůlé osoby, které zcela nebo őásteőnů pozbyly způsobilosti kprávním úkonům, nemohou zastávat nůkteré vežejné úžady a funkce. napžíklad nemohou být zvoleny do úžadu prezidenta,05 senátora,06 poslance,07 nebo vežejného ochránce práv.08299zásada 14(3).300’eclaration on the 5ights oi 0entally 5etarded persons ’eklarace práv duãevnč postiåenêch osob  vyhláãená valnêm shromáådčním 2s1 usnesením þ  ;;v,  prosince 1971.301† zákona þ  sb o volbách do parlamentu ýeské republiky302† odst  písm b a  odst  zákona þ  sb o volbách do obcí303† odst  písm b a  odst  zákona þ  sb o volbách do zastupitelstev a o zmčnč zákonĥ304† zákona þ  sb o místním reierendu305 òstava þl  odst 306òstava þl  odst 307òstava þl  odst 308† odst  zákona þ  sb o veĝemném ochránci právopatrovnictví a lidská práva vőeské republicestandardy ochrany lidských práv: právo úőastnit se politického őivota a všeobecné volební právo jsou mezinárodnů uznány vďlánku 25 iccpr. novůjší úmluva o osobách se zdravotním postiőením uvádí podrobnůji, co konkrétnů tvoží politická práva. vďlánku 29(a) vyőaduje, aby smluvní státy zaruőily osobám se zdravotním postiőením stejná politická práva a pžíleőitosti kjejich uplatňování jako ostatním lidem a zavázaly se:a.zajistit, aby se zdravotnů postiőené osoby mohly skuteőnů a plnů úőastnit politického a vežejného őivota stejnů jako ostatní lidé, a to bu pžímo nebo prostžednictvím svobodnů zvolených zástupců, vőetnů práva a moőnosti zdravotnů postiőené osoby volit a být volen, mimo jiné tím, őe:i. zajistí, aby volební postupy, zažízení a materiály byly vhodné, pžístupné a snadno srozumitelné a pouőitelné;ii. ochrání právo zdravotnů postiőených osob bez zastrašování tajnů volit ve volbách a referendech a kandidovat ve volbách, skuteőnů zastávat úžad a vykonávat veškeré vežejné funkce na všech úrovních státní správy svyuőitím pomocných nových technologií, pokud je to vhodné;iii. zaruőí svobodné vyjádžení vůle zdravotnů postiőeným osobám coby voliőům, a proto umoőní, aby jim pži volbách pomáhala osoba podle jejich vlastního výbůru, pokud je to nutné a na základů jejich őádosti.09v rámcievropy se omezením volebního práva zabývá ďlánek protokolu echr, který stanoví, őe zemů „se zavazují konat vrozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádžení názoru lidu pži volbů zákonodárného sboru”. vsouvislosti s osobami se zdravotním postiőením a jejich úőastí na vežejném őivotů a demokratických procesech rada evropy nedávno uvedla, őe „[s]poleőnost musí reektovat rozmanitost svých obőanů a mít prospůch jejich rozdílných zkušeností a znalostí. proto je důleőité, aby osoby se zdravotním postiőením mohly vyuőívat svého volebního práva a zúőastňovat se tůchto aktivit”.31právo na samostatnost a sebeurőeníkonkrétnů u osob s duševním postiőením je zpracováno vzásadů doporuőení ő. r(99). ta uvádí, őe do legislativních systémů je tžeba zaőlenit takovou právní úpravu opatrovnictví, která akceptuje, őe existují různé stupnů funkőní způsobilosti a őe tato způsobilost je dynamická v őase. doporuőení ő. r(99) zdůrazňuje, őe ochranné opatžení jako napž. opatrovnictví „by nemůlo automaticky zbavovat dotőenou osobu volebního práva, ani práva … důlat jiná osobní rozhodnutí kdykoliv, kdy mu to jeho schopnosti dovolí”.311309òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl  a 3105ada (vropy $kþní plán na podporu práv a plného zapomení osob se zdravotním postiåením do spoleþnosti zlepãení kvality åivota osob se zdravotním postiåením v (vropč  ‘oporuþení þ   odst 311’oporuþení þ 5   zásada   mental disability advocacy center52ukazatel 14osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není automaticky zbavena moěnosti vyuěívat právo na práci. závőr: právo na práci je omezeno jak u osob somezenou způsobilostí tak u osob, které byly zbaveny způsobilosti kprávním úkonům. zákony neumoőňují osobám, kterým byl ustanoven opatrovník, zastávat nůkteré funkce. analýza: lidé mohou provozovat „őivnost” pouze pokud jsou plnů způsobilí kprávním úkonům.31 ivnostníci tedy potžebují mít způsobilost kprávním úkonům, aby mohli zaőít podnikat. pokud jde o zamůstnance, osoba můőe vstoupit do pracovního pomůru po dosaőení vůku 5ti let.313zákony dále omezují dospůlé osoby, které nemají způsobilost vplném rozsahu, pokud jde o zastávání konkrétních funkcí a profesí. napžíklad tito lidé nemohou být advokáty,314 notáži,31 ani soudci.31standardy ochrany lidských práv: zákony, které automaticky zakazují pracovat osobů bez plné způsobilosti kprávním úkonům podrývají samostatnost takové osoby. to můőe mít negativní dopad na psychiku lidí, kteží jsou tak zbaveni významného zdroje sebeúcty a sociální interakce. ďlánek 8 echr se dovolává ochrany a respektování soukromého őivota a ecthr zažadil právo na práci do své agendy. formálnů poznamenal, őe „pžece právů vprůbůhu svého pracovního őivota má vůtšina lidí znaőnou, pokud ne vůbec nejvůtší, pžíleőitost rozvíjet své vztahy svnůjším svůtem”.31jak mezinárodní pakt o hospodážských, sociálních a kulturních právech, tak revidovaná evropská sociální charta chrání právo na práci.31 doporuőení r(99)stanoví, őe pokud je nutné ochranné opatžení, můlo by být úmůrné stupni funkőní způsobilosti dospůlé osoby a pžizpůsobené situaci a potžebám jednotlivce.31 proto platí, őe aőkoliv urőitá omezení mohou být za jistých okolností oprávnůná, paušální zákaz zamůstnání pro všechny osob bez plné způsobilosti kprávním úkonům svévolnů vyluőuje osoby se zdravotním postiőením ze spoleőnosti, aniő by se vyšetžily jejich funkőní schopnosti, anebo projevila snaha je vyšetžit. 312zákon o åivnostenském podnikání þ  sb  † odst  písm b313zákoník práce þ   † odst 314zákon o advokacii þ  sb  † odst  písm a315zákon o notáĝích a memich þinnosti þ  sb  † odst  písm a 316zákon þ  sb o soudech a soudcích † odst  3171iemietzv*ermany åaloba þ  rozhodnutí  prosince  $%   (+55  odst 318ýlánek  0ezinárodního paktu o hospodáĝskêch sociálních a kulturních právech dokument 2s1 $ vstoupil vplatnost  bĝezna  ýlánek   5evidované evropské sociální charty âtrasburk  kvčtna 319’oporuþení 5   zásada opatrovnictví a lidská práva vőeské republice53taková omezení jsou rovnůő vrozporu se standardními pravidly pro vyrovnávání pžíleőitostí pro osoby se zdravotním postiőením osn, které uvádí, őe „[z]ákony a právní úprava v oblasti zamůstnání nesmůjí diskriminovat osoby se zdravotním postiőením a nesmůjí stavůt pžekáőky jejich zamůstnávání”.20 tímto pžístupem se žídí také úmluva o osobách se zdravotním postiőením, která stanoví „právo osob se zdravotním postiőením pracovat stejnů jako ostatní lidé; patží sem právo mít moőnost vydůlávat si na obőivu prací svobodnů zvolenou nebo pžijatou na pracovním trhu a vpracovním prostžení, které jsou vůői osobám se zdravotním postiőením otevžené, pžístupné a poőítají s nimi.”ukazatel osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není automaticky zbavena moěnosti vyuěívat vlastnických práv.závőr: osoby zbavené způsobilosti kprávním úkonům jsou automaticky zbaveny práva nezávisle nakládat smajetkem. omezení, pokud jde o nakládání smajetkem, existuje také u osob somezenou způsobilostí kprávním úkonům. analýza: osoby zbavené způsobilosti kprávním úkonům nejsou oprávnůny vykonávat őádná vlastnická práva. to zahrnuje teoreticky tak drobné transakce, jako je koupů novin, cestování vežejnými dopravními prostžedky nebo telefonování zvežejného telefonního automatu. zda mohou dospůlé osoby somezenou způsobilostí kprávním úkonům vykonávat vlastnická práva závisí na rozhodnutí soudu, které musí jasnů stanovit, ve kterých oblastech rozhodování je dospůlé osobů ponechána způsobilost a ve kterých oblastech tuto způsobilost pozbývá.22 standardy ochrany lidských práv: právo vlastnit majetek obsahuje schopnost osob spravovat űnance, provádůt transakce a uzavírat právnů závazné smlouvy. opatrovnické systémy, které automaticky vyluőují osoby zmoőnosti spravovat jakýmkoliv způsobem své űnanőní prostžedky, podkopávají jejich samostatnost a důstojnost a zároveň odmítají uznat, őe funkőní způsobilost osob s duševním postiőením je rozdílná. úmluva o osobách se zdravotním postiőením vysvůtluje vlastnické právo lidí bez plné způsobilosti kprávním úkonům vőlánku 2(5). podle tohoto ustanovení smluvní státy „pžijmou veškerá pžíslušná a úőinná opatžení, aby zajistily rovné právo osob se zdravotním postiőením vlastnit nebo důdit majetek, spravovat své vlastní űnanőní záleőitosti a mít rovný pžístup kbankovním půjőkám, hypotékám a dalším formám 320pravidlo 7(2).321òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl  a  3222bþanskê zákoník † odst mental disability advocacy center54űnanőních úvůrů, a zajistí, aby osoby se zdravotním postiőením nebyly svévolnů zbavovány svého majetku.”právo uőívat a spravovat svůj vlastní majetek je stanoveno vďlánku protokolu echr, jehoő pžíslušná pasáő zní:kaődá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojnů uőívat svůj majetek. nikdo nemůőe být zbaven svého majetku s výjimkou vežejného zájmu a zapodmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.doporuőení ő. r(99) to ještů rozvíjí, kdyő doporuőuje, aby „[d]ospůlé osobů bylo umoőnůno provádůt právnů úőinné transakce bůőné povahy, kdykoli je to moőné”.rada evropy se ktomuto tématu vrátila v „akőním plánu na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postiőením do spoleőnosti” zroku 2006, vnůmő se uvádůjí konkrétní opatžení, která mají őlenské státy za tímto úőelem pžijmout. patží mezi nů povinnost „zajistit rovné právo osob se zdravotním postiőením vlastnit a důdit majetek a poskytnout jim právní ochranu, aby mohli spravovat svůj majetek na základů rovnosti s ostatními”.25ukazatel osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není automaticky zbavena moěnosti uplatňovat právo uzavžít sňatek, zaloěit rodinu a právo na respektování rodinného ěivota. závőr: dospůlé osoby, které byly zbaveny způsobilosti kprávním úkonům, nesmůjí uzavžít sňatek. dospůlé osoby somezenou způsobilostí mohou uzavžít sňatek, pokud to povolí soud. pro dospůlé osoby, které nemají způsobilost kprávním úkonům plném rozsahu, existují závaőná omezení voblasti respektování rodinného őivota a zaloőení rodiny. analýza: zbavení nebo omezení způsobilosti kprávním úkonům má podstatné právní důsledky na právo dospůlé osoby na respektování rodinného őivota. mezi nů patží rodiőovská práva a způsobilost uzavžít sňatek. dospůlá osoba zcela zbavená způsobilosti kprávním úkonům nemůőe uzavžít manőelství.26 dospůlá osoba omezenou způsobilostí kprávním úkonům můőe uzavžít manőelství pouze 3237ento protokol byl otevĝen k podpisu  bĝezna  a má stemnou právní sílu mako hlavní te[t òmluvy324’oporuþení þ 5   zásada   3255ada (vropy $kþní plán pro osoby se zdravotním postiåením  op cit odst 3.12.3(viii).326zákon o rodinč þ  sb  † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice55povolením soudu.27 manőelství je dále zakázáno, kdyő je „osoba stiőená duševní poruchou, která by mőla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti kprávním úkonům” (zdůraznůno autorem).28 jinými slovy, je to absurdní situace, kdy dospůlé osoby súplnou způsobilostí kprávním úkonům mohou být zbaveny práva uzavžít manőelství, pokud za urőitého scénáže (jakého?) za (őistů spekulativních) okolností by byli zbaveni (podle koho?) způsobilosti kprávním úkonům. zákon také stanoví, őe soud můőe povolit uzavžení manőelství dospůlé osobů, „která je stiőena duševní poruchou, která by mőla za následek omezení způsobilosti kprávním úkonům”, je-li zdravotní stav osoby sluőitelný súőelem manőelství.29 tato ustanovení jsou absurdní, nepotžebná a nepouőitelná, a proto naléhavů vyőadují reformu. manőelství bude zmoci úžední prohlášeno za neplatné, pokud jedna zdospůlých osob byla zcela zbavena způsobilosti kprávním úkonům nebo „trpí duševní poruchou, která by mőla za následek zbavení způsobilosti kprávním úkonům”.33 pokud bylo manőelství uzavženo dospůlou osobou omezenou způsobilostí právním úkonům nebo dospůlou osobou, která „trpí duševní poruchou, která by mőla za následek zbavení způsobilosti kprávním úkonům” (a tato osoba nemůla povolení soudu), soud vysloví neplatnost manőelství,331 ale ne zmoci úžední.33soud bude jednat jen na návrh jedné zdospůlých osob, které uzavžely manőelství333 a nevysloví neplatnost manőelství, pokud se zdravotní stav manőela stal sluőitelný úőelem manőelství.334 (jak dobrý musí být zdravotní stav osoby, aby mohla uzavžít manőelství, není nikde speciűkováno.) dospůlé osoby, které nemají způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu, nemohou vykonávat rodiőovskou zodpovůdnost.33 rodiőovská zodpovůdnost pak náleőí druhému (způsobilému) rodiői.33 pokud druhý rodiő není kdispozici, dítů můőe být svůženo do péőe státu.33 takové dospůlé osoby nemohou adoptovat důti.33 standardy ochrany lidských práv: úmluva o osobách se zdravotním postiőením ďlánku 2 podrobnů uvádí mezinárodní ujednání ohlednů práva na různé stránky rodinného őivota. vzhledem ktomu, jak je konkrétní a őe jinde tuto úpravu nenajdeme, uvádíme plné znůní tohoto őlánku:327zákon o rodinč þ  sb  † odst 328 ibid † odst  dĥraz proveden autorem 329 ibid. 330zákon o rodinč þ  sb  † odst 331 ibid.332 ibid.333 ibid.334 ibid.335zákon o rodinč þ  sb  † odst 336 ibid.337zákon o rodinč † odst 338zákon o rodinč þ  sb  † odst mental disability advocacy center56respektování obydlí a rodinysmluvní státy pžijmou úőinná a pžimůžená opatžení ktomu, aby zabránili diskriminaci osob se zdravotním postiőením ve všech oblastech souvisejících manőelstvím, rodinou, rodiőovstvím a pžíbuzenstvím na základů rovnosti ostatními lidmi, tak aby zajistily, őe:a.je uznáváno právo všech osob se zdravotnímpostiőením, které jsou vůkem uzavžení manőelství způsobilé, uzavžít manőelství a zaloőit rodinu na základů svobodného a plného souhlasu budoucích manőelů;b.je uznáváno právo osob se zdravotnímpostiőením svobodnů a odpovůdnů se rozhodnout, kdy a kolik budou mít důtí a mít pžístup k vůkovů pžimůženýminformacím a vzdůlávání v oblasti plánování důtí a rodiny a jsou jim poskytnuty prostžedky nutné kuplatnůní tůchto práv;c.osoby spostiőením vőetnů důtí si zachovají plodnost na základů rovnosti ostatními lidmi.smluvní státy zajistí práva a povinnosti osob se zdravotnímpostiőením sohledem na opatrovnictví, poruőenství, zmocnůnectví, adopci důtí nebo podobné instituce, pokud ve vnitrostátním právu existují; ve kaődém pžípadů jsou nejdůleőitůjší nejlepší zájmy dítůte. smluvní státy poskytnou osobám se zdravotním postiőením pžimůženou pomoc pži plnůní povinností souvisejících svýchovou jejich důtí. smluvní státy zajistí, aby důti se zdravotním postiőením můly rovná práva týkající se rodinného őivota. s cílem uplatňovat tato práva a zabránit ukrývání, opouštůní, zanedbávání a izolaci důtí se zdravotním postiőením se smluvní státy zavazují poskytnout vőasné a úplné informace, sluőby a podporu důtem se zdravotním postiőením a jejich rodinám. smluvní státy zajistí, aby őádné dítů nebylo odlouőeno o svých rodiőů proti jejich vůli svýjimkou pžípadů, kdy pžíslušné orgány podléhající soudnímu pžezkumu rozhodnou vsouladu spžíslušným zákonem a postupy, őe takové odlouőení je nutné pro nejlepší zájem dítůte. vőádném pžípadů nemůőe být dítů odlouőeno od rodiőů na základů zdravotního postiőení bu dítůte nebo jednoho ői obou rodiőů.5.pokud rodina není schopna starat se o dítů se zdravotním postiőením, vyvinou smluvní státy veškeré úsilí, aby zajistily alternativní péői vširší rodinů anebo, pokud se to nepodaží, vmístní komunitů vrodinném uspožádání.ďlánek 8 echr zaruőuje právo na respektování soukromého a rodinného őivota, obydlí a korespondence. tím je státům uloőena negativní povinnost nezasahovat do soukromého a rodinného őivota osoby a také pozitivní povinnost respektovat jej. podobné závazky a povinnosti respektovat právo osob uzavžít sňatek a zaloőit rodinu jsou stanoveny i vďlánku 2, který zní „[ m]uői a őeny, způsobilí vůkem k uzavžení manőelství, mají právo uzavžít manőelství a zaloőit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva”. opatrovnictví a lidská práva vőeské republice57ukazatel osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není automaticky zbavena moěnosti uplatňovat právo na sdruěování.závőr: právo na sdruőování je omezeno u osob, které nemají způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu, vnůkterých konkrétních oblastech. analýza: zákony jsou pomůrnů lakonické, pokud jde o právo na sdruőování. neexistují őádná zákonná omezení pro to, aby se lidé, kteží nemají způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu, mohli sdruőovat vneziskových organizacích33 nebo politických stranách.34 ale vnůkterých konkrétních oblastech tato omezení existují: návrh na registraci církve nebo náboőenské spoleőnosti podávají dospůlé osoby, které mají způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu.341 nicménů právo být pouhým őlenem církve nebo náboőenské spoleőnosti je zajištůno.34 standardy ochrany lidských práv: právo sdruőovat se můőe být pro osoby duševním postiőením zvláštů důleőité, protoőe őlenství ve skupinách, které mají za cíl prosazování práv a vzájemnou podporu osob ve stejné situaci, můőe být pžíznivé pro rozvoj jejich dovedností, emancipaci a samostatnost. zejména sdruőení na ochranu práv mohou jednotlivcům poskytnout kolektivní politický hlas klobování za politické i legislativní zmůny. úmluva o osobách se zdravotním postiőením vysvůtluje právo sdruőovat se jako nedílnou souőást úőasti na politickém a vežejném őivotů. její ďlánek 29 (b) ukládá smluvním státům aby:aktivnů podporovaly takové prostžedí, v nůmő se osoby se zdravotním postiőením mohou úőinnů a plnů zapojit do vedení vežejných záleőitostí, bez diskriminace a na základů rovnosti sostatními lidmi, a povzbuzovaly jejich úőast na vežejných záleőitostech, jako je napž.:i.zapojení donevládních organizací a sdruőení zabývajících se vežejným a politickým őivotem v zemi a doőinnosti a žízení politických stran;ii.zakládání a úőast vorganizacích osob se zdravotním postiőením scílem zastupovat osoby se zdravotním postiőením na mezinárodní, národní, regionální a místní úrovni.339zákon þ  sb o sdruåování obþanĥ † odst 340zákon þ  sb o sdruåování v politickêch stranách a v politickêch hnutích † odst. 3.341zákon þ  sb o církvích a náboåenskêch spoleþnostech † odst  342zákon þ  sb o církvích a náboåenskêch spoleþnostech † odst mental disability advocacy center58zákazem sdruőovat se sostatními za úőelem dosaőení spoleőného cíle se zabývá lánek 11 echr. uvádí se v nům: „kaődý má právo na svobodu pokojného shromaőování a na svobodu sdruőovat se sjinými, vőetnů práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich.” veškerá omezení tůchto práv musejí být stanovena zákonem a musejí být nezbytná vdemokratické spoleőnosti ze speciűkovaných důvodů, jako je napž. ochrana zdraví nebo morálky nebo ochrana práv a svobod jiných.i kdyő ve znůní ďlánku 11 se to výslovnů neuvádí, ecthr potvrdil, őe „neodmyslitelnou souőástí práva uvedeného vďlánku 11” je právo zakládat sdruőení.343 je tůőké pžedstavit si nůjaký legitimní důvod pro to, aby mohlo být „nezbytné vdemokratické spoleőnosti” omezit právo lidí bez plné způsobilosti kprávním úkonům sdruőovat se, zakládat neziskové organizace, nebo do nich vstupovat. povinnostiopatrovníkapoustanoveníopatrovnictví ukazatele aby bylo zajištůno, őe o osobu je pžimůženým způsobem postaráno, zachází se ní důstojnů a srespektem a őe má pžíleőitost maximálnů zvýšit svou nezávislost a sebeurőení, musí zákon stanovit povinnosti opatrovníků a mechanismy jejich odpovůdnosti. tyto otázky posuzují ukazatele 8-25.ukazatel osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm není zbavena moěnosti rozhodovat vtőch oblastech, vnichě je funkőnő zpűsobilá. závőr: je-li dospůlá osoba schopna pžijímat rozhodnutí pouze vnůkterých oblastech, soud omezí její způsobilost kprávním úkonům a urőí rozsah takového omezení rozhodování. nicménů soud můőe vyjmenovat oblasti, ve kterých si dospůlá osoba zachovává způsobilost kprávním úkonům. analýza: jak bylo uvedeno výše, zákony rozlišují mezi zbavením způsobilosti právním úkonům a omezením způsobilosti kprávním úkonům.344 způsobilost dospůlé osoby, která je funkőnů způsobilá vnůkterých oblastech, můőe být omezena.34takovém pžípadů soud urőí rozsah takového omezení rozhodování,34 ale jak je uvedeno výše, soud můőe urőit ty oblasti, ve kterých si dospůlá osoba zachovává způsobilost kprávním úkonům, coő má vliv na lidská práva, protoőe soud nemůőe őádném pžípadů vyjmenovat všechna rozhodnutí, která dospůlá osoba můőe őinit. pžístup, kdy soud vyjmenuje jasnů ta práva, která odebírá, je mnohem pžimůženůjší a sluőitelnůjší slidskými právy. 343sidiropoulosv*reece þ  rozhodnutí  þervence   (+55 3442bþanskê zákoník † odst  a odst 345 ibid † odst 346 ibid.opatrovnictví a lidská práva vőeské republice59standardy ochrany lidských práv: jak jsme jiő džíve uvedli, hnutí za práva lidí se zdravotnímpostiőením prosazuje, aby se pži opatrovnictví pouőívala co nejménů omezující opatžení, őímő se nejvíce posílí sebeurőení osob coby základní zásada lidských práv. tento pžístup prostupuje celým doporuőením ő. r(99), které žíká, őe „[š]kála ochranných opatžení by můla obsahovat taková opatžení, která se omezují na jeden konkrétní úkon a nevyőadují, aby byl ustanoven zástupce nebo zástupce trvalým oprávnůním”. 34 zásada doporuőení ő. r(99) stanoví, őe zákon by můl umoőňovat vco nejvyšší míže zachovat způsobilost kprávním úkonům, a stojí za to ji citovat celou:legislativní rámec by můl vnejvyšší moőné míže uznávat, őe mohou existovat různé stupnů nezpůsobilosti a őe nezpůsobilost se můőe můnit vőase. proto by ochranné opatžení nemůlo automaticky znamenat úplné zbavení způsobilosti právním úkonům. omezení způsobilosti kprávním úkonům by však můlo být moőné tam, kde se prokáőe, őe je nezbytné na ochranu dotyőné osoby.ochranné opatžení by zejména nemůlo dotyőnou osobu zbavovat volebního práva, práva požídit závůť nebo vyjádžit souhlas ői nesouhlas sjakýmkoliv zásahem voblasti zdraví, nebo őinit jiná osobní rozhodnutí kdykoliv, kdy jí to její způsobilost umoőňuje.můlo by se uvaőovat o takové právní úpravů, kdy i pžes nutnost zastoupení vurőité oblasti, můőe být dospůlé osobů povoleno se souhlasem zástupce důlat konkrétní úkony nebo úkony vkonkrétních oblastech.kdykoliv je to moőné, můla by dospůlá osoba mít moőnost důlat právnů závazné úkony kaődodenní povahy. názorný pžíklad takového pžístupu lze nalézt ve francii. pži ustanovování opatrovníka můőe soudce ve francii vyjmenovat úkony, které můőe dospůlá osoba důlat nezávisle na opatrovníkovi. pži posuzování, ve kterých oblastech si má osoba zachovat svobodu jednání, musí soudce konzultovat znalce zoboru medicíny.34347’oporuþení þ 5   zásada   348)rancouzskê obþanskê zákoník .niha  +lava ; .apitola ,, ýlánek  vztahume se na dospčlé osoby kterêm byl ustanoven opatrovník podle +lavy ;, .apitoy ,,, ýlánku  1eo¿ciálnč pĝeloåila legiirance sluåba irancouzské vlády ‘ostupnê na zzzlegiirancegouvir navãtíveno  srpna  -inê pĝístup k podpoĝe zapomení dospčlé osoby lze namít v 8niiorm *uardianship $ct -ednotnê zákon o opatrovnictví  kterê radí mak zapracovat tuto zásadu do zákonĥ v þásti nazvané äpovinnosti opatrovníka´ vzorovê zákon stanoví: 2patrovník vykonává své oprávnční men do té míry mak me to nezbytné vzhledem k omezením opatrovance a pokud moåno podnčcume opatrovance k tomu aby se podílel na rozhodování mednání svêm mménem a aby rozvímel nebo znovu získával schopnost ĝídit své osobní záleåitosti 2patrovník pĝi svém rozhodování bere v úvahu vymádĝená pĝání a osobní hodnoty opatrovance, pokud o nich ví.viz 8niiorm *uardianship and protective proceedings $ct  -ednotnê zákon o opatrovnictví a ochrannêch ĝízeních  pozn  vêãe þl  odst  a  mental disability advocacy centerukazatel pži dűleěitých rozhodnutích je tžeba zjistitnázor osoby bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm a její pžání musejí být plnőna, kdykoliv je to moěné.závőr: opatrovníci nemusejí zjišťovat názor dospůlé osoby pži őádných rozhodnutích. analýza: pžípadů zbavení způsobilosti kprávním úkonům je dospůlá osoba zcela vylouőena zrozhodovacího procesu poté, co byl ustanoven opatrovník. osoba s omezenou způsobilostí kprávním úkonům je vylouőena zrozhodovacího procesu vtůch oblastech, které urőí soud. pžestoőe opatrovníci mají povinnost plnit povinnosti náleőitů a respektovat pokyny soudu,34 nejsou povinni zjišťovat, jaká jsou pžání dospůlé osoby. neexistují őádná zákonná ustanovení, která by vyőadovala souhlas dospůlé osoby pžed pžijetím rozhodnutí, nebo informování dospůlé osoby o tom, őe se nůjaká konkrétní vůc zvaőuje. standardy ochrany lidských práv: zákon musí zajistit, aby názor osob bez plné způsobilosti kprávním úkonům byl brán vpotaz pži rozhodování, která ovlivní jejich őivot. zákonná povinnost zjistit názor je souőasnů můžítkem pro hodnocení práce opatrovníka i soudnů vynutitelným standardem.50jak jsme jiő uvedli džíve, úmluva o osobách se zdravotním postiőením jasnů stanoví, őe veškerá opatžení související suplatňováním způsobilosti kprávním úkonům mají „respektovat práva, vůli a preference dané osoby”. podobnů doporuőení ő. r(99)pžedepisuje, őe kdyő se rozhoduje, „minulá i souőasná pžání a city dospůlé osoby je tžeba pokud moőno zjistit, vzít vúvahu a náleőitů respektovat”.52 tato zásada „rovnůő pžedpokládá, őe osoba, která zastupuje nezpůsobilou dospůlou osobu, nebo jí pomáhá, jí má poskytnout pžimůžené informace, kdykoliv je to moőné a vhodné, a to zejména pokud jde o závaőná rozhodnutí, která se dané osoby dotknou, tak aby tato osoba mohla vyjádžit svůj názor”.zásada 2 doporuőení jde ještů dále a doporuőuje, őe pži hledání nejlepšího žešení situace jedince „[s]e má uvaőovat o takových opatženích, kdy ustanovená osoba jedná spoleőnů sdanou dospůlou osobou, a o moőnosti ustanovení více neő jednoho zástupce”.349 2bþanskê soudní ĝád † odst 3501apĝ ¿nská legislativa zapracovává tuto zásadu tak åe poåadume aby se opatrovník rámci svêch povinností ptal osoby na názor ohlednč rozhodnutí viz 7he )innish *uardianship services $ct )inskê zákon o opatrovnickêch sluåbách   †  nazvaný vyslechnutíopatrovance  1eo¿ciálnč pĝeloåila ),1l(; sluåba ¿nské vlády dostupný na zzz¿nle[¿en navãtíveno  þervence 351òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl   352zásada 9(1).353zásada 9(3).354zásada 2(6). opatrovnictví a lidská práva vőeské republiceukazatel 20rozsah oprávnőní a povinností opatrovníka je jasnő definován a omezen na ty oblasti, ve kterých osoba bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm potžebuje pomoc.závěr: rozsah oprávnůní a povinností opatrovníka není jasnů vymezen zákonem. analýza: opatrovník sloőí slib, őe bude žádnů vykonávat své povinnosti a őe bude pži tom dbát pokynů soudu,55 a soud vymezí rozsah práv a povinností opatrovníka usnesení.56 nicménů zákony mlőí, pokud jde o pžesná práva a povinnosti opatrovníka nebo jejich rozsah a neexistuje nic, őím by se opatrovníci žídili, kromů rozhodnutí soudu. standardy ochrany lidských práv: vzákonů by můly být jasné pokyny pro orgány, které o způsobilosti kprávním úkonům rozhodují, aby deűnovaly rozsah povinností opatrovníka sohledem na funkőní způsobilost konkrétní osoby. doporuőení ő. r(99)vybízí státy, aby pžijaly zákonný rámec, který můőe pruőnů reagovat na různé situace: „[š]kála ochranných opatžení a jiných právních ustanovení na ochranu osobních a ekonomických zájmů osob zbavených způsobilosti kprávním úkonům by můla být dostateőnů pestrá a pruőná, aby umoőnila vhodnou zákonnou reakci na různé stupnů nezpůsobilosti a na různé situace”.57 doporuőení dále radí:legislativní rámec by můl vnejvyšší moőné míže uznat, őe mohou existovat různé stupnů nezpůsobilosti a őe nezpůsobilost se můőe můnit vőase. proto by ochranné opatžení nemůlo automaticky znamenat úplné zbavení způsobilosti právním úkonům. omezení způsobilosti kprávním úkonům by však můlo být moőné tam, kde se prokáőe, őe je nezbytné na ochranu dospůlé osoby.58úmluva o osobách se zdravotnímpostiőením stanoví, őe veškerá opatžení související uplatňováním způsobilosti kprávním úkonům obsahují vhodné a úőinné pojistky, které zajistí, őe tato opatžení, jsou pžimůžená a pžizpůsobená situaci osoby, uplatňují se po nejkratší moőnou dobu a podléhají pravidelnému pžezkumu provádůnému kompetentním, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. pojistky budou pžimůžené míže, v jaké taková opatžení postihují práva a zájmy osoby.59pžíklad takového pžístupu lze nalézt ve űnském zákonu o opatrovnických sluőbách, který stanoví, őe „role opatrovníka můőe být omezena tak, aby se vztahovala jen 3552bþanskê soudní ĝád † odst 356 ibid † odst 357zásada 2(1).358zásada 2(1).359òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl   mental disability advocacy center62na urőitý úkon, záleőitost nebo majetek”.60 dokonce i vrámci jedné konkrétní záleőitosti tento zákon ještů více zabezpeőuje zájmy dospůlé osoby tím, őe zakazuje opatrovníkům provádůt vyjmenované őinnosti, jako jsou napž. pževody nebo koupů majetku, schválení sňatku nebo adopce a požizování nebo rušení závůti, pokud nemají konkrétní povolení soudu.62ukazatel 2opatrovník je povinen prosazovat zájem, prospőch a nezávislost osoby bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm a hledat nejménő omezující alternativy bydlení ve snaze, aby daná osoba mohla ěít vkomunitő.závőr: opatrovníci nemusejí prosazovat prospůch a nezávislost dospůlé osoby ani pro ni hledat ménů omezující alternativy bydlení. analýza: vzákonech neexistuje őádné ustanovení, podle kterého opatrovník musí hledat co nejménů omezující alternativy bydlení, aby dospůlá osoba mohla őít komunitů. opatrovník nemusí őádat o svolení soudu, aby urőil, kde dospůlá osoba bude bydlet. opatrovník je pouze povinen plnit svou funkci „žádnů” (na základů analogie kopatrovnictví nezletilých). to má zžejmý vliv na dospůlé osoby őijící institucích, jejichő opatrovníci nejsou institucionálnů vázáni zasazovat se o pro nů lepší alternativy bydlení. toto je jedna zhlavních pžíőin, proő se vďeské republice stále spoléhá na institucionální „péői”, která umoőňuje pokraőující vylouőení osob zdravotním postiőením ze spoleőnosti. standardy ochrany lidských práv: tento ukazatel testuje vztah mezi institutem opatrovnictví a őivotem vústavu. právo na őivot vkomunitů je zakotveno mezinárodním právu zejména vďlánku 9 úmluvy o osobách se zdravotním postiőením, který zní:ďít nezávisle a být souőástí komunitystáty, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají rovné právo všech lidí se zdravotním postiőením őít vkomunitů a mít stejnou moőnost volby jako ostatní a pžijmou úőinná a pžimůžená opatžení umoőňující osobám se zdravotním postiőením plnů tohoto práva vyuőívat a plnů se zaőlenit a zapojit do komunity tím, őe mimo jiné zajistí, őe:3607he )innish *uardianship services $ct )inskê zákon o opatrovnickêch sluåbách   †  361 ibid, odst. 34.362 ibid, odst. 29.3632bþanskê soudní ĝád † odst  ve spomení s † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice63a.osoby se zdravotním postiőením mají pžíleőitost vybrat si místo bydlištů a kde a kým bydlí na základů rovnosti sostatními a nejsou povinny őít ve speciálním zažízení;b.osoby se zdravotním postiőením mají pžístup kžadů komunitních podpůrných sluőeb poskytovaných vdomácnosti, v zažízeních urőených kekrátkodobému pobytu i jinde, vőetnů osobní asistence nutné pro podporu őivota vkomunitů a zaőlenůní do ní a na ochranu pžed izolací nebo vylouőením z komunity;c.komunitní sluőby a zažízení pro širokou vežejnost jsou dostupné na základů rovnosti osobám se zdravotním postiőením a reagují na jejich potžeby.akőní plán pro osoby se zdravotním postiőením 2006 rady evropy stanoví celoevropský rámec pro politiku voblasti zdravotních postiőení na pžíští desetiletí a vyzývá zemů, aby „zajistily poskytování kvalitních komunitních podpůrných sluőeb a alternativní modely bydlení umoőňující pžechod od ústavní péőe őivotu vkomunitů”. i kdyő doporuőení ő. r(99) systém bydlení výslovnů nežeší, zásada pžimůženosti vyőaduje, aby se pži rozhodování vődy postupovalo způsobem, který co nejménů omezí práva a svobodu dospůlé osoby a souőasnů jí poskytne adekvátní ochranu.65ukazatel 22opatrovník musí spravovat majetek osoby bez plné zpűsobilosti kprávním úkonűm zpűsobem, který dané osobő pžináší uěitek. závőr: existuje pouze vágní závazek, aby opatrovník spravoval majetek dospůlé osoby. analýza: obecné pravidlo stanoví, őe „soud dohlíőí na správu majetku [dospůlé osoby] vykonávanou opatrovníkem a őiní nutná a vhodná opatžení ke zjištůní a zajištůní tohoto majetku”.66 neexistují őádná podrobnůjší ustanovení, kromů poőadavků na pžedkládání zpráv (viz ukazatel 28) a po skonőení zastupování opatrovník pžedloőí závůreőný úőet ze správy majetku.67 navíc můőe soud také poőadovat, aby opatrovník podával pravidelné zprávy o své őinnosti.68 obsah a intenzita dohledu nad opatrovníkem závisí do znaőné míry na pžístupu konkrétního soudu. opatrovníci jsou povinni spravovat majetek dospůlé osoby. dojde-li ksituaci, která není „bůőnou záleőitostí”, opatrovník musí poőádat o schválení soud.69 aby mohl 3645ada (vropy $kþní plán pro osoby se zdravotním postiåením  op cit odst 3.8.3(vi).365zásada 6(2).3662bþanskê soudní ĝád † odst 3672bþanskê soudní ĝád † odst  368 ibid.3692bþanskê zákoník † zvêraznčno autorem  mental disability advocacy center64takové schválení získat, daný krok musí pžinášet uőitek dospůlé osobů (dle analogie opatrovnictví nezletilých).70 nicménů neexistuje őádná deűnice toho, co znamená „bůőná záleőitost”. dle precedentů fráze vztahující se ke správů majetku zahrnuje prodej, koupi nebo pževod majetku, nemovitosti, automobilů, nabytí důdictví.72 opatrovník je oprávnůn knáhradů výdajů spojených se správou majetku a téő kvýplatů výnosů zmajetku dospůlé osoby. výši takové odmůny stanoví soud. opatrovník téő odpovídá za škody vzniklé porušením povinnosti ve vztahu ke správů majetku dospůlé osoby (viz téő ukazatel 2).standardy ochrany lidských práv: tento standard má dvojí význam: jednakmoőnost dospůlé osoby nebo jiné zainteresované osoby podat őalobu na opatrovníka, pokud by ten zneuőil majetku osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům; jednak stanovení jasné právní úpravy k monitorování őinnosti opatrovníka. doporuőení ő. r(99) o roli opatrovníka pži spravování űnanőních prostžedků osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům mnoho nežíká, pžesto však stanoví, őe „majetek osoby zbavené způsobilosti kprávním úkonům má být spravován a uőíván tak, aby pžinášel uőitek dané osobů a aby zajistil její prospůch”.75 zásada 20 dále stanoví, őe opatrovník má nést odpovůdnost za „veškeré ztráty nebo škody, které pži výkonu své funkce způsobí dospůlé osobů zbavené způsobilosti kprávním úkonům”.76 tato zásada tedy navrhuje, aby opatrovník nesl odpovůdnost za špatnou správu a zpronevůru penůz nebo majetku osoby bez plné způsobilosti kprávním úkonům, pravdůpodobnů vőetnů takových jednání nebo výloh, které nepžinášejí pžímý uőitek dospůlé osobů. také who pžijala tento pžístup a doporuőuje, aby „[l]egislativu posílil výőet trestů za nesplnůní povinností opatrovníka”.77ukazatel 2opatrovník je povinen pravidelnő navštővovat dospőlou osobu a radit se sní.závőr: opatrovník nemusí dospůlou osobu pravidelnů navštůvovat a radit se sní. analýza: zákony mlőí, pokud jde o pravidelné návštůvy a styky mezi opatrovníkem a dospůlou osobou. aőkoli soudy mohou poőadovat, aby opatrovník podával pravidelné 3702bþanskê soudní ĝád † odst  ve spomení s †371viz .aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5, str. 16. 372-ehliþka 2 âvestka - âkárová 0 spáþil - 2bþanskê zákoník ± komentáĝ & + %eck 2004, str. 209. 373 ibid.3742bþanskê zákoník † 375zásada 8(3). 376zásada 20(1). 377:+2 5esource %ook on 0ental +ealth +uman 5ights and legislation stop ([clusion dare to care, op cit, str. 43.opatrovnictví a lidská práva vőeské republice65zprávy o výkonu své funkce,78 pro opatrovníka neexistuje povinnost, aby se vůbec nůkdy setkal sdospůlou osobou. standardy ochrany lidských práv: základním kamenem doporuőení ő. r(99) i ochranných systémů zohledňujících potžeby őlovůka obecnů je potžeba zajistit, aby osoba bez plné způsobilosti kprávním úkonům zůstávala pži rozhodovacím procesu centru pozornosti. to znamená aktivní konzultace, aby se pžáním dospůlé osoby dostalo náleőité pozornosti, kdykoli je to moőné. doporuőení ő. r(99) také stanoví, őe zástupce nebo opatrovník má poskytnout dospůlé osobů dostatek informací ohlednů závaőných rozhodnutí, tak aby osoba mohla vyjádžit svůj názor.79 druhým důleőitým pžínosem poőadavku, aby opatrovníci navštůvovali osobu, kterou zastupují, je to, őe tak dokáőou plnů postihnout őivotní situaci dané osoby a jí poskytovanou péői a sluőby. jako pžíklad osvůdőené praxe uvádíme americký jednotný zákon o opatrovnictví a ochranném žízení, který stanoví, őe opatrovník „se musí osobnů seznámit sopatrovancem a udrőovat sním dostateőné kontakty, aby znal jeho schopnosti, omezení, potžeby, moőnosti a tůlesné a duševní zdraví”.80 ukazatel 2rozhodnutí opatrovníka pravidelnő pžezkoumává objektivní orgán a opatrovník nese odpovődnost za všechna rozhodnutí.závőr: zákony dostateőnů nezajišťují, aby rozhodnutí opatrovníka pravidelnů pžezkoumával objektivní orgán. zákon stanoví, őe opatrovníci nesou odpovůdnost za svá rozhodnutí. analýza: jak je uvedeno výše, obőanský soudní žád stanoví, őe po skonőení zastupování opatrovník pžedloőí závůreőný úőet ze správy majetku; soud můőe také nažídit, aby opatrovník podával pravidelné zprávy o své őinnosti po dobu trvání zastupování.82 bohuőel, obsah takových zpráv není zákonem vymezen. opatrovník odpovídá za škodu způsobenou jakýmkoli porušením povinnosti zjeho strany ve vztahu ke správů majetku. proto platí obecná ustanovení o obőanskoprávní odpovůdnosti. pokud opatrovník můl uőitek zbezdůvodného obohacení na úkor majetku dospůlé osoby, je povinen vydat toto obohacení dospůlé osobů.85 „bezdůvodné obohacení” je deűnováno jako „majetkový prospůch získaný plnůním bez právního 3782bþanskê soudní ĝád † odst 379zásada 9.380paragraf 313(b)(i).3812bþanskê soudní ĝád † odst 382 ibid.3832bþanskê zákoník †384 ibid.3852bþanskê zákoník † odst mental disability advocacy center66důvodu, plnůním zneplatného právního úkonu nebo plnůním zprávního důvodu, který odpadl, jakoő i majetkový prospůch získaný znepoctivých zdrojů.”86shrneme-li to, pžestoőe opatrovník teoreticky nese odpovůdnost za všechna rozhodnutí, která őiní jménem dotyőné osoby, rozhodnutí opatrovníka bu nejsou pravidelnů pžezkoumávána nebo je dohled pomůrnů volný, a tak existuje málo důkazů (a tedy i motivace) kzahájení jakéhokoli žízení proti opatrovníkům. tato situace je dále zhoršena skuteőností, őe se soudy zdráhají ustanovovat „zvláštní zástupce” nebo takzvané „prozatímní zvláštní zástupce”. standardy ochrany lidských práv: doporuőení ő. r(99) stanoví, őe „[m]á existovat pžimůžená kontrola působení ochranných opatžení a őinnosti a rozhodnutí zástupců”.87 doporuőení dále upžesňuje, őe opatrovníci musejí být odpovůdni za své jednání a za všechny ztráty nebo škody, které způsobí osobám ve své péői, a zejména őe „zákony o odpovůdnosti za protiprávní jednání, nedbalost nebo zneuőití by se můly vztahovat na zástupce i ostatní, kteží se podílejí na žešení záleőitostí osob zbavených způsobilosti kprávním úkonům”.88 aby bylo toto opatžení smysluplným způsobem splnůno, pomocí pžezkumných mechanismů je tžeba urőit povinnosti opatrovníků (jak je uvedeno vukazateli 20) a stanovit pžístupné a proveditelné procesní záruky.ukazatel 25existuje postup pro podávání stíěností, kterým se spouští pžezkoumání jednání nebo opomenutí opatrovníka.závőr: existuje mechanismus pro podávání stíőností, kterým se spouští pžezkoumání jednání nebo opomenutí opatrovníka, ale postup je slabý. analýza: zákon nestanoví konkrétní mechanismus, pomocí kterého můőe dospůlá osoba, která nemá způsobilost kprávním úkonům vplném rozsahu, podat stíőnost na opatrovníka. pokud dospůlá osoba nebo jiné osoby (nebo subjekty, jako jsou nevládní organizace) mají za to, őe práva dospůlé osoby byla porušena, uplatní se ustanovení o opatrovnictví nezletilých89 na základů analogie.90 osoba nebo subjekt, který si pžeje podat stíőnost, můőe podat podnůt ksoudu, který je povinen tento podnůt vyžídit. pokud jde o následky, neexistují ani konkrétní ustanovení o zbavení opatrovníka jeho funkce ani o zákonných důvodech pro takové rozhodnutí. nicménů nic nebrání soudu takové rozhodnutí uőinit. ve skuteőnosti jiő vroce 968 soudy rozhodly, őe soudce je oprávnůn zbavit 3862bþanskê zákoník † odst 387zásada 16.388zásada 20.3892bþanskê soudní ĝád † a  odst  3902bþanskê soudní ĝád † odst 3912bþanskê soudní ĝád † odst opatrovnictví a lidská práva vőeské republice67opatrovníka jeho funkce, pokud existují váőné důvody a zejména vpžípadech, kdy opatrovník žádnů neplnil své povinnosti.92standardy ochrany lidských práv: výrok o zbavení způsobilosti kprávním úkonům a ustanovení opatrovníka by nemůl dospůlé osobů bránit v pžístupu ksoudu nebo jinému oprávnůnému orgánu a őádosti o nezávislé pžezkoumání rozhodnutí opatrovníka. aby však takový pžístup můl nůjaký smysl, musí mít soud nebo jiný oprávnůný orgán zákonné právo zmůnit nebo zrušit rozhodnutí opatrovníka. i kdyő v doporuőení ő. r(99) se konstatuje, őe dospůlá osoba zbavená způsobilosti kprávním úkonům „má mít právo őádat pžezkum”, toto ustanovení se zžejmů vztahuje kpžezkumu samotné őádosti o ustanovení opatrovnictví. mdac trvá na tom, őe osoba bez plné způsobilosti právním úkonům by také můla mít moőnost získat nezávislé posouzení rozhodnutí nebo jednání opatrovníka. pžíklad právních pžedpisů, které vyhovují tomuto ukazateli, tak lze nalézt vtypické zákonné úpravů jednotlivých států usa, které stanoví, őe dospůlá osoba můőe őádat soud, aby pžezkoumal a zmůnil rozhodnutí opatrovníka, nebo aby zmůnil plán opatrovnictví nebo povinnosti opatrovníka, odvolal opatrovníka a ustanovil jeho nástupce, anebo aby opatrovnictví ukonőil. 1ezbytnostopatrovnictvímehoalternativy ukazatele poslední skupina ukazatelů (26-29) zkoumá zákonné alternativyopatrovnictví. vzhledem ktomu, jak rušivý a osobní charakter opatrovnictví má, můlo by se pouőívat jen jako poslední východisko. zákony, které jsou vsouladu smezinárodními normami lidských práv, obvykle upravují alternativy, které poskytují ochranu osobám mentálním omezením, ale souőasnů jsou ménů rušivé a právo rozhodovat se zůstává osobů vmaximální moőné míže zachováno. poslední skupina ukazatelů je výrazem potžeby, aby opatrovnické systémy uznávaly dynamický charakter způsobilosti vőase. opatrovnictví by se můlo pouőívat jen tehdy a vtakové míže, jak je to nezbytné na ochranu zranitelné osoby. proto je svrchovanů důleőité, aby se ustanovené opatrovnictví pravidelnů pžezkoumávalo a podle situace bu upravovalo nebo ukonőovalo. ukazatel 26existují ménő omezující alternativy neě opatrovnictví a byly prokazatelnő vyőerpány pžed ustanovením opatrovnictví.závőr: ménů omezující alternativy opatrovnictví neexistují. není őádný poőadavek vyőerpat nejprve jiné prostžedky ochrany, neő je uloőeno opatrovnictví. analýza: zákony nestanoví őádná ochranná opatžení pro osoby, které nemají funkőní způsobilost vnůkterých oblastech, kromů zbavení nebo omezení způsobilosti kprávním 392soudní rozhodnutí 5 393viz napĝ $laska stat † $lmaãka zák † %ender  mental disability advocacy center68úkonům. asistované nebo podpůrné rozhodování není uznáno a neexistují ani jiné mechanismy, jako je plná moc nebo pokyny pro pžípad budoucí ztráty způsobilosti.bylo navrőeno, őe institut „zvláštních opatrovníků” můőe poskytnout ménů omezující alternativu, ale tento návrh nebyl vpraxi pžijat. ústavní soud stanovil, őe jakýkoli zásah do základních práv musí splňovat kritérium nutnosti, coő vyőaduje srovnání prostžedků omezení lidských práv sjinými ustanoveními zamůženými na dosaőení stejného cíle, aniő by byla dotőena práva a svobody,95 a pžijetí „ménů obtíőného žešení”.96standardy ochrany lidských práv: úmluva o osobách se zdravotním postiőením stanoví, őe „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, pžijmou pžíslušná opatžení tomu, aby osoby se zdravotním postiőením můly pžístup k podpože, kterou pžípadnů potžebují pro uplatňování své způsobilosti kprávním úkonům”.97 vybízí tak kposunu paradigmatu od opatrovnických modelů smůrem ksystémům, které doporuőují podpůrné rozhodování. je tedy nesporné, őe alternativy kopatrovnictví existují a také se pouőívají.doporuőení ő. r(99) vzásadů 5 stanoví, őe ochranné opatžení, jako je napž. zbavení způsobilosti kprávním úkonům a ustanovení opatrovnictví, má být zaloőeno na zásadů minimálního nezbytného zásahu nebo nejménů omezující alternativy. doporuőuje tedy, őe opatrovnictví nemá být ustanoveno, pokud nebyly vyőerpány ménů formální moőnosti. názorný pžíklad zákonné úpravy, která odpovídá tomuto ukazateli, najdeme v kanadů. manitobský zákon o zranitelných osobách őijících sduševním postiőením stanoví, őe nelze ustanovit náhradní rozhodující osobu, pokud není prokázáno, zda má jedinec spostiőením k dispozici podpůrnou síť a „bylo vyvinuto pžimůžení úsilí podpůrnou síť zapojit”.98 navíc pokud není splnůno první kritérium, soud můőe dát zmocnůní k pokusům zapojit podpůrnou síť coby alternativu ustanovení náhradní rozhodující osoby.99 podobnů lze ve finsku ustanovit opatrovníka, aniő by se omezila způsobilost kprávním úkonům dané osoby; rozhodování o zbavení způsobilosti probíhá vsamostatném žízení. soud můőe prohlásit, őe osoba není způsobilá kprávním 394.aėka 5 souþasnáúpravainstitutuopatrovnictvíý5str viz téå oddíl 3955ozhodnutí þ pl 8s 3965ozhodnutí þ pl 8s  397òmluva o ochranč práv osob se zdravotním postiåením pĝimatá valnêm shromáådčním 2s1  prosince  þ $ þl   398vulnerable persons iving with a mental disability act, .m., ch. 29, para. 49(a)-(b) (1993).399vulnerable persons iving with a mental disability act, .m., ch. 29, para. 50(2). stejný pĝístup pouåívamí i miné kanadské murisdikce 1apĝ v 2ntariu mĥåe lékaĝ pĝedepsat plán léþby v komunitč mako alternativu hospitalizace v psychiatrické léþebnč soud také nemĥåe ustanovit opatrovníka ke správč mametku osoby pokud nee[istume alternativní zpĥsob äménč omezumící rozhodovací práva dané osoby´ 0ental +ealth $ct s2 ch 0 para  a para    substitute ‘ecisions $ct s2 ch  para     podobnč v