pőístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti sbőr a distribuce dat: pokynyfoto: © unicef/ceecis2013p-0421/pirozzipőístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnostisbőr a distribuce dat: pokynyanna lawsonprofesorka práv, centre for disability studies, university of leeds. upőímné podűkování patőí celému projektovému týmu a mému kolegovi dr. gauthieru de beco za jeho nápomocné komentáőe a postőehy. 2015leden 2015isbn 978-615-80205-1-0prohlášení o autorských právech:© university of leeds a mental disability advocacy center (mdac), 2015. všechna práva vyhrazena.tato publikace byla vytvoőena s űnanőní podporou programu evropské unie základní práva a obőanství. za obsah publikace odpovídá pouze mental disability advocacy center a v ěádném pőípadů jej nelze povaěovat za vyjádőení názoru evropské komise.s űnanőní podporou programu evropské unie základní práva a obőanstvíshrnutí1. úvod sbőr a distribuce dat za úűelem monitorování pokroku v implementaci pőístupu dőtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti2.1 úvodstandardy vztahující se ke sbűru dat o dűtech s mentálním postiőením v soudních nebo správních systémechurěení informací, které mají být shromaőůovány: role indikátorž2.3.1 pokyny vyplývající z rámce indikátorž úőadu vysokého komisaőe osn pro lidská práva2.3.2 pőístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti v rámci existujících systémž indikátorždistribucedoporuěenísbőr informací souvisejících s postiěením ve vztahu ke konkrétnímu dítőti s mentálním postiěením3.1 úvodzaznamenávání informací o typu postiőenízaznamenávání informací o nezbytných úpravách a nutné podpoőedoporuěeníusnadnőní a realizace nezávislého výzkumu o pőístupu dőtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti4.1 význam nezávislého výzkumuusnadnűní nezávislého výzkumu o zkušenostech dűtí s mentálním postiőením v soudních nebo správních systémechdoporuěenípőíloha: pőehled doporuűeníshrnutítato zpráva byla vytvoőena v rámci projektu űnancovaného z prostőedkž evropské unie, který zahrnoval 10 zemí a který byl koordinovaný advokaőním centrem pro mentálnů postiěené (mental disability advocacy center – mdac). jejím výchozím bodem byl nedostatek informací o zkušenostech důtí s mentálním postiěením, které pőišly do kontaktu se soudním nebo správním őízením. bez takových informací však zžstává skryta povaha a rozsah bariér, kterým tyto důti pői pőístupu ke spravedlnosti musí őelit. tato zpráva se zabývá őadou systémž indikátorž, které byly vytvoőeny, aby usnadnily monitorování pokroku pői implementaci lidských práv důtí a osob s postiěením. navzdory nůkterým pozoruhodným multidisciplinárním inciativám, které se snaěily navrhnout indikátory tak, aby dokázaly odrazit jakékoli znevýhodnůní, kterému by důti s postiěením mohly být vystaveny, existuje pouze velmi málo statistických nebo jiných dat, která by se k tůmto důtem vztahovala – a tím ménů dat dále diverziűkovaných podle typu postiěení (vőetnů duševní poruchy nebo mentálního postiěení). tvorba informaőních systémž, které by byly schopné vytváőet data, která lze dále őlenit podle ržzných aspektž, s sebou pőináší mnoho problémž, jimiě je však tőeba dále vůnovat pozornost. zpráva se rovnůě vůnuje zpžsobžm, jakými by evropská komise a další orgány veőejné moci s moěností űnancovat odpovídající výzkumy mohly podpoőit úsilí nezávislých výzkumž shromaěůovat více informací o důtech s mentálním postiěením vsoudních nebo správních systémech. zpráva obsahuje 15 doporuőení. 41. úvodtato zpráva byla napsána jako souőást projektu spoluűnancovaného z programu evropské unie lidská práva a obőanství, zamůőeného na pőístup „důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti”. pod pojmem „důti” jsou v této zprávů myšleny osoby mladší 18 let. termín „mentální postiěení” poté oznaőuje osoby, které mají (nebo je knim pőistupováno tak, jako kdyby můly) mentální, vývojové nebo kognitivní postiěení a/nebo duševní poruchu. vymezení pojmu „osoba se zdravotním postiěením“, upravené vúmluvů osn o právech osob se zdravotním postiěením (crpd), bude urőující pro mnohé őásti níěe vypracované analýzy. vním „osoby se zdravotním postiěením zahrnují osoby, mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postiěení, které interakci sržznými pőekáěkami mžěe bránit jejich plnému a úőinnému zapojení do spoleőnosti na rovnoprávném základů ostatními“.aktivita 1 tohoto projektu zahrnovala sbůr a distribuci dat, týkajících se důtí s mentálním postiěením v soudních a správních systémech. vycházela ze znepokojení (vyjádőeného napő. evropskou komisí v agendů eu v oblasti práv dítůte z roku 2011), ěe zde existuje nedostatek vůrohodných dat o postavení důtí v soudních a správních őízeních, jakoě i z vůdomí nutnosti zajistit, ěe důti s mentálním (nebo jiným) postiěením nezžstanou pői snaze o őešení tohoto problému opomenuty. vrámci aktivity 1 byly vypracovány dvů zprávy, obů vycházející ze standardž organizace spojených národž (osn), rady evropy a evropské unie (eu), které slouěily jako základní hodnotící rámec. jedna ze zpráv vypracovaných v rámci aktivity 1 (zpráva shrnující data) pőináší analýzu relevantních dat získaných v 10 zemích, které se do projektu zapojily. vůnuje se rozsahu, v nůmě jsou relevantní data v tůchto zemích zjišďována a shromaěůována, i rozsahu, v nůmě jsou dostupná a pőístupná osobám, které se zabývají výzkumem. souőasnů popisuje problémy, na které realizátoői výzkumu narazili pői snaze získat nová data prostőednictvím őady výzkumných empirických metod, i úspůchy, které v rámci tohoto procesu zaěili. z této zprávy shrnující data vyplývá, ěe ve všech zemích existují závaěné nedostatky ve sbůru dat, vjejichě džsledku je velmi obtíěné nebo dokonce nemoěné zjistit, jakým zpžsobem soudní a správní systémy napőíő evropou k důtem s mentálním postiěením pőistupují, a vdžsledku toho i zjistit míru pokroku, který byl pői posilování práva důtí na pőístup ke spravedlnosti dosaěen. druhou ze zpráv vypracovaných v rámci aktivity 1 je právů tato zpráva – pokyny týkající se sbůru a distribuce dat. jejím hlavním cílem je poskytnout evropským i národním orgánžm doporuőení a návody, jakým zpžsobem by bylo moěné tyto nedostatky őešit. vedle toho však pőináší i lidskoprávní kritiku souőasného stavu, která mžěe pőispůt k rozvinutí debaty o sbůru dat v souvislosti s implementací a monitorováním práv důtí s mentálním postiěením tato zpráva je rozdůlena do tőí hlavních kapitol, mimo úvod a závůr. první z nich (kapitola 2) se vůnuje standardžm a iniciativám, vztahujícím se k nastolení systému pro sbůr a distribuci široké škály anonymizovaných dat, které slouěí k monitorování pőístupu důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti v rámci organizace soudních nebo správních systémž. kapitola 3 se poté zamůőuje na otázku, týkající se povahy informací o vůku a postiěení, které musí být v rámci soudních nebo správních systémž zjišďovány o kaědém dítůti, aby byl zajištůn lidskoprávní monitoring popsaný v kapitole 2. kapitola 4 nakonec pojednává o problematice sbůru dat nezávislými výzkumníky a vůnuje se i otázce, jak by orgány veőejné správy mohly toto jejich úsilí podpoőit a usnadnit. ve všech tůchto tőech hlavních kapitolách jsou zmínůny relevantní právní dokumenty osn, rady evropy i eu a zahrnuta doporuőení. tato doporuőení jsou rovnůě shrnuta do uceleného pőehledu na konci zprávy. tento výklad je plnű v souladu s ělánkem 1 úmluvy osn o právech dítűte.crpd, ělánek 1.evropská komise, sdűlení komise evropskému parlamentu, radű, evropskému hospodáőskému a sociálnímu výboru a výboru regionž: agenda eu v oblasti práv dítűte. 15. února 2011, com(2011)60 final.anna lawson a rebecca parry, pőístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti. sbűr a distribuce dat: shrnutí a zjištűní. (leeds – budapest: university of leeds – mdac, 2015). v pőípravű. sbűr a distribuce dat za úěelem monitorování pokroku v implementaci pőístupu dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti 2.1 úvodúőinné systémy monitorování rozsahu, v nůmě dochází ke zmůnů, hraje klíőovou roli pői implementaci závazkž v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace, které na sebe státy pőevzaly. informace získané prostőednictvím takového monitorovacího systému odhalují existenci a míru nerovnosti a znevýhodnůní. toto “zviditelnůní” se mžěe ukázat jako mocná zbraň v rámci reformních iniciativ a pői pőijímání rozhodnutí o alokaci zdrojž. sbůr dat o lidech, kteőí mají takové charakteristiky, v džsledku nichě se ocitají na pržseőíku dvou typž znevýhodnůní (jako je postiěení a důtství), je tím sloěitůjší, avšak souőasnů zcela zásadní v rámci jakéhokoli monitorovacího systému, jehoě cílem je odhalit a sledovat zvláštní aspekty marginalizace, jíě lidé mohou být vystaveni. v této kapitole bude pozornost vůnována nejprve relevantním standardžm, které se vztahují ke sbůru dat za úőelem monitorování pőístup důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti. následuje analýza návodž, jak deűnovat indikátory, které by mohly usnadnit takové monitorování, a míry, s jakou stávající evropské systému indikátorž zahrnují zkušenosti důtí s mentálním postiěením se soudním nebo správním őízením. nakonec, pőed navrěenými doporuőeními, je vůnováno nůkolik slov otázce distribuce relevantních dat. 2.2 standardy vztahující se ke sbűru dat o dűtech s mentálním postiőením v soudních nebo správních systémechpovinnosti vztahující se ke sbůru dat o důtech s mentálním postiěením v soudních nebo správních systémech jsou upraveny v crpd i úmluvů osn o právech dítůte (crc). státy, které jsou smluvními stranami obou tůchto úmluv, jsou povinny pőedkládat pravidelnů pőíslušným monitorovacím orgánžm (výboru osn pro práva osob se zdravotním postiěením a výboru osn pro práva dítůte) srozumitelné zprávy o opatőeních, která byla pőijata za úőelem naplnůní jejich závazkž, jakoě i o pokroku, kterého dosáhly v otázce zajištůní garantovaných práv v praxi. forma, kterou by tyto zprávy můly dodrěovat, a druh dat, která by můly obsahovat, jsou speciűkovány obůma výbory v „pokynech pro podávání zpráv”, na nůě se tato zpráva bude na nůkolika místech níěe odkazovat. novů, v návaznosti na skuteőnost, ěe postiěení bylo v rámci monitorování dodrěování lidských práv historicky pőehlíěeno, crpd formuluje dodateőnou povinnost (samostatnou, nicménů prolínající se celým procesem podávání zpráv) sbírat a distribuovat data, která se vztahují k dospůlým i důtem s postiěením. ťlánek 31 zavazuje státy, crpd, ělánek 35 a crc, ělánek 44.aby zajistily shromaěůování odpovídajících informací, vőetnů statistických dat a výsledkž výzkumž, které jim umoění formulovat a provádůt politiky zamůőené na plnůní závazkž podle crpd, zaloěené na džkazech, a hodnotit plnůní tůchto závazkž […], jakoě i identiűkovat a odstraňovat bariéry, kterým lidé se zdravotním postiěením pői uplatňování svých práv őelí.toto ustanovení rovnůě vyěaduje, aby shromáědůné informace byly dále vhodným zpžsobem őlenůny a aby postupy získávání a uchovávání tůchto informací respektovaly zákonem stanovené záruky, vőetnů záruk vyplývajících ze zákonž o ochranů osobních údajž a principž etického výzkumu.výbor osn pro práva dítůte zdžraznil význam sbůru statistických dat v őadů svých obecných komentáőž. napő. speciűcky ve vztahu k soudnictví ve vůcech mládeěe výbor v obecném komentáői ő. 10 uvedl, ěe: „výbor je váőnű znepokojen nedostatkem základních a őlenűných dat, týkajících se mj. poőtu a povahy protiprávních őině spáchaných dűtmi, őetnosti uplatůování a prěműrné délky trvání vazby, poőtu dűtí, jejichő protiprávní őinnost je žešena mimosoudnű (odklonem), poőtu odsouzených dűtí a povahy sankcí, které jsou tűmto dűtem ukládány. výbor vyzývá smluvní státy, aby systematicky shromaőůovaly őlenűná data, která budou podávat relevantní informace o praktickém fungování systému soudnictví ve vűcech mládeőe a která jsou nezbytná pro rozvoj, implementaci a vyhodnocování politik a programě, jejichő cílem je pžedcházet protiprávní őinnosti dűtí, jakoő i úőinným zpěsobem na tuto protiprávní őinnost reagovat, a to plnű v souladu s principy i ustanoveními crc.”nedávno pőijatá rezoluce valného shromáědůní osn rovnůě vyzývá státy, aby zvýšily své úsilí v oblasti shromaěůování dat o důtech v soudních nebo správních systémech.citovanou rezolucí, je toto úsilí nezbytné k: „rozvoji a posílení shromaőůování, analyzování a distribuce dat pro národní statistiky v oblasti pžístupu dűtí ke spravedlnosti i co nejširšímu vyuőití dat őlenűných podle relevantních faktorě, které mohou vést k nerovnostem, a dalších statistických indikátorě na nadnárodní, národní, nadregionální a mezinárodní úrovni za úőelem rozvoje a hodnocení sociálních i jiných politik a programě, aby bylo dosaőeno úőinného vyuőívání ekonomických i sociálních zdrojě pro plné zajištűní práv dítűte”„zahrnutí detailních a pžesných informací vztahujících se k pžístupu dűtí ke spravedlnosti, vőetnű informací o dosaőeném pokroku a zaznamenaných problémech, statistik a porovnatelných údajě, v periodických zprávách státě a informacích poskytovaných v souvislosti s univerzálním periodickým pžezkumem, jakoő v souvislosti s dalšími relevantními monitorovacími mechanismy osn”.urőitou pozornost otázce shromaěůování dat vůnují i dokumenty rady evropy. pokyny o justici vstőícné k důtemvybízejí státy, aby „udrěovaly nebo vytvoőily rámec zahrnující jeden, pőípadnů více nezávislých mechanismž na podporu a sledování provádůní tůchto pokynž” a aby „podporovaly výzkum všech aspektž justice vstőícné k důtem“. oblast őinností ő. 14 akőního plánu rady evropy na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postiěením do spoleőnosti 2006-2015 se vztahuje k výzkumu a vývoji a vychází ze základního pőedpokladu, ěe:„nedostatek údajě týkajících se osob se zdravotním postiőením je pžekáőkou formulace politiky jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni. abychom podpožili úspűšnou realizaci cílě stanovených tímto akőním plánem, je tžeba podporovat a rozvíjet komplexní, mnohostranný a specializovaný výzkum vztahující se k problematice zdravotního postiőení a koordinovat jej na všech úrovních.”crpd, ělánek 31(1).crpd, ělánek 31(2).crpd, ělánek 31(1).viz napő. výbor osn pro práva dítűte, obecný komentáő ě. 5: obecná pravidla implementace úmluvy o právech dítűte, 27. listopadu 2003, crc/c/gc/2003/5 – pőedevším odstavec 9.10výbor osn pro práva dítűte, obecný komentáő ě. 10: práva dűtí v systému soudnictví ve vűcech mládeőe, 25. duben 2007, crc/c/gc/10, odst. 98.11valné shromáődűní osn, rada pro lidská práva, rezoluce ě. 25/6: práva dítűte: pőístup dűtí ke spravedlnosti, 25. bőezen 2014, una/hrc/25/l.10.12ibid, odst. 17.13ibid, odst. 19.14pokyny výboru ministrž rady evropy o justice vstőícné k dűtem, dostupné z http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/childjustice/publicationsavailable_en.asp(naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014)151617doporuěení výboru ministrž rady evropy rec(2006)5: “akění plan na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postiőením: zlepšení kvality őivota osob se zdravotním postiőením v evropű 2006-2015”, dostupné z http://www.coe.int/t/e/social_cohesion/soc-sp/rec_2006_5%20disability%20action%20plan.pdf(naposledy zobrazeno 15. prosince 2014), bod 3.14.1.druhým z cílž této oblasti őinností, která zahrnuje celkem dvanáct konkrétních őinností, je: „k zajištůní validních a srovnatelných výzkumných informací sladit metody sbůru statistických údajž ve vnitrostátním i mezinárodním můőítku”.smůrnice eu o obůtech trestných őinž ukládá őlenským státžm povinnost sdůlovat komisi kaědé tői roky „dostupné údaje o tom, jak a v jaké míőe můly obůti pőístup ke svým právžm stanoveným v této smůrnici”. tato povinnost je dále vyjasnůna v odžvodnůní smůrnice v bodu 64 i následnů vydaných pokynech. komise. v souladu s bodem 64: „by őlenské státy műly komisi sdűlovat významné statistické údaje související s uplatůováním vnitrostátních postupě na obűti trestných őině, a to pži nejmenším vőetnű poőtu a typu ohlášených trestných őině, a jsou-li takové údaje známé a dostupné, rovnűő poőtu, vűku a pohlaví obűtí. souőástí pžíslušných statistických údajě mohou být údaje zaznamenané justiőními orgány a donucovacími orgány, a pokud je to moőné i administrativní údaje shromáődűné v rámci zdravotních sluőeb, sluőeb sociální péőe a vežejných, nevládních a jiných organizací zabývajících se podporou obűtí nebo sluőbami restorativní justice, které pracují s obűďmi trestného őinu.”stejný pőístup byl pőijat i v návrhu smůrnice eu o procesních zárukách pro důti podezőelé nebo obvinůné v trestním őízení.tento návrh znovu zakotvuje povinnost sdůlit komisi kaědé tői roky údaje o tom, v jaké míőe byla práva stanovená v této smůrnici naplňována v praxi. v souladu s ől. 20(2):„mezi tyto údaje patží zejména poőet dűtí, kterým byl poskytnut pžístup k obhájci, poőet provedených individuálních posouzení, poőet audiovizuálnű zaznamenaných výslechě a poőet dűtí zbavených osobní svobody.”zakotvení tůchto závazkž ke sbůru dat v úőinných i navrhovaných pőedpisech eu, vztahujících se k trestní justici, lze jistů uvítat, stejnů jako džraz kladený na nezbytnost zahrnout data, která se speciűcky vztahují k důtem. politováníhodná a lehce zaráěející je však na druhé stranů skuteőnost, ěe se zde vžbec nezmiňuje postiěení (vedle vůku, pohlaví a etnicity), a to ani v odžvodnůní v bodu 64 smůrnice o obůtech trestných őinž, ani v následných pokynech komise k této smůrnici. nezbývá tedy neě doufat, ěe další pokyny, které budou k této nebo jiným smůrnicím vydány, budou vůnovat pozornost i nutnosti zahrnout postiěení do údajž sdůlovaných státy komisi v tőíleté periodů. takový pőístup by jistů plnů odpovídal strategii evropské komise pro pomoc osobám s postiěením 2010-2020, která má za cíl podpoőit úsilí zamůőené na implementaci crpd, a to mj. „prostžednictvím významného posílení monitorování a vyhodnocování: vytvožením podmínek pro zlepšení kvality a komparability dat; vytvožením pžíslušných indikátorě a moőných spoleőných cílě; sbűrem dat a statistik.”18ibid, bod 3.14.2(ii). 19sműrnice evropského parlamentu a rady 2012/29/eu ze dne 25. őíjna 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obűtí trestného ěinu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí rady 2001/220/jha oj l 315/57.21návrh sműrnice evropského parlamentu a rady o procesních zárukách pro dűti podezőelé a obvinűní v trestním őízení, 27. listopad 2013, com(2013) 822 ůnal.evropská komise, pokyny ke transpozici a implementaci sműrnice evropského parlamentu a rady 2012/29/eu ze dne 25. őíjna 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obűtí trestného ěinu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí rady 2001/220/jha oj l 315/57, 19. prosinec 2013, ref. ares(2013)3763804.evropská komise, evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postiőením 2010 – 2020: obnovený závazek pro bezbariérovou evropu, com(2010)0636 ůnal.242.3 urěení informací, které mají být shromaőůovány: role indikátorž 2.3.1 pokyny vyplývající z rámce indikátorő úűadu vysokého komisaűe osn pro lidská práva v posledních letech lze zaznamenat naržstající zájem o deűnování indikátorž, s jejichě pomocí by bylo moěné můőit dodrěování práv, a to s cílem podnítit, usnadnit a strukturovat sbůr pőíslušných dat. úőad vysokého komisaőe osn pro lidská práva (ohchr) vyvinul, v návaznosti na poěadavky orgánž osn pőíslušných k monitorování jednotlivých úmluv, za tímto úőelem znaőné úsilí. jeho výsledkem byl vznik tzv. rámce tőí-sloěkových indikátorž (three-fold indicator framework), který se jiě ukázal jako velmi vlivný. tento rámec je zaloěen na formulaci a zkoumání naplnůní strukturálních, procesních a výsledkových indikátorž. podle ohchr by všechny tyto tői typy indikátorž můly být pouěity pői můőení všech klíőových sloěek urőitého základního lidského práva. tyto sloěky by můly být urőené pőedem na základů džsledného studia ustanovení jednotlivých úmluv a k nim se vztahujících výkladž pőíslušných monitorovacích orgánž. strukturální indikátory jsou ty, které se týkají „ratiűkace a pőijetí legislativních nástrojž”. procesní indikátory se poté týkají úsilí, které stát vynakládá na to, aby dostál svým lidskoprávním závazkžm (napő. mnoěství űnanőních prostőedkž vynaloěených na lidské zdroje za úőelem zavedení systému soudnictví ve vůcech mládeěe). výsledkové indikátory „zachycují výsledky tohoto úsilí […] a reřektují stav zajištůní lidských práv v daném kontextu”.aby nedošlo k nedorozumůní, je vhodné se na tomto místů zmínit o „indikátorech”, formulovaných v rámci aktivity pžístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti. mezinárodní standardy a zjištűní napžíő deseti őlenskými státy evropské unie (pőipravuje se). zdá se být zőejmé, ěe to, co je v rámci aktivity 2 oznaőováno jako „indikátory”, odpovídá „sloěkám základních práv”, jak byly popsány výše. proto mohou slouěit jako základní rámec pro lidskoprávní monitorování v oblasti pőístupu důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti, avšak ve vztahu ke kaědému z nich budou muset být vypracovány strukturální, procesní i výsledkové indikátory. vytvoőení speciűckého a samostatného rámce indikátorž pro pőístup důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti však není souőástí této studie. právů naopak, jak bude popsáno níěe, doporuőujeme zahrnout indikátory vztahující se k důtem s ržzným typem znevýhodnůní (vőetnů mentálního postiěení a duševní poruchy) do obecnůjších systémž monitorování pőístupu ke spravedlnosti. rovnůě doporuőujeme zaőlenit oblast pőístupu ke spravedlnosti do monitorování práv osob se zdravotním postiěením – krok, ke kterému, zdá se, v souőasnosti dochází v rámci systému monitorování práv dítůte. 2.3.2 pűístup dőtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti v rámci existujících systémő indikátorő v souőasnosti na evropské úrovni dochází ke vzniku mnoěství systémž indikátorž, týkajících se práv důtí, práv osob se zdravotním postiěením a pőístupu ke spravedlnosti. v této őásti bude pozornost vůnována tőem pőedním evropským pőíkladžm – džraz bude pőitom kladen na rozsah, v jakém tyto systémy ve své stávající podobů podporují monitorování oblasti pőístupu ke spravedlnosti ve vtahu k důtem s mentálním postiěením. první rámec indikátorž, kterým se budeme zabývat, je disability online tool evropské komise (dotcom).databázi vytvoőenou akademickým spoleőenstvím odborníkž na postiěení – academic network of disability experts (aned),za űnanőní podpory evropské komise, s cílem zachytit pokrok v oblasti implementace práv osob se zdravotním postiěením v evropů. v souőasnosti dotcom obsahuje údaje o právních pőedpisech a politikách v 43 ržzných oblastech podle jejich relevance ve vztahu k evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postiěením 2010-2020 a crpd. tůchto 43 oblastí je rozdůleno do osmi témat nebo hlaviőek, jimiě jsou: a, status crpd; b, obecný právní rámec práv osob se zdravotním postiěením; c, právní pőedpisy a standardy týkající se pőístupnosti (accessibility); d, nezávislý ěivot; e, vzdůlávání a pőíprava k povolání; f, zamůstnávání; g, statistiky a data týkající se postiěení; a h, obecné povůdomí, vzdůlávání a mezinárodní opatőení. v rámci kaědého tématu je nyní mezi tőemi aě devíti poloěkami, pőiőemě kaědá z nich pőedstavuje konkrétní opatőení nebo závazek vyplývající ze crpd. pro kaědou jednotlivou oblast je zde dostupný vůcný struőný popis v angliőtinů viz obecnű, todd landman and edzia carvalho, (londýn: routledge, 2010).ohchr human rights indicators: a guide to measurement and implementation (new york/geneva: un, 2012) hr/pub/12/5; ohchr, report on indicators for promoting and monitoring the implementation of human rights (new york/geneva: un, 2008) report on indicators for monitoring compliance with international human rights instruments (new york/ďeneva: un, 2006.) hri/mc/2006/7.27ibid, ohchr 2008, odst. 6 a 7.ibid, ohchr 2008, odst. 18.ibid, ohchr 2008, odst. 19 and 20.ibid, ohchr 2008, odst. 21.http://www.disability-europe.net/dotcom (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014).http://www.disability-europe.net/ (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014). viz téő detailnűjší analýzu tohoto systému obsaőenou v: anna lawson and mark priestley, “potential, principle and pragmatism in concurrent multinational monitoring: disability rights in the european union”, international journal of human rights, 17(2013): 739–757.spoleőnů s webovými odkazy na národní legislativy, oűciální zdroje nebo jiná doloěená data. v souhrnu dotcom popisuje a podává data k více neě 1500 ržzným politickým opatőením a őítá pőes 3000 odkazž na podpžrné zdroje. nicménů dotcom neobsahuje informace, který by mohly být pouěity za úőelem zavedení výsledkových indikátorž. data vobsaěená se omezují pouze na informace, které jsou relevantní ve vztahu kindikátoržm strukturálním a procesním.z výše uvedeného seznamu témat databáze dotcom je zőejmé, ěe tato nezahrnují oblast pőístupu ke spravedlnosti. tato oblast není výslovnů zmínůna ani v názvu ěádné z poloěek tůchto témat. nicménů urőité relevantní informace k soudním a správním systémžm jsou obsaěeny v rámci nůkolika témat. napő. poloěka b1, nazvaná „anti-diskriminaőní legislativa” velmi dobőe zobrazuje, zda v daném států existuje zákaz diskriminace z džvodu postiěení, který by zavazoval poskytovatele právních sluěeb. podobnů nejsou informace o důtech s postiěením zdžraznůny ani v rámci názvž témat databáze dotcom a jejich jednotlivých poloěek, ale jsou zahrnuty v obsahu mnoha z nich. navzdory tomu je však moěné uzavőít, ěe vyhledávání informací o legislativách i politikách v databázi dotcom mžěe pőinést jen velmi málo relevantních dat týkajících se pőístupu důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti. druhý systém indikátorž, kterému bude vůnována pozornost, byl vytvoően agenturou eu pro základní práva (fra) a zahrnuje práva důtí pőedevším v oblastech spadajících do pravomocí eu. jeho cílem bylo poskytnout fra návod, který by mohla vyuěívat pői vlastním sbůru dat a který by rovnůě mohl napomoci státžm v jejich úsilí shromaěůovat data týkající se práv dítůte. v džsledku toho má formu rámce, ale sám neobsahuje ěádná data, která by se týkala jednotlivých őlenských státž. tento rámec indikátorž se skládá ze őtyő hlavních oblastí. tůmi jsou: rodinné prostőedí a náhradní péőe; ochrana pőed vykoőisďováním a násilím; odpovídající úroveň bydlení; a vzdůlávání, obőanství a úőast na aktivitách vztahujících se ke škole a sportu. v rámci kaědé z tůchto oblastí jsou vymezeny podkapitoly, ve vztahu k nimě jsou deűnovány série indikátorž. nůkteré z tůchto podkapitol, obzvláštů v prvních dvou oblastech, v sobů zahrnují pőístup ke spravedlnosti. napő. v podkapitole „důti oddůlené od jednoho z rodiőž v džsledku mezinárodního rozvodu a odluky rodiőž”, spadající do právní oblasti „rodinné prostőedí a náhradní péőe”, se objevují otázky „existence právních postupž v rodinných vůcech, které budou ohleduplné k důtem” a „výkonu rozhodnutí o péői a výěivném”. do první oblasti spadají rovnůě otázky „úőasti důtí v imigraőních őízeních” a „pőizpžsobení imigraőních őízení zranitelnosti důtí bez doprovodu”, které se objevují v podkapitole „důti oddůlené od svých rodiőž v džsledku migrace”. na kaědou z tůchto speciűckých otázek se váěou konkrétní indikátory, které jsou uspoőádány podle strukturální, procesní a výsledkové typologie ohchr. v souvislosti se zavádůním tůchto indikátorž fra zdžrazňuje, ěe všechna data musí být őlenůná podle postiěení stejnů jako podle rasy, vůku, pohlaví, náboěenství a sexuální orientace.systém indikátorž k právžm dítůte, vytvoőený fra, vytváőí cenný základ, na nůmě mohou státy a jiné subjekty vystavůt detailní rámec indikátorž za úőelem monitorování dodrěování práv dítůte zaruőených právem evropské unie. nicménů speciűcky v pőípadů oblasti pőístupu důtí ke spravedlnosti by ještů musely být dále konkretizovány oblasti (nebo „sloěky práva”), které je tőeba monitorovat, a indikátory, prostőednictvím nichě by bylo moěné toho dosáhnout. ocenůníhodný je jistů džraz, který fra klade na nezbytnost őlenůní dat v závislosti na postiěení. souőasnů je však nutné poukázat na to, ěe tato úroveň őlenůní stále nenaplňuje poěadavky crpd, jak bude vysvůtleno níěe v kapitole 3. navíc, jak vyplynulo z námi realizovaného výzkumu, v praxi ještů nedošlo k vytvoőení srozumitelných systémž indikátorž za úőelem monitorování pőístupu důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti na základů tohoto rámce fra.stejnů tak z našeho výzkumu vyplynulo, ěe v souőasnosti by bylo dostupných pouze málo dat, na jejichě základů bylo moěné formulovat výsledkové indikátory takových systémž. tőetí ze zmínůných systémž indikátorž je speciűcky zamůően na pőístup důtí ke spravedlnosti, v džsledku őehoě nabývá na zvláštním významu. jedná se o pőehled indikátorž pro důti v soudních a správních őízení, který je v souőasnosti sestavován jako souőást rozsáhlé studie, űnancované evropskou komisí – „studie o shromaěůování dat o úőasti důtí v trestních, civilních a správních őízeních”. vedle vytvoőení pőehledu indikátorž pro trestní őízení, jakoě i pro őízení správní a civilní, je cílem studie také shromáědit relevantní data za všech őlenských zemí eu za úőelem zavedení tůchto indikátorž a identiűkování oblastí, kde pőíslušná data scházejí. bez ohledu na to, jak velmi uěiteőná tato studie nepochybnů je, zahrnuje v sobů pouze v malé míőe zohlednůní postiěení a őlenůní dat podle postiěení, a to i v samotném pőehledu indikátorž. mžěe se stát, ěe aspekt postiěení bude zahrnut ve chvíli, kdy budou zavedeny výsledkové indikátory. nicménů, souőasná, málo statistická data, která by byla vhodná pro zkoumání naplnűní výsledkových indikátorž, byla shromáődűna aned jako souěást jejich “rámce indikátorž zaműőených na rovnost osob s postiőením v evropű” (‘indicators of disability equality in europe‘ framework), ale tyto informace jsou publikovány na jejich webových stránkách v rámci série tématických zpráv a ještű nebyly integrovány do databáze dotcom. soudní nebo správní systémy dosud nebyly tématem őádné z tűchto zpráv. http://fra.europa.eu/en/publication/2012/developing-indicators-protection-respect-and-promotion-rights-child-european-union (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014).ibid, p. 80-81 a 139.pőesto pro pőíklad uőiteěného a rozsáhlejšího systému indikátorž zaműőeného na práva dűtí viz rámec pro minitorování dűtských práv (children‘s monitoring framework), vytvoőený ve spojeném království komisí pro rovnost a lidská práva (equality and human rights commission – ehrc), research report 76, developing a children‘s monitoring framework: selecting the indicators.37 dostupné z: http://www.childreninjudicialproceedings.eu/home/default.aspx (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014)ambiciózní podoba budí zklamání, protoěe jsou to právů iniciativy jako tato, které mohou významnou můrou pőispůt v rámci procesu shromaěůování dat. pokud však do nich není vhodným zpžsobem zahrnut aspekt postiěení, důti s mentálním nebo jiným druhem postiěení budou stále ve shromaěůovaných a zveőejňovaných datech neviditelné. evropská komise by proto můla být podpoőena v zámůru poskytnout űnanőní prostőedky na pokraőující práci, která by vyšla z této studie, ale která by se více zamůőila na důti s postiěením. pőedtím, neě opustíme téma systémž indikátorž, je tőeba zmínit ještů dva rámce indikátorž – rámec indikátorž vztahujících se k systému soudnictví ve vůcech mládeěe, vytvoőený organizací unicef, a nástroj na vyhodnocování participace dítůte, vypracovaný radou evropy. rámec indikátorž unicef poskytuje velmi uěiteőné praktické rady a návody, jak shromaěůovat data a jak vytváőet vhodné informaőní systémy. bohuěel však zcela opomíjí aspekt postiěení, i kdyě zdžrazňuje, ěe data by můla být sbírána takovým zpžsobem, aby umoěnila jejich őlenůní na základů takových faktorž, jako jsou vůk, etnicita nebo pohlaví. nástroj rady evropy naopak klade silný džraz na nutnost őlenůní dat a výslovnů poukazuje na faktor postiěení, aőkoli nikoli ve smyslu potőeby dalšího őlenůní podle typu znevýhodnůní. nástroj svým rozsahem pőesahuje pőístup ke spravedlnosti, jelikoě se vztahuje k široké škále ržzných oblastí ěivota. nicménů, nůkolik z jeho deseti indikátorž se týká úőasti v soudních nebo správních őízeních. napő. indikátor 4 spoőívá v „existenci mechanismž, které by důtem a mladým lidem zajistily moěnost uplatnit své právo na bezpeőnou úőast v soudních nebo správních őízeních”; indikátor 5 se týká „existence postupž pro podávání stíěností, které by byly vstőícné k důtem”; a indikátor 7 se vztahuje k tomu, zda „jsou důtem pőedávány informace o jejich právu na úőast”.2.4 distribuceposlední oblastí, které je tőeba vůnovat pozornost v souvislosti s daty pouěívanými za úőelem monitorování dodrěování lidských práv důtí s mentálním postiěením, je problematika distribuce dat. hodnota tohoto druhu dat totiě nespoőívá pouze v tom, ěe vzorce znevýhodnůní nebo vylouőení osob spostiěením mohou být demonstrovány lidem pracujícím v rámci soudních nebo správních systémž nebo vládním pőedstavitelžm, ale rovnůě veőejnosti v širším smyslu. povinnost distribuovat data a uőinit je pőístupná lidem s postiěením je jasnů zakotvená v őlánku 31 crpd. pokyny k podávání zpráv výboru osn pro práva dítůte a výboru osn pro práva osob se zdravotním postiěením dále vyzývají smluvní státy, aby do svých zpráv pőíslušná data nejen zahrnuly, ale aby je rovnůě distribuovaly v co nejširším můőítku a aby je uőinily pőístupná veőejnosti.pőipomenout, ěe distribuce relevantních dat hraje klíőovou úlohu v otázce informovanosti advokaőních iniciativ a angaěovanosti aktivní obőanské spoleőnosti. 2.5 doporuěení systémy vytvoőené za úőelem monitorování dodrěování práv osob se zdravotním postiěením, jako je napő. dotcom, by můly klást vůtší džraz na otázky týkající se pőístupu ke spravedlnosti. tyto systémy by navíc můly vědy, pokud je to moěné, obsahovat data őlenůná podle vůku. systémy vytvoőené za úőelem monitorování pőístupu ke spravedlnosti se zamůőením na důti by můly zahrnovat strukturální, procesní a výsledkové indikátory, které jsou zvlášď relevantní ve vztahu k důtem s postiěením. anonymizovaná data týkající se důtí se zdravotním postiěením v soudních őízeních by můla být pravidelnů zveőejňována, a to v takových formátech, které jsou pőístupné lidem se zdravotním postiěením. úőad osn pro drogy a kriminalitu – unicef, manual for the measurement of juvenile justice indicators (new york: unodc, 2006), dostupné z http://www.unodc.org/pdf/criminal_justice/manual_for_the_measurement_of_juvenile_justice_indicators.pdf (naposledy zobrazeno 15. prosince 2014), odst 1.3.c.rada evropy, oddűlení práv dűtí a mládeőe, child participation assessment tool: indicators for measuring progress in promoting the rights of children and young people under the age of 18 to participate in matters of concern to them, dostupné z http://www.coe.int/t/dg3/children/participation/newdefault_en.asp(naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014). viz téő doporuěení výboru ministrž ělenským státžm cm/rec(2012)2 o participaci dűtí a mladých osob mladších 18 let.crpd, ělánek 31(3).41crpd, ělánek 36(4), a crc, ělánek 44(6). sbűr informací souvisejících s postiőením ve vztahu ke konkrétnímu dítűti s mentálním postiőením 3.1 úvodaby mohly soudní nebo správní systémy produkovat data o úőasti a zkušenostech důtí s mentálním (nebo jiným) postiěením v soudních nebo správních őízeních, je nutné vytvoőit systémy pro shromaěůování informací, v jejichě rámci bude zaznamenáván vůk konkrétního dítůte, jakoě i další skuteőnosti vztahující se k jeho postiěení. hledání vhodné podoby takového systému informací vyěaduje peőlivé uváěení a souőinnost őady subjektž a souőasnů vzbuzuje őadu problematických otázek. úőelem této zprávy není tyto otázky zodpovůdůt, ale poloěit. tato kapitola bude zamůőena na dva typy otázek. první se týkají zaznamenávání skuteőností o postiěení dítůte a typu znevýhodnůní. druhé se potom vztahují k zaznamenávání informací o typu podpory a úprav, které dítů bude potőebovat, aby se mohlo skuteőnů úőastnit soudních nebo správních őízení, a to bez jakékoli diskriminace na základů postiěení. na tomto místů bude tedy postupnů vůnována pozornost nastoleným otázkám, pőiőemě následnů budou formulována související doporuőení. 3.2 zaznamenávání informací o typu postiőenína zaőátku pojednání o této problematice je vhodné poukázat na význam sbůru dat takovým zpžsobem, který umoění jejich další őlenůní podle postiěení stejnů jako podle vůku. pouze v takovém pőípadů totiě shromáědůná data osvůtlí míru dodrěování lidských práv důtí s postiěením – důtí, které jsou zvlášď ohroěené tím, ěe budou v rámci implementace úmluv pőehlédnuty. slovy výboru osn pro práva dítůte: „aby smluvní státy dostály svým závazkěm, je nezbytné, aby nastolily a rozvíjely mechanismy pro sbűr dat, která budou pžesné, standardizované a umoőní další őlenűní tűchto dat, a které budou odráőet skuteőnou situaci dűtí s postiőením. význam této otázky je őasto pžehlíően a tato otázka nebývá povaőována za prioritu, navzdory tomu, őe má dopad nejen na urőování opatžení, která musí být pžijata v rámci prevence, ale rovnűő na distribuci velmi hodnotných zdrojě, které jsou nezbytné pro ňnancování programě.”podobnů zpráva generálního tajemníka osn z roku 2011 pőedstavila opatőení smůőující k posílení sbůru a distribuce dat týkajících se důtí s postiěením, aby byla podpoőena jejich „viditelnost”, posílena kapacita pro vytváőení efektivní politiky a plánování a umoěnůno úőinnůjší monitorování dodrěování jejich práv.v pőípadů nedostateőného őlenůní dat, zaloěeného na pőíliš široce vymezených kategoriích, je nepravdůpodobné, ěe by na jeho základů mohly být získány uěiteőné informace o existenci a povaze diskriminace nebo znevýhodnůní. z tohoto džvodu bude na základů dat, která őadí všechny osoby mladší 18 let do jedné kategorie, získána informace, které smůšuje a pržmůruje významné rozdíly ve zkušenostech mladších důtí a náctiletých. je proto nezbytné aplikovat diferencovanůjší pőístup, který by více rozlišoval vůk jednotlivých důtí. výbor osn pro práva dítűte, obecný komentáő ě. 9 (2006): práva dűtí se zdravotním postiőením, 27. únor 2007, crc/c/gc/9, odst. 15. viz téő výbor osn pro práva dítűte, obecný komentáő ě. 5: obecná pravidla implementace úmluvy o právech dítűte, 27. listopad 2003, crc/c/gc/2003/5, odst. 48.valné shromáődűní osn, postavení úmluvy o právech dítűte – zpráva generálního tajemníka, 3. srpen 2011, a/66/230, ěást ivpodobnů data, která pouze rozdůlují jednotlivce do kategorií podle toho, jestli mají nebo nemají postiěení, nemohou ěádným zpžsobem zobrazit významné rozdíly v postavení osob v závislosti na druhu znevýhodnůní. ťlánek 31 crpd, jak bylo vysvůtleno výše, poěaduje, aby smluvní státy shromaěůovaly data, která budou vypovídat o jejich úsilí vyvinutém pői implementaci úmluvy. souőasnů vyěaduje, aby tato informace byla „dále dle potőeby őlenůna”. v souladu s pokyny pro podávání zpráv výboru osn pro práva osob se zdravotním postiěení, zprávy, které státy výboru pőedkládají, musí obsahovat „statistická data o naplňování kaědého práva zakotveného v úmluvů, őlenůná podle pohlaví, vůku, druhu postiěení (fyzické, smyslové, mentální nebo duševní)” stejnů jako „podle etnického pžvodu, můstské nebo venkovské populace a dalších relevantních kategorií”. je tedy zőejmé, ěe výbor po smluvních státech vyěaduje, aby vytvoőily systémy pro shromaěůování dat, jakoě i monitorovací systémy, které budou schopny identiűkovat nejen pouze to, jestli őlovůk má jakékoli postiěení, ale rovnůě i povahu tohoto postiěení nebo znevýhodnůní. systémy pro shromaěůování dat, které vyěadují, aby ve vztahu k osobám bylo zaznamenáno nejen to, zda mají nebo nemají postiěení, ale rovnůě pőesný druh postiěení, nejsou prosty kontroverze. data zamůőená na postiěení můla tradiőnů tendenci zamůőovat se na poőet osob s postiěením a jejich participaci v ržzných oblastech ěivota, ale pőehlíěela otázku můőení bariér pőístupnosti, a tudíě nevyěadovala upőesnůní typu postiěení nebo znevýhodnůní. není tedy pőekvapením, ěe tento pőístup na sebe strhl kritiku odborníkž zabývajících se postiěením i aktivistž.z mnoha národních zpráv zpracovaných pro tuto studii (napő. bulharské nebo litevské) vyvstal ještů další pőípadný problém spojený s vytváőením systémž informací, které by zaznamenávaly, zda dítů má speciűcké postiěení. tento problém souvisí s moěným negativním dopadem toho, ěe dítůti bude pőiőazena „nálepka” s tímto postiěením. pokud je dítů jednou diagnostikováno jako dítů s mentálním postiěením nebo duševní poruchou, mžěe mu být z právních, politických nebo postojových džvodž odepően pőístup k celé őadů vzdůlávacích a pracovních pőíleěitostí, které jsou otevőené pro lidi bez postiěení. slovy sociálního modelu postiěení, tyto mechanismy fungují tak, ěe dítů zneschopní. jednoduše, podoba a fungování jakéhokoli systému informací musí vědy sledovat nejlepší zájem dítůte, jak to vyěaduje crc a také őlánek 7 crpd. skuteőnost, ěe zde existují moěné hrozby, které se váěí k vytváőení takového systému informací, který by byl schopný dále őlenit data podle postiěení, však neznamená, ěe by od tohoto úsilí můlo být zcela upuštůno. neőinnost s sebou také nese rizika. nedostatek informací o poőtu důtí s mentálním postiěením, které se staly obůďmi trestného őinu, mžěe napő. vést k tomu, ěe faktory, které tyto důti vystavují zvýšenému riziku, nebudou identiűkovány ani őešeny. moěné újmy, které mohou dítůti vzniknout z toho džvodu, ěe v rámci soudního nebo správního őízení bylo evidováno jako dítů s postiěením, je tőeba pőedvídat a vyuěít pői vytváőení podoby a fungování systémž informací. v této souvislosti je nutné zohledňovat principy ochrany osobních údajž a autonomie tůchto systémž. další džleěitá otázka, která vyvstává v souvislosti s otázkou podoby systémž informací, schopných produkovat data őlenůná podle postiěení, se týká stupnů őlenůní podle druhu znevýhodnůní. jaké kategorie znevýhodnůní by za tímto úőelem můly být pouěity? ty, které navrhuje výbor osn pro práva osob se zdravotním postiěením a které byly zmínůny výše, jsou „fyzické, smyslové, mentální nebo duševní”. nicménů je pravdůpodobné, ěe by „duševní postiěení” nebylo osobami, které by můly být takto oznaőeny, pőijímáno dobőe, a v kaědém pőípadů by s sebou pőinášelo deűniőní potíěe, zvláštů pak v návaznosti na nutnost odlišení tohoto postiěení od „mentálního postiěení”. navíc, aőkoli spadá mimo rozsah této zprávy, smyslové postiěení je rovnůě velmi široké v tom smyslu, ěe pouěívání této kategorie by neumoěnilo identiűkaci významných rozdílž ve zkušenostech osob s postiěením zraku nebo sluchu. existuje zde tedy naléhavá potőeba dalších pokynž. s ohledem na to, ěe je nezbytné, aby tyto pokyny byly respektovány pői implementaci crpd všemi státy, které tuto úmluvu ratiűkovaly, skupina můsta washington pro můőení postiěení (washington city group on disability measurement), která podává zprávy statistické komisi osn, se zdá jako nejlepší fórum, které by mohlo tyto pokyny formulovat. nicménů evropské iniciativy jsou rovnůě významné. plné zapojení (a ideálnů i vedení) organizací osob s postiěením (dpos) je stůěejním pőedpokladem pro úspůch jakéhokoli takového pokusu, stejnů jako závazkem vyplývajícím z őlánku 4(3) crpd.44výbor osn pro práva osob se zdravotním postiőením, pokyny k guidelines on treaty-speciěc document to be submitted by states parties under article 35(1) of the convention on the rights of persons with disabilities (geneva: un, 2009), para. 3.2(h).viz napő. paul abberley, “counting us out: a discussion of the opcs disability survey”, disability, handicap and society 71 (1992): 39; michael oliver, the politics (basingstoke: palgrave macmillan, 1990), 7-8; a paula c. pinto, “monitoring human rights: a holistic approach” in marcia h. rioux, lee ann basser critical perspectives on human rights and disability law (leiden and boston: martinus nijhoff publishers / brill academic, 2011).http://www.cdc.gov/nchs/washington_group.htm (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014).47k tomu viz napő. doporuěení výboru ministrž ělenským státžm rady evropy rec(2006)5: akění plán na podporu práv a plného zaělenűní osob se zdravotním postiőením do spoleěnosti: zlepšení kvality őivota osob se zdravotním postiőením v evropű 2006-2015, odst. 3.14.3 (v).3.3 zaznamenávání informací o nezbytných úpravách a nutné podpoőe jak je detailnůji vysvůtleno ve zprávů pőipravené jako souőást aktivity 2 tohoto projektu, pőístup důtí s mentálním postiěením ke spravedlnosti mezinárodní standardy a zjištűní napžíő deseti őlenskými státy evropské unie (pőipravuje se), jakmile je zőejmé, ěe soudní nebo správní őízení se bude pravdůpodobnů týkat dítůte s mentálním (nebo jiným) postiěením, lidskoprávní standardy vyěadují, aby bylo vyvinuto úsilí za úőelem získání informací o jakékoli zvláštní úpravů nebo podpoőe, která bude nezbytná, aby se dítů mohlo úőastnit tohoto őízení na rovnoprávném základů s ostatními. posouzení úprav a podpory, kterou őlovůk s postiěením potőebuje, aby mohl participovat na zvláštním typu aktivit (napő. soudní nebo správní őízení, zamůstnávání, vzdůlávání nebo doprava) na rovnoprávném základů s ostatními je svou povahou odlišné od posouzení jeho zdravotního stavu a toho, zda má ői nemá postiěení. odborníci z őad lékaőž a zdravotních profesí tak proto nejsou tůmi nejvhodnůjšími osobami k takovému posouzení. jak uvádí obecný komentáő ő. 2 výboru osn pro práva osob se zdravotním postiěením z roku 2014, v rámci posouzení toho, jaké pőimůőené úpravy je tőeba v konkrétním pőípadů pőijmout, je nutné zohlednit „džstojnost, autonomii a názor” osoby, které se týkají. tento proces tak v sobů nutnů zahrnuje zapojení dítůte a konzultaci s ním, aby mohly být identiűkovány konkrétní typy podpory nebo úprav, s nimiě se dítů bude cítit nejkomfortnůji a prostőednictvím nichě bude dítůti umoěnůno se soudního nebo správního őízení úőastnit nejúőinnůjším zpžsobem. ty budou urőovány rozdíly v osobnostech důtí a jejich zkušenostech, jakoě i jejich rozdílnými jakmile je informace o nezbytných úpravách a podpoőe, které konkrétní dítů s mentálním postiěením potőebuje, získána, je džleěité ji náleěitým zpžsobem zaznamenat tak, aby mohla být sdílena s klíőovými osobami soudního nebo správního systému, které s tímto dítůtem pőijdou do kontaktu. to nutnů vyěaduje vytvoőení systémž pro zaznamenávání odpovídajících úprav a podpory (zvláštů tůch vztahujících se ke komunikaci), které by zajistily, ěe tyto informace budou pőístupné pőíslušným osobám, avšak které by souőasnů respektovaly poěadavky vyplývající z ochrany osobních údajž.lidskoprávní standardy týkající se vedení a uchovávání záznamž v soudních nebo správních systémech sice existují, avšak, bohuěel, výslovnů nevyěadují informace o úpravách a podpoőe, které konkrétní őlovůk potőebuje. v pőípadů důtí zbavených osobní svobody (napő. dítů ve vazbů) havanská pravidla upőesňují, ěe kaědé takové dítů musí mít svžj spis, který musí obsahovat následující informace:„(a) informace o totoőnosti dítűte;(b) skuteőnosti a děvody zbavení osobní svobody a informace o orgánu, který o zbavení osobní svobody rozhodl;(c) den a hodina pžijetí, pževozu a propuštűní;(d) informace vztahující se k vyrozuműní rodiőě nebo jiných osob odpovűdných za výchovu o kaődém pžijetí, pževozu nebo propuštűní dítűte, které v dobű zbavení osobní svobody bylo v jejich péői;(e) informace o fyzických i psychických zdravotních problémech, které jsou orgáněm známé, vőetnű informací o drogové nebo alkoholové závislosti.”je tedy zőejmé, ěe informace o jakýchkoli úpravách nebo podpoőe, které by dítůti umoěnily se úőinnů zapojit nebo komunikovat s ostatními a úőastnit se dostupných aktivit (napő. volnoőasových nebo vzdůlávacích), v tomto seznamu zcela absentují. u osob, které jsou podezőelé nebo obvinůné ze spáchání trestného őinu, smůrnice eu o právu na pőeklad a tlumoőení vyěaduje poőízení záznamu o pőijetí úprav a podpory (ve formů pőekladu). jedná se však o retrospektivní (způtný) záznam toho, co se odehrálo, a nikoli o záznam, jehoě cílem by bylo pőedem upozornit pőíslušné osoby na to, co je potőeba zajistit, aby se osoba mohla úkonu úőastnit na rovnoprávném základů. ve vztahu k obůtem trestných őinž evropská komise doporuőila őlenským státžm, aby vytvoőily „vhodné modely, vzory, it nástroje apod.”, které by zajistily, ěe obůtem trestných őinž budou v ržzných stádiích őízení poskytnuty pőimůőené informace zpžsobem odpovídajícím jejich konkrétní situaci. aőkoli evropská komise výslovnů nehovoőí o tom, ěe takové nástroje nebo systémy by můly zaznamenávat informace o nezbytných úpravách, které konkrétní obůď potőebuje (tak, aby tyto informace mohly být sdíleny s dalšími profesionály, které v rámci soudního systému pőijdou s obůtí do kontaktu a budou s ní komunikovat), lze oprávnůnů pőedpokládat, ěe tak őiní národní zprávy nepodávají ěádný pőíklad snah o vytvoőení srozumitelných systémž pro shromaěůování a sdílení informací o nezbytných úpravách a nutné podpoőe. uěiteőnými vzory však mohou být kroky őinůné v rámci jiných typž veőejných sluěeb. v tomto ohledu si zasluhuje zvláštní pozornost „standard pőístupných informací” („accessible information standard”), který je v souőasnosti vytváően ve spojeném království nhs england. pracovní verze tohoto standardu byla pőedloěena viz napő. crpd, ělánek 13 (který vyőaduje “vűku odpovídající úpravy”) a ělánek 5 (který vyőaduje “pőiműőené úpravy”).rezoluce valného shromáődűní osn ě. 45/113: pravidla osn k ochranű mladistvých zbavených osobní svobody, 14. prosince 1990, a/res/45/113.ibid, para 21.51sműrnice evropského parlamentu a rady 2010/64/eu ze dne 20. őíjna 2010 o právu na tlumoěení a pőeklad v trestním őízení, úő. vűst. l 280/2, ělánek 7..evropská komise, pokyny generálního őeditelství pro spravedlnost k transpozici a implementaci sműrnice evropského parlamentu a rady 2012/29/eu ze dne 25. őíjna 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu pro práva obűtí trestného ěinu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí rady 2001/220/jha, 19. prosinec 2013, ref. ares(2013)3763804, dostupné z http://ec.europa.eu/justice/criminal/ůles/victims/guidance_victims_rights_directive_ (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014), odst./doporuěení 12-13.k veőejné debatů vobdobí od srpna a listopadu 2014. podle plánu by standard můl být dokonően, pőijat a implementován napőíő všemi zdravotními a sociálními sluěbami pro dospůlé v anglii v roce 2016. pracovní verze „standardu pőístupných informací”, vypracovaná nhs england, se zabývá zpžsoby, jak identiűkovat potőeby konkrétního pacienta s postiěením nebo osob, které se o nůj starají, v oblasti informací a komunikace, jak tyto potőeby zaznamenat a jak je naplnit (prostőednictvím poskytnutí informací ve formátech, které jsou pőimůőené konkrétní osobů a zajištůní odpovídajících úprav a podpory, které by umoěnily této osobů úőinným zpžsobem komunikovat se zdravotnickým personálem).pracovní verze standardu byla vypracována po džkladné debatů a zapojení organizací osob se zdravotním postiěením, jakoě i tůch, kteőí budou pravdůpodobnů potőebovat pőedání informace nestandardním zpžsobem, stejnů jako podporu nebo úpravy pői komunikaci se zdravotníky. jedná se pőedevším o lidi s mentálním postiěením nebo duševní poruchou. jednou z nejsilnůjších stránek vznikajícího standardu je skuteőnost, ěe zakotvuje jako standardní praxi napőíő všemi zdravotními sluěbami (a nůkterými sociálními sluěbami) v anglii vyuěívání standardizovaných zpžsobž, jakými identiűkovat a zaznamenat potőeby v oblasti informací a komunikace. výsledkem by můlo být, ěe veškerá komunikace s konkrétním őlovůkem bude tomuto őlovůku pőístupná, jelikoě bude plnů v souladu s poěadavky speciűkovanými ve zdravotnické dokumentaci őlovůka. za další silnou stránku lze povaěovat to, ěe standard bude zakotvovat minimální standardy kvality pro uspokojení potőeb őlovůka vtéto oblasti (napő. easy to read, braillovo písmo, znaková őeő, elektronické formáty). zdá se, ěe by bylo velmi pőínosné, zabývat se moěností vytvoőení podobných systémž zaznamenávání informací o úpravách a podpoőe i vkontextu soudních nebo správních systémž. závůrem je nutné podtrhnout vzájemnou provázanost mezi zaznamenáváním potőeby pőijetí nezbytných úprav a podpory konkrétního őlovůka na jedné stranů a monitorováním poskytování sluěeb a dodrěování lidských práv na stranů druhé. tento vzájemný vztah je zmínůn v akőním plánu rady evropy na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postiěením do spoleőnosti 2006-2015, který jako jeden z cílž zahrnuje:„zajistit co nejúőinnűjší vyuőití informací získaných hodnocením potžeb pži celkovém plánování a poskytování sluőeb na celostátní regionální i místní úrovni, pži zachování děvűrnosti osobních údajě”.dosaěení tohoto cíle závisí na vytvoőení informaőních systémž, které by umoěnily zaznamenat informace o potőebách a úpravách, které konkrétní dítů potőebuje, takovým zpžsobem, který by rovnůě podpoőil shromaěůování souhrnných anonymizovaných dat (napő. o poőtu důtí potőebujících sluěby profesionálž voblasti komunikace nebo registrovaných zprostőedkovatelž). z národních zpráv nicménů vyplývá, ěe i v pőípadech, kdy je provádůno individuální posouzení potőeby úprav a podpory, pőíslušné informace jsou pouze vzácnů zaznamenávány do informaőních systémž takovým zpžsobem, který by mohl být vyuěit pői poskytování sluěeb nebo hodnocení a monitorování dodrěování lidských práv. významná pőíleěitost tedy zžstává nevyuěita. 3.4 doporuěení v rámci soudních nebo správních systémž by můly být vytvoőeny takové systémy informací, které by umoěnily zaznamenávat, zda má dítů postiěení (a typ tohoto postiěení), a to vedle dalších osobnostních charakteristik. tyto systémy by rovnůě můly být zpžsobilé zaznamenávat informace (systematickým zpžsobem) o povaze úprav a podpory, které konkrétní dítů s postiěením potőebuje. tyto systémy informací musí respektovat nejlepší zájem dítůte a musí být v souladu s poěadavky na ochranu osobních údajž. evropská komise by můla vydat další pokyny vztahující se ke smůrnicím, které se dotýkají soudního nebo správního őízení, které by výslovnů zakotvily, ěe data by můla být őlenůná podle postiěení, stejnů jako podle vůku a pohlaví. nad rámec toho by můla rovnůě upőesnit, ěe shromáědůná data by můlo být moěné dále őlenit podle ržzných typž postiěení. f. můlo by být vyvinuto úsilí (na mezinárodní, ale rovnůě na evropské a národní úrovni), s plným zapojením organizací osob s postiěením, jehoě cílem by bylo vytvoőení jasných smůrnic, které by odráěely široké spektrum kategorií znevýhodnůní a které by mohly být vyuěity pro monitorování dodrěování lidských práv.www.england.nhs.uk/accessibleinfo (naposledy zobrazeno: 15. prosince 2014).doporuěení výboru ministrž ělenským státžm rady evropy rec(2006)5 : akění plán na podporu práv a plného zaělenűní osob se zdravotním postiőením do spoleěnosti: zlepšení kvality őivota osob se zdravotním postiőením v evropű 2006-2015, odst 3.14.3(ii). tam, kde je prokázáno, ěe őlovůk má omezené ěivotní moěnosti pouze z toho džvodu, ěe byl oznaően za őlovůka se zdravotním postiěením, musí státy pőijmout bezodkladná opatőení za úőelem zmůny pőíslušných zákonž nebo politik, aby tato omezení byla odstranůna. podobná omezení jsou diskriminaőní a v rozporu se crpd (zejména őlánky 4 a 5). mají svžj dopad i do oblasti shromaěůování dat, jelikoě vystavují jednotlivce, u nichě je identiűkováno postiěení, nebezpeőí dalšího znevýhodnůní. pokyny (zpracované evropskou komisí a národními vládami), které se vztahují k legislativů týkající se práv dítůte v soudních nebo správních systémech, by můly jasnů zohlednit význam provádůní individuálního posouzení za úőelem identiűkování nezbytných úprav a podpory, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které dítů potőebuje, aby se mohlo soudního nebo správního őízení úőastnit stejným zpžsobem jako dítů bez postiěení. pokyny by můly rovnůě zakotvit, ěe toto posouzení musí být provedeno bez zbyteőného odkladu poté, co dítů vstoupí do kontaktu se soudním nebo správním systémem. navíc by můly vysvůtlit, v őem se toto posouzení liší od zdravotního vyšetőení, a můly by klást džraz na to, aby byl vědy v co nejvůtší moěné míőe zohlednůn názor dítůte a jeho pőání. jakékoli nové pokyny (vydané eu nebo národními orgány), vztahující se k informacím, které mají být zaznamenávány v souvislosti s úőastí dítůte v soudních nebo správních őízeních, by můly zahrnovat poěadavek zaznamenání informací o úpravách a podpoőe, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které tyto důti mohou potőebovat. v rámci soudních nebo správních systémž by můlo být vyvinuto úsilí za úőelem vytvoőení elektronických nástrojž a systémž, které by usnadnily sdílení relevantních informací o úpravách a podpoőe, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které tyto důti v soudním nebo správním őízení potőebují, mezi klíőovými profesionály, kteőí mohou v souvislosti s őízením pőijít s dítůtem do kontaktu, a to na mutidisciplinárním základů. „standard pőístupných informací”, vytvoőený nhs england, pőedstavuje pőíklad, jak mohou takové nástroje a systémy fungovat. vycházející z pokynž evropské komise (generálního őeditelství pro spravedlnost) k transpozici a implementaci sműrnice evropského parlamentu a rady 2012/29/eu ze dne 25. őíjna 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obűtí trestného ěinu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí rady 2001/220/jha, 19. prosince 2013, ref. ares(2013)3763804, doporuěení 8, ale jasnűji rozlišující mezi posouzením za úěelem identiůkování nezbytných úprav a podpory na jedné stranű a lékaőským posouzením na stranű druhé. 16 usnadnűní a realizace nezávislého výzkumu o pőístupu dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti 4.1 význam nezávislého výzkumupőedchozí kapitoly se zamůőovaly na shromaěůování dat prostőednictvím mechanismž pőímo v rámci soudních nebo správních systémž. vedle toho však nicménů hrají džleěitou úlohu téě nezávislé výzkumy, které se soustőedí na shromaěůování dat, nezbytných k monitorování dodrěování lidských práv. tento postup byl doporuően i výborem osn pro práva dítůte, podle kterého:„státy by műly spolupracovat s pžíslušnými výzkumnými institucemi a usilovat o vytvožení uceleného obrazu pokroku v otázce implementace, a to prostžednictví kvalitativních i kvantitativních studií.”nezávislý výzkum má zvláštní význam pőedevším v pőípadech, kdy je dostupných pouze málo oűciálních dat, jak to ostatnů dokládají i národní zprávy zpracované v rámci tohoto projektu. vedle toho je nezbytné uznat, ěe statistická data, jakkoli je jejich význam znaőný, mají nutnů své limity a ěe aby bylo moěné urőit povahu a rozsah znevýhodnůní nebo marginalizace, kterým jsou důti s mentálním postiěením vystaveny, je nutné sbírat rovnůě kvalitativní data a data získaná z rozhovorž. vlády a veőejné výzkumné instituce by tak můly být podporovány, aby zadávaly další výzkumy zamůőené na toto dosud relativnů opomíjené téma důtí se zdravotním postiěením vsprávních systémech.problém nedostatku dat, identiűkovaný národními partnery, kteőí ve svých zemích realizovali výzkum, který je blíěe popsaný v doprovodné zprávů pžístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti. sbűr a distribuce dat: shrnutí a zjištűní (v pžípravű), se týká informací takového typu, které by mohly být vyuěity pői zkoumání naplnůní výsledkových indikátorž. shromaěůování informací o právních pőedpisech, politikách a pőíslušných strukturách a procesech (které mohou být pouěity pői zkoumání naplnůní strukturálních a procesních indikátorž) bylo ménů problematické. ve všech zemích, které se do projektu zapojily, je však v souőasnosti váěný nedostatek oűciálních informací o zapojení důtí s mentálním postiěením do soudních nebo správních systémž a o jejich zkušenostech s tůmito systémy. rozsah, v jakém se tato mezera díky nezávislému výzkumu podaőila zaplnit, se v rámci jednotlivých zemí lišila, avšak ve všech tůchto zemích byla zőejmá potőeba po více informacích, vztahujících se k tomuto tématu, a tudíě po dalších nezávislých výzkumech. jak je dále vysvůtleno v doprovodné zprávů, shrnující shromáědůná data, partneői, kteőí provádůli výzkum v rámci této studie, narazili pői svém úsilí získat informace o zkušenostech důtí s mentálním postiěením v soudních nebo správních systémech na őadu pőekáěek. i kdyě zmínůné pőekáěky nejsou v rámci této zprávy rozvedeny do hloubky, slouěily jako podklad pro zpracování této kapitoly. pokusíme se tedy zamůőit na zpžsoby, jakými státy mohou napomoci podpoőit a usnadnit nezávislé výzkumy v této oblasti a vypoőádat se s tůmito obtíěemi. výbor osn pro práva dítűte, obecný komentáő ě. 5: obecná pravidla implementace úmluvy o právech dítűte, 27. listopad 2003, crc/c/gc/2003/5 – zejména odst. 48.57doporuěení výboru ministrž ělenským státžm rady evropy rec(2006)5 : akění plán na podporu práv a plného zaělenűní osob se zdravotním postiőením do spoleěnosti: zlepšení kvality őivota osob se zdravotním postiőením v evropű 2006-2015, odst. 3.14.3(xii), který vyzývá státy “zadávat odpovídající výzkumné a inovaění projekty na podporu rozvoje politik pokrývajících všechny oblasti tohoto akěního plánu”. relevant research and innovative pilot projects to support policy development which covers all the relevant areas of this action plan”.4.2 usnadnűní nezávislého výzkumu o zkušenostech dűtí s mentálním postiőením v soudních nebo správních systémechjedna z pőekáěek, na kterou narazilo nůkolik národních partnerž, souvisela s právními pőedpisy upravujícími ochranu osobních údajž a zpžsobem, jakým tyto pőedpisy byly interpretovány a aplikovány. partneői z irska a lotyšska uvedli, ěe z džvodu ochrany osobních údajž nejsou őasto informace o pőípadech, které se týkají důtí, veőejnů dostupné, a to ani v anonymizované podobů. zdá se, ěe v lotyšsku nejsou anonymizovaná statistická data ohlednů podobných pőípadž veőejnů dostupná z őásti právů kvžli obavám o zajištůní ochrany soukromí. je jistů velmi džleěité zajistit ochranu soukromí zúőastnůných důtí. v tomto ohledu se pak mžěe zdát jednodušší dostát poěadavkžm na ochranu osobních údajž tím, ěe všechny informace, které se k danému pőípadu vztahují, budou drěeny mimo dosah veőejnosti, neě ěe bude investována nezbytná péőe a zdroje na to, aby tato data byla zpőístupnůna poté, co byla džslednů anonymizována. navíc obezőetnost k zaznamenávání informací o postiěení a znevýhodnůní vychází rovnůě z toho, ěe informace o zdravotním stavu jsou v rámci právní ochrany osobních údajž kvaliűkovány jako citlivé údaje. je proto džleěité, aby bylo investováno úsilí do rozvoje systémž na shromaěůování dat, jejichě vznik souvisí také s monitorováním dodrěování lidských práv a jeě budou fungovat takovým zpžsobem, který bude zaruőovat ochranu totoěnosti a soukromí dotőených osob. návrh evropské komise z roku 2012 na reformu právního rámce eu týkajícího se ochrany osobních údajž v tomto mžěe pomoci. jeho cílem je modernizovat legislativu eu v této oblasti – posílit ochranu jednotlivcž a zlepšit pőesnost a soudrěnost pravidel. návrh naőízení o ochranů fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajž a o volném pohybu tůchto údajž, který je souőástí této reformy, pőedstavuje novou výjimku z omezení zpracování osobních údajž. pői zajištůní urőité ochrany umoění shromaěůovat citlivé údaje (vőetnů údajž o zdravotním stavu) tam, kde je to nezbytné za úőelem historického, statistického nebo vůdeckého výzkumu. fra doporuőila (citujíc őlánek 31 crpd), aby do tohoto ustanovení byl pőidán i sbůr dat pro úőely boje proti diskriminaci z uvedených džvodž, vőetnů postiěení. taková zmůna by jistů byla uěiteőná, zvláštů pokud by byla doprovázena výslovnou podporou a pokyny k vytvoőení vhodného systému pro sbůr dat – podporou a pokyny, jejichě vytvoőení, zdá se, bylo pőedpokládáno akőním plánem rady evropy na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postiěením do spoleőnosti, který naléhá na státy, aby :„rozvíjely statistické a informaőní strategie politiky pro osoby se zdravotním postiőením a rozvíjely standardy zaloőené na sociálním a lidskoprávním modelu zdravotního postiőení a revidovaly úőinnost stávajících celostátních strategií a druhou pőekáěku, na kterou nůkteőí z partnerž pői sbůru pőíslušných dat narazili, poté pőedstavovaly procesy získání nezbytného souhlasu etických komisí, a to navzdory jejich nespornému významu, které byly zdlouhavé nebo nepőimůőenů zatůěující. tento aspekt je obzvláštů problematický pro výzkumné projekty, v jejichě rámci musí být empirický výzkum dokonően v dobů kratší neě jeden rok. fra v souőasnosti shromaěůuje informace o őízeních pőed etickými komisemi, kterými je nezbytné projít, aby mohl být realizován empirický výzkum v oblasti zkušeností důtí v soudních nebo správních őízeních v ržzných őlenských státech eu. pro osoby realizující výzkum a pőípadnů i pro osoby, které tento výzkum űnancují, by bylo uěiteőné, kdyby tyto informace zahrnovaly rovnůě údaje o dobů, v níě pőíslušné orgány obvykle rozhodnou o udůlení ői naopak neudůlení souhlasu, jakoě i o dalších aspektech (jako napő. nákladech nebo míry byrokracie), které by mohly hrát významnou roli pői úvahách o deűnování a űnancování výzkumných projektž. evropská komise, návrh naőízení evropského parlamentu a rady o ochranű fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajž a o volném pohybu tűchto údajž (obecné naőízení o ochranű údajž), 25. ledna 2012, com(2012) 11 ůnal.stanoveno v ělánku 83.doporuěení výboru ministrž ělenským státžm rady evropy rec(2006)5 : akění plán na podporu práv a plného zaělenűní osob se zdravotním postiőením do spoleěnosti: zlepšení kvality őivota osob se zdravotním postiőením v evropű 2006-2015, odst. 3.14.3(i).61recommendation rec(2006)5 of the committee of ministers to member states on the council of europe action plan to promote the rights and full participation of people with disabilities in society: improving the quality of life of people with disabilities in europe 2006-2015, paragraph 3.14.3(i).4.3 doporuěení vláda a další orgány, které mohou űnancovat pőíslušné výzkumy, a to zvláštů v zemích, kde dosud bylo realizováno pouze málo nezávislých výzkumž na dané téma, by můly uőinit kroky, aby tyto nezávislé výzkumy podpoőily, a to vőetnů kvalitativních výzkumž, jejichě cílem by bylo zviditelnit pőíbůhy důtí s mentálním postiěením a jejich zkušenosti se soudním nebo správním őízením. je tőeba, aby evropská komise vyšla z rozsáhlého výzkumu o postavení důtí v soudních nebo správních őízeních, který v souőasné dobů realizuje, a zajistila, ěe získaná data budou pőimůőenů őlenůna a ěe důti s postiěením budou zahrnuty do vznikajícího systému indikátorž. komise by můla vytvoőit jasné pokyny, které by doplňovaly evropskou legislativu v oblasti ochrany dat a které by se týkaly zpracování údajž vztahujících se k zdravotnímu stavu a postiěení pro úőely monitorování dodrěování lidských práv. pőehled vytváőený fra o etických orgánech, do jejichě pžsobnosti spadají otázky výzkumž, a to vőetnů výzkumž zamůőených na důti v soudních nebo správních őízeních, by můly zahrnovat údaje o pržmůrné délce trvání vyőízení ěádosti o souhlas s výzkumem a nákladech stím souvisejících, jakoě i údaje o dalších nezbytných formuláőích nebo procesech, jejich sloěitosti a dobů nutné k jejich absolvování. tento pőehled mžěe také vhodnů upozornit na význam realizace výzkumž důtmi (a nikoli pouze na důti), a to vőetnů důtí se zdravotním postiěením.v této souvislosti lze odkázat na őadu relevantních zdrojž, napő. priscilla alderson a virginia morrow, the ethics of research with children and young people: a practical handbook (londýn: sage publications, 2011).19 z doprovodné zprávy pžístup dűtí s mentálním postiőením ke spravedlnosti. sbűr dat a jejich distribuce: shrnutí a zjištűní (v pžípravű) vyplývá, ěe je zde vsouőasnosti znepokojující nedostatek dat, týkajících se zahrnutí a postavení důtí mentálním postiěením vsoudních nebo správních őízeních. bez tůchto dat však nelze zkoumat naplnůní výsledkových indikátorž. neviditelnost tůchto důtí vrámci shromaěůovaných dat őiní neviditelnými téě jejich pőípadnou marginalizaci, diskriminaci nebo zanedbávání, kterým mohou být vystaveny. tato zpráva dokládá, ěe navzdory poěadavku mezinárodních a evropských standardž shromaěůovat data, která lze dále őlenit, systémy, které by umoěňovaly dále őlenit data, vztahující se k soudním nebo správním őízením, tak, aby zohledňovaly souőasnů aspekt důtství i aspekt postiěení, zőejmů chybůjí. na úrovni eu existují významné iniciativy, které shromaěůují a zveőejňují data o důtech v soudních nebo správních őízeních. pőíleěitost zachytit v této souvislosti zvláštní zkušenosti důtí s ržznými typy znevýhodnůní nebo postiěení však dosud zžstala z velké őásti nevyuěita. je potőeba si tento trend pőiznat a ukonőit jej. důti se zdravotním postiěením musí být zaznamenány, aby se jejich zkušenosti mohly promítnout pői reformů politik i praxe. to však bude vyěadovat, aby byla vůnována pozornost sloěitým otázkám, týkajícím se klasiűkací typž znevýhodnůní nebo postiěení a ochrany osobních údajž – otázkám, které vyěadují souőinnost organizací osob se zdravotním postiěením a jejichě őešení by napomohl nadnárodní a víceoborový dialog. 20pőíloha: pőehled doporuěení systémy vytvoőené za úőelem monitorování dodrěování práv osob se zdravotním postiěením, jako je napő. dotcom, by můly klást vůtší džraz na otázky týkající se pőístupu ke spravedlnosti. tyto systémy by navíc můly vědy, pokud je to moěné, obsahovat data őlenůná podle vůku. systémy vytvoőené za úőelem monitorování pőístupu ke spravedlnosti se zamůőením na důti by můly zahrnovat strukturální, procesní a výsledkové indikátory, které jsou zvlášď relevantní ve vztahu k důtem s postiěením. anonymizovaná data týkající se důtí se zdravotním postiěením v soudních őízeních by můla být pravidelnů zveőejňována, a to v takových formátech, které jsou pőístupné lidem se zdravotním postiěením. v rámci soudních nebo správních systémž by můly být vytvoőeny takové systémy informací, které by umoěnily zaznamenávat, zda má dítů postiěení (a typ tohoto postiěení), a to vedle dalších osobnostních charakteristik. tyto systémy by rovnůě můly být zpžsobilé zaznamenávat informace (systematickým zpžsobem) o povaze úprav a podpory, které konkrétní dítů s postiěením potőebuje. tyto systémy informací musí respektovat nejlepší zájem dítůte a musí být v souladu s poěadavky na ochranu osobních údajž. evropská komise by můla vydat další pokyny vztahující se ke smůrnicím, které se dotýkají soudního nebo správního őízení, které by výslovnů zakotvily, ěe data by můla být őlenůná podle postiěení, stejnů jako podle vůku a pohlaví. nad rámec toho by můla rovnůě upőesnit, ěe shromáědůná data by můlo být moěné dále őlenit podle ržzných typž postiěení. můlo by být vyvinuto úsilí (na mezinárodní, ale rovnůě na evropské a národní úrovni), s plným zapojením organizací osob s postiěením, za úőelem vytvoőení jasných smůrnic, které by odráěely široké spektrum kategorií znevýhodnůní a které by mohly být vyuěity pro monitorování dodrěování lidských práv. tam, kde je prokázáno, ěe őlovůk má omezené ěivotní moěnosti pouze z toho džvodu, ěe byl oznaően za őlovůka se zdravotním postiěením, musí státy pőijmout bezodkladná opatőení za úőelem zmůny pőíslušných zákonž nebo politik, aby tato omezení byla odstranůna. podobná omezení jsou diskriminaőní a v rozporu se crpd (zejména őlánky 4 a 5). mají svžj dopad i do oblasti shromaěůování dat, jelikoě vystavují jednotlivce, u nichě je identiűkováno postiěení, nebezpeőí dalšího znevýhodnůní. pokyny (zpracované evropskou komisí a národními vládami), které se vztahují k legislativů týkající se práv dítůte v soudních nebo správních systémech, by můly jasnů zohlednit význam provádůní individuálního posouzení za úőelem identiűkování nezbytných úprav a podpory, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které dítů potőebuje, aby se mohlo soudního nebo správního őízení úőastnit stejným zpžsobem jako dítů bez postiěení. pokyny by můly rovnůě zakotvit, ěe toto posouzení musí být provedeno bez zbyteőného odkladu poté, co dítů vstoupí do kontaktu se soudním nebo správním systémem. navíc by můly vysvůtlit, v őem se toto posouzení liší od zdravotního vyšetőení, a můly by klást džraz na to, aby byl vědy v co nejvůtší moěné míőe zohlednůn názor dítůte a jeho pőání. jakékoli nové pokyny (vydané eu nebo národními orgány), vztahující se k informacím, které mají být zaznamenávány v souvislosti s úőastí dítůte v soudních nebo správních őízeních, by můly zahrnovat poěadavek zaznamenání informací o úpravách a podpoőe, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které tyto důti mohou potőebovat. v rámci soudních nebo správních systémž by můlo být vyvinuto úsilí za úőelem vytvoőení elektronických nástrojž a systémž, které by usnadnily sdílení relevantních informací o úpravách a podpoőe, které vyplývají ze skuteőnosti, ěe dítů má postiěení, a které tyto důti v soudním nebo správním őízení potőebují, mezi klíőovými profesionály, kteőí mohou v souvislosti s őízením pőijít s dítůtem do kontaktu, a to na mutidisciplinárním základů. „standard pőístupných informací”, vytvoőený nhs england, pőedstavuje pőíklad, jak mohou takové nástroje a systémy fungovat. vláda a další orgány, které mohou űnancovat pőíslušné výzkumy, a to zvláštů v zemích, kde dosud bylo realizováno pouze málo nezávislých výzkumž na dané téma, by můly uőinit kroky, aby tyto nezávislé výzkumy podpoőily, a to vőetnů kvalitativních výzkumž, jejichě cílem by bylo zviditelnit pőíbůhy důtí s mentálním postiěením a jejich zkušenosti se soudním nebo správním őízením. je tőeba, aby evropská komise vyšla z rozsáhlého výzkumu o postavení důtí v soudních nebo správních őízeních, který v souőasné dobů realizuje, a zajistila, ěe získaná data budou pőimůőenů őlenůna a ěe důti s postiěením budou zahrnuty do vznikajícího systému indikátorž. komise by můla vytvoőit jasné pokyny, které by doplňovaly evropskou legislativu v oblasti ochrany dat a které by se týkaly zpracování údajž vztahujících se k zdravotnímu stavu a postiěení pro úőely monitorování dodrěování lidských práv. vycházející z pokynž evropské komise (generálního őeditelství pro spravedlnost) k transpozici a implementaci sműrnice evropského parlamentu a rady 2012/29/eu ze dne 25. őíjna 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obűtí trestného ěinu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí rady 2001/220/jha, 19. prosince 2013, ref. ares(2013)3763804, doporuěení 8, ale jasnűji rozlišující mezi posouzením za úěelem identiůkování nezbytných úprav a podpory na jedné stranű a lékaőským posouzením na stranű druhé. pőehled vytváőený fra o etických orgánech, do jejichě pžsobnosti spadají otázky výzkumž, a to vőetnů výzkumž zamůőených na důti v soudních nebo správních őízeních, by můly zahrnovat údaje o pržmůrné délce trvání vyőízení ěádosti o souhlas s výzkumem a nákladech stím souvisejících, jakoě i údaje o dalších nezbytných formuláőích nebo procesech, jejich sloěitosti a dobů nutné k jejich absolvování. tento pőehled mžěe také vhodnů upozornit na význam realizace výzkumž snikoli pouze na důti), a to vőetnů důtí se zdravotním postiěením.22poznámkypoznámkywww.mdac.org mentaldisabilityadvocacy @mdacintl
