pőekáűky v pőístupu ke spravedlnosti, kterým őelí děti s mentálním postiűením őeská republikaphoto: © unicef/nyhq2011-1044/holtpőekáűky v pőístupu ke spravedlnosti, kterým őelí děti postiűením őeská republika2015isbn 978-615-5577-10-9pőekáűky v pőístupu ke spravedlnosti, kterým őelí děti s mentálním postiűenímcopyright statement:© mental disability advocacy center (mdac), 2015. all rights reserved.tento pőehled vychází z výzkumu uskuteőněného v období od 2013 do 2015 jako souőást projektu zaměőeného na pőístup ke spravedlnosti pro děti s mentálním postiűením, který byl realizován v deseti őlenských státech eu. kompletní informace o projektu jsou dostupné na webových stránkách projektu: www.mdac.org/accessing-justice-children.april 2015populace:10,538,275lidé mladší 18 let:1,872,697děti se zdravotním postiűením:data nejsou dostupnáděti se zdravotním postiűením v ústavní péői:data nejsou dostupnádatum ratiůkace úmluvy o právech dítěte:1. leden1993datum ratiůkace úmluvy o právech osob se zdravotním postiűením: 28. záőí 2009právní rámec nedostateőně zohledůuje potőeby dětí s mentálním postiűením žeské republice existuje specializovaný systém soudnictví ve věcech mládeűe pro pachatele protiprávních őinů, kteőí jsou mladší 18 let. tento systém byl ustaven zákonem o soudnictví ve věcech mládeűeúőinností od 1. ledna 2004. neexistují zde nicméně űádná zvláštní ustanovení, která by se týkala buď dětí se zdravotním postiűením obecně, anebo speciůcky dětí mentálním postiűením. zákon neupravuje pro tyto děti űádné zvláštní procesní a věku odpovídající úpravy. neexistují specializované rodinněprávní soudy. tato skuteőnost je ostőe kritizována sdruűením rodinněprávních a opatrovnických soudců. poűadavek specializace rodinněprávních soudců není vpraxi respektován, a to navzdory právní úpravě vministerské vyhlášce.jedním ze stěűejních problémů je absence koordinaőního orgánu vrámci orgánů, do jejichű působnosti spadá problematika dětí smentálním postiűením. napőíklad vzdělávání spadá do kompetence ministerstva školství; umístění do pobytových zaőízení sociálních sluűeb do kompetence ministerstva práce a sociálních věcí; umístění do dětských domovů pro děti do tőí let do kompetence ministerstva zdravotnictví; a otázky související sparticipací dítěte vőízeních do kompetence ministerstva spravedlnosti. urőitým koordinaőním mechanismem se můűe jevit výbor pro práva dítěte, ale jeho status je őistě poradní bez reálných kompetencí. důsledkem tohoto stavu je absence srozumitelné strategie. 31, prosinci 2014. data jsou dostupná na webových stránkách őeského statistického úűadu https://www.czso.cz/documents/10180/20555901/1300641507.pdf/e478633c-0e68-4590-99cc-e1d9da2ff980?version=1.3 (naposledy zobrazeno 27. dubna 2015).roce 2014. data publikována na webových stránkách őeského statistického úűadu https://www.czso.cz/documents/10180/20555901/1300641507.pdf/e478633c-0e68-4590-99cc-e1d9da2ff980?version=1.3 (naposledy zobrazeno 27. dubna 2015).studie evropského parlamentu – generálního űeditelství pro vnitűní politiky unie, oddőlení politik c: práva oběanů a ústavní záležitosti, oběanské svobody, spravedlnost a vnitűní záležitosti, uvádí, že „navzdory závazku shromažůovat odpovídající informace týkající se lidí se zdravotním postižením, jak vyplývá zosn o právech osob se zdravotním postižením, vőeské republice nejsou dostupná srozumitelná statistická data o dőtech se zdravotním postižením.“, viz jiűí kopal, (brusel: evropský parlament, generální űeditelství pro vnitűní politiky unie, oddőlení politik c: práva oběanů a ústavní záležitosti, oběanské svobody, spravedlnost a vnitűní záležitosti, 2013), dostupné z http://www.europarl.europa.eu/regdata/etudes/etudes/join/2013/474418/ipol-libe_et%282013%29474418_en.pdf (naposledy zobrazeno 29. dubna 2015), s. 33.informace získaná rozhovorem srodinnőprávní soudkyní. vyhláška, na niž se odkazujeme, je vyhláška ministerstva spravedlnosti ě. 37/1992 sb., o jednacím űádu pro okresní a krajské soudy, § 2 odst. 2 písm. b) bod 1.úőast dítětepraxi soudních nebo správních orgánů őasto zbaveny svého práva skuteőně se úőastnit rozhodování ve všech záleűitostech, které se jich dotýkají, jak je garantováno vőlánku 12 úmluvy osn o právech dítěte (crc). závěreőná doporuőení výboru osn pro práva dítěte roku 2011 uvádějí, űe tradiőní vnímání dítěte jako objektu spíše neű subjektu práv je vžeské republice rozšíőené. vpraxi není pőihlíűeno názorům dítěte ve věcech, jako je svěőení dítěte do péőe a/nebo odebrání dítěte ze stávajícího rodinného prostőedí prosazování práva dítěte na zohlednění jeho názorů ve všech záleűitostech, které se ho dotýkají, je jednou zpriorit stanovených vrámci „národní strategie ochrany práv dětí – právo na dětství.“ kroky podniknuté vrámci této priority nicméně zatím nebyly velmi efektivní. navíc zde schází odpovídající vzdělávání vdané oblasti pro profesionály pracující nový obőanský zákoník výslovně zakotvuje vyvratitelnou domněnku, űe o dítěti starším dvanácti let se má za to, űe je schopno informaci pőijmout, vytvoőit si vlastní názor a tento názor sdělit. důvodová zpráva knovému obőanskému zákoníku výslovně zdůrazňuje, űe dítě, kterému je dvanáct let a více, musí být vűdy slyšeno osobně.právní őád nicméně dosud neupravuje mechanismy a metody, které by měly být pői zjišťovány názoru dítěte aplikovány. proces zjišťování názoru dítěte ve správních őízeních je podobný jako vőízení obőanskoprávním. názor dítěte můűe být zjištěn buď výslechem dítěte nebo prostőednictvím jeho zástupce, znaleckého posudku nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí.zpráva veőejného ochránce práv poukazuje na to, űe pői umisťování dětí do ústavní péőe nejsou názory dětí őasto respektovány, a tato skuteőnost byla potvrzena téű soudkyní, níű byl vrámci výzkumu veden rozhovor. existují závaűné pochybnosti o tom, jak je vpraxi aplikována povinnost soudu zjistit názor dítěte vpőípadech, kdy se rozhoduje o prodlouűení ústavní péőe. navzdory tomu, űe tato povinnost je souőástí őeského právního őádu od 1. őervna 2006, děti spostiűením űijící vdětském domově, snimiű byl vrámci výzkumu veden rozhovor, uvedly, űe nikdy neviděly soudce ani ním nemluvily. tato praxe byla potvrzena téű právniőkou kanceláőe veőejného ochránce práv.názory dětí, zvláště pokud mají mentální postiűení,vűdy respektovány ani votázkách souvisejících se vzděláváním, a to navzdory tomu, űe školský zákon zakotvuje právo dítěte závislosti na jeho věku a stupni vývoje – vyjadőovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záleűitostí jejich vzdělávání. je vhodné poukázat na to, űe vőeském právním őádu není vyjádőení názoru dítěte povaűováno za podání důkazu. neexistují zde űádná právní omezení týkající se způsobilosti podat důkaz. avšak souőasně neexistují űádná zvláštní ustanovení upravující tuto otázku. teoreticky by dítě mělo podávat důkaz primárně prostőednictvím výslechu. rodinněprávní soudkyně, sníű byl vrámci výzkumu veden rozhovor, uvedla, űe by ji nikdy nenapadlo vyslechnout dítěte rámci výslechu úőastníka őízení. tato právní moűnost je vpraxi uplatňována spíše vzácně (pokud vůbec).výbor osn pro práva dítőte, závőreěná doporuěení: őeská republika, 4. srpna 2011, crc//c/cze/co/3-4, odst. 34, dostupné z: docstore.ohchr.org/ selfservices/fileshandler.ashx?enc= 6qkg1d%2fppricaqhkb7yhsrpice%2fy0jvxzg5% 2bv8i7pht4h4a4pawsjl3pa% 2fvzcesavbbp1g77zaahtdq9mjg8viti46tzmjcvp %2fvofnzfm %2f1wvg% 2bkm%2fced2v99wuxicph (naposledy zobrazeno 18. dubna 2015). zákon ě. 89/2012 sb., § 867 odst. 2.důvodová zpráva kzákonu ě. 89/2012 sb., oběanskému zákoníku.zákon ě. 500/2004 sb., správní űád.10informace získaná vrámci ohniskové skupiny (focus group) smentálním postižením vdőtském domovő.11viz jan šiška a camille latimier, práva dőtí pro všechny: hodnocení dodrűování. úmluvy osn o právech dítőte u dőtí s mentálním postiűením – národní zpráva őeské republiky (űíjen 2011), dostupné z: http://svp-vzacnaonemocneni.cz/portal/wp-content/uploads/3-zprava_prava_mr_deti_cz.pdf (naposledy zobrazeno 2. listopadu 2013).12zákon. 561/2004 sb., o pűedškolním, základním, stűedním a vyšším odborném a jiném vzdőlávání (školský zákon), § 21 odst. 1 písm. e).13jaroslav bureš a ljubomír drápal et al., oběanský soudní ůád. komentáů (c. h. beck, 2009), s. 650.6pőiměőené a procesní úpravy őeském právním őádu bylo právo na pőijetí pőiměőených úprav výslovně zakotveno do antidiskriminaőního zákona, a pouze ve vztahu kprávu na zaměstnání a pőístupu kzaměstnání, kariérnímu postupu a jinému povýšení, zaměstnaneckého poradenství a vzdělávání a ve vztahu ksluűbám nabízeným veőejnosti. neexistují zde űádná právní ustanovení zavazující policii, státní zastupitelství, trestní soud nebo soud mládeűe pőizpůsobit své standardní postupy dětem smentálním postiűením. nový zákon o obětech trestných őinů nicméně usnadňuje uűití urőitých zvláštních opatőení pro „zvlášť zranitelné oběti“, mezi něű spadají jak děti obecně, tak i lidé se zdravotním postiűením.navzdory tomu, űe závazný pokyn policejního prezidenta stanoví, űe dítě by mělo být slyšeno ve speciální výslechové místnosti, pokud je to sohledem na rozumovou a mravní vyspělost vhodné,praxi není toto ustanovení vűdy aplikováno. výslechy dětí, které jsou vpostavení podezőelého, se konají na policejní stanici, ve standardních výslechových místnosti nebo kanceláőích policistů. poőet výslechových místností je velmi nízký – 38 vroce 2012, coű odpovídá 2-3 speciálním výslechovým místnostem na kraj.žeské republice není snadno dostupná technika, která by usnadňovala pőístup ke spravedlnosti. pouze šest soudů disponuje videokonferenőním zaőízením (krajský soud žeských budějovicích, hradci králové a plzni, vrchní soud olomouc a okresní soud vteplicích). vedle soudů je videokonferenőní zaőízení dostupné téű na nejvyšším státním zastupitelství vbrně.žádné odpovídající postupy nebo záruky pro děti spostiűením, které se dopustily protiprávního őinuděti pod dolní hranicí trestní odpovědnosti (mladší 15 let) mohou být odpovědné za őin jinak trestný. žin jinak trestný se právně liší od trestného őinu pouze, co se týőe věku pachatele. řízení ve věcech dětí mladších 15 let je paternalistické a má dvě stadia: standardní pőípravné őízení pőed policejním orgánem a státním zástupcem ve fázi prověőování. vtomto stadiu őízení nejsou dítěti poskytnuty űádné standardní procesní záruky: dítě je vyslýcháno policejním orgánem bez zajištění obligatorní úőasti obhájce nebo rodiőů, jsou mu brány otisky prstů, vzorky krve a dna apod. 14zákon ě.. 198/2009 sb., o rovném zacházení a o právních prostűedcích ochrany pűed diskriminací (antidiskriminaění zákon).1516zákon ě. 45/2013 sb., úěinný od 1. srpna 2013, zakotvuje v § 20 taková opatűení, jako je požadavek vedení výslechu obzvláštő citlivő, takovým způsobem, aby pozdőji nemusel být opakován, pouze osobou ktomu vyškolenou, jakož i právo na pűijetí všech možných opatűení za úěelem zabránőní vizuálního kontaktu obvinőnou osobou, pokud si to obőď pűeje.17závazný pokyn policejního prezidenta ě. 167/2010 o ěinnosti na úseku mládeže, ělánek 7 odst. 8 písm. a). závazný pokyn byl získán prostűednictvím kolegynő osoby realizující výzkum, která byla ělenkou výboru pro práva dítőte pűi radő vlády pro lidská práva, jemuž byl poskytnut. když se osoba realizující výzkum domáhala poskytnutí pűedmőtného pokynu prostűednictvím žádosti o informace, byla její žádost zamítnuta sodůvodnőním, že pokyn obsahuje utajované skuteěnosti.18informace potvrzena prostűednictvím rozhovoru sokresním zástupcem.19viz ministerstvo vnitra, “projekt speciálních výslechových místností pro dőtské obőti”. prevence kriminality v őeské republice, 4. dubna 2013, dostupné z: http://www.prevencekriminality.cz/projekty/overene-projekty-upr/specialni-vyslechove-mistnosti/projekt-specialnich-vyslechovych-mistnosti-pro-detske-obeti-54cs.html (naposledy zobrazeno 27. dubna 2015).evropská komise, “informace o národních zaűízeních”, europa.eu, 26. srpna 2013, dostupné z: https://e-justice.europa.eu/content_information_on_national_facilities-151-cs.do (naposledy zobrazeno 2. listopadu 2013).řízení pőed soudem pro mládeű, které je vedeno podle zákona o soudnictví ve věcech mládeűe a obőanského soudního őádu. vtomto stadiu je dětem obligatorně zajištěn opatrovník zőad advokátů. dětem můűe být uloűeno opatőení zbavující je osobní svobody – buď ve školském zaőízení pro výkon ochranné výchovy, nebo vpsychiatrické léőebně. trvání druhého ze zmíněných opatőení – ochranného léőení není limitováno vőase, zákon o soudnictví ve věcech mládeűe pouze vyűaduje, aby byla jednou za rok pőezkoumána „důvodnost“ jeho trvání. aőkoliv zákon o soudnictví ve věcech mládeűe deklaruje, űe je vystavěn na principech restorativní justice, őeský systém soudnictví ve věcech mládeűe tak, jak je vpraxi uplatňován, nelze oznaőit za skuteőně restorativní. aőkoliv se restorativní techniky, pőedevším mediace, mohou uplatňovat i ve vztahu mládeűi, vőetně dětí mladších 15 let, není dostateőně zajištěna jejich dostupnost. navíc pőípady dětí mladších 15 let musí být projednány soudem pro mládeű i tehdy, kdy se týkají zanedbatelných őinů. absence bezplatné právní pomocižeské republice neexistuje systém zajištění bezplatné právní pomoci pro děti ani fungující systém bezplatné právní pomoci obecně.právní úpravy není zőejmé, zda by dítě – které nemá podle őeského právního őádu plnou procesní způsobilost – mohlo poűádat o bezplatnou právní pomoc samostatně, jelikoű vpraxi bude obvykle zastoupeno svými rodiői/poruőníkem/opatrovníkem pro őízení. nedostateőné vzdělávání profesionálů zákon o soudnictví ve věcech mládeűe (ő. 218/2003 sb.) vyűaduje, aby sdětmi, které jsou podezőelé, obviněné nebo odsouzené za protiprávní őin zacházeli policisté, státní zástupci a soudci sodpovídající specializací. tento poűadavek praxi dobőe implementován, jelikoű je pouze omezený poőet vhodných vzdělávacích programů. vzákoně navíc nejsou zakotvena űádná ustanovení týkající se supervize těchto profesionálů. zákon o obětech trestných őinů, úőinný od 1. srpna 2013, stanoví, űe výslechy dětských obětí musí provádět specializovaný policista, státní zástupce nebo soudce, výjimkou naléhavých pőípadů, kdy se profesionála snáleűitou specializací nepodaőí zajistit. opět zde však neexistují űádná ustanovení o pravidelné supervizi těchto odborníků. navíc, důsledku personálním změn u policie a úsporných opatőení poklesu poőtu specialistů na děti. veűejný ochránce práv, souhrnná zpráva o ěinnosti veůejného ochránce práv za rok 2012 (kanceláű veűejného ochránce práv, 2013), dostupné z: http://www.ochrance.cz/ňleadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/souhrnna_zprava_vop_2012-web.pdfzobrazeno 2. listopadu 2013), s. 16.zákon ě. 45/2013 sb., o obőtech trestných ěinů, § 20 odst. 2.nedostateőný pőístup kinformacím o svých právech právní őád neobsahuje űádná zvláštní ustanovení, která by garantovala, űe dítě bude informováno o svém právu obrátit se na pőíslušné orgány a jiné subjekty, které by dítěti mohly poskytnout podporu pői podávání stíűností nebo brojení proti porušení svých práv. taková ustanovení existují pouze ve vztahu kdětem vústavní péői. děti, které jsou umístěny ve školských zaőízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, musí být zaměstnanci tohoto zaőízení informovány o svých právech a povinnostech.rozhovorů se zaměstnanci jednoho školského zaőízení, kde jsou vhojném poőtu umístěny děti spostiűením, právniőkou kanceláőe veőejného ochránce práv a státním zástupcem, vyplynulo, űe děti jsou velmi dobőe informované o svých právech. děti smentálním postiűením, űijící ve zmíněném zaőízení, nicméně nebyly schopné osobě realizující výzkum sdělit, koho by kontaktovaly, kdyby se domnívaly, űe se kzaőízení nechovají dobőe. jedinými zmíněnými őešeními byl útěk, schování se apod. absence odpovídajícího monitoringukaűdé dítě, které bylo umístěno vústavní péői na základě soudního rozhodnutí, musí být navštěvováno kaűdé tői měsíce zaměstnancem orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který monitoruje rozvoj psychických i fyzických schopností dítěte, jakoű i to, zda jsou stále dány důvody pro pobyt dítěte ústavním zaőízení. podle mladých dospělých, kteőí vyrostli ústavní péői, jsou však tyto návštěvy pouze formální a nemají űádný reálný dopad. veőejný ochránce práv navíc ve své zprávě zroku 2012 zdůraznil, űe lhůta tőí měsíců není őasto praxi dodrűovaná.děti, které jsou umístěny vpobytových zaőízeních sociálních sluűeb (domovech pro osoby se zdravotním postiűením) na základě smlouvy uzavőené jejich rodiői sposkytovatelem sociálních sluűeb ztéto monitorovací působnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí vypadávají. tato skuteőnost pőedstavuje zvláště znepokojující mezeru vochraně dětí, která by měla být prioritně odstraněna. zákon ě. 109/2002 sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zaűízeních a o preventivnő výchovné péěi ve školských zaűízeních, § 20 odst. 1 písm. g). zákon ě. 359/1999 sb., o sociálnő-právní ochranő dőtí, § 29 odst. 2.viz shrnutí pűíspővků graciána svaěiny a miloše nguen, pűednesených na odborném semináűi na téma péěe o ohrožené dőti a jejich rodiny, poűádaného kanceláűí veűejného ochránce práv dne 5. dubna 2012, dostupné z: http://www.ochrance.cz/ňleadmin/user_upload/publikace/pece_o_ohrozene_deti.pdf (naposledy zobrazeno 2. listopadu 2012).veűejný ochránce práv, zpráva ze systematických návštőv školských zaůízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy‘ (kanceláű veűejného ochránce práv, 2012), odst. 55, dostupné z: http://www.ochrance.cz/ňleadmin/user_upload/ochrana_osob/2012/2012_skolska-zarizeni.pdf(naposledy zobrazeno 2. listopadu 2013).9nedostateőné stíűnostní mechanismy dítě, které je umístěné ve školském zaőízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, můűe podat stíűnost k őediteli zaőízení nebo státním orgánům jako napő. orgánu sociálně-právní ochrany dětí, státnímu zástupci, nebo veőejnému ochránci práv. stíűnosti adresované orgánu působícímu mimo zaőízení musí být zaměstnanci zaőízení zaznamenány a odeslány nejpozději den následující po dni, kdy je dítě podalo.praxi je však pouze málo dětí smentálním postiűením o svém právu stěűovat si informováno a stíűnostní mechanismy lze obecně oznaőit za formální a nepőístupné.nedostatek őleněných dat data sbíraná různými ministerstvy nejsou dostateőně őleněná pro všechny oblasti spadající do působnosti úmluvy, zvláště pokud jde o děti se zdravotním postiűením, děti pőíslušející ketnickým menšinám a děti vzranitelných nebo znevýhodňujících situacích. výbor osn pro práva dítěte uvádí, űe dostupnost dat týkajících se dětí se zdravotním postiűením je omezená jak do kvality, tak do kvantity. žeské republice proto doporuőil posílit a centralizovat mechanismy pro sběr a analýzu őleněných dat na systematickým základ, a to ve vztahu ke všem dětem se zvláštním důrazem na děti vsituacích zranitelnosti, vőetně dětí se zdravotním postiűením. rovněű doporuőil zőízení mechanismu pro sběr srozumitelných a őleněných dat o dětech se zdravotním postiűením a pro poskytování lidských, technických i ůnanőních zdrojů nezbytných pro vyuűití těchto dat za úőelem urőování vládní politiky a programování inkluzivního vzdělávání.nedostatek dat je velmi významný právě ve vztahu dětem smentálním postiűením, zvláště votázce míry jejich institucionalizace. ministerstvo školství urőitá data shromaűďuje, ta se však týkají pouze dětí, které jsou umístěné ve školských zaőízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. děti smentálním postiűením nicméně mohou být institucionalizovány i vdomovech pro osoby se zdravotním postiűením, dětských domovech pro děti do 3 let a stejně tak psychiatrických nemocnicích. bez dostupných dat je nemoűné analyzovat trendy, coű je však nezbytné pro odstranění diskriminace těchto dětí a rozvoj odpovídajících podpůrných zákon ě. 109/2002 sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zaűízeních a o preventivnő výchovné péěi ve školských zaűízeních, § 20 odst. 1 písm. i).výbor osn pro práva dítőte, závőreěná doporuěení: őeská republika, 4. srpna 2011, crc//c/cze/co/3-4, odst. 51(e).ibid, odst. 21(a).ibid, odst. 52(e).viz jan šiška a camille latimier, práva dőtí pro všechny: hodnocení dodrűování. úmluvy osn o právech dítőte u dőtí s mentálním postiűením – národní zpráva őeské republikywww.mdac.org mentaldisabilityadvocacy@mdacintlbarriers children with mental disabilities face in accessing justice inczech republic2015isbn 978-615-5577-07-9 barriers children with mental disabilitiesface in accessing justice in the czech republic copyright statement:© mental disability advocacy center (mdac), 2015. all rights reserved.this factsheet is based on research conducted between 2013 and 2015 within a european project on access to justice for children with mental disabilities, which took place in ten eu member states. full information can be found on the project website: www.mdac.org/accessing-justice-children.april 2015population:10,538,275people under the age of 18:1,872,697children with disabilities:no data availablechildren with disabilities in institutions:no data availabledate of crc ratiőcation: 1 january 1993date of crpd ratiőcation:28 september 2009legal framework inadequately addresses the needs of children with mental disabilitiesthere is a specialised system to respond to young offenders under the age of 18 in the czech republic. the system was set up by the juvenile justice act, effective since 1 january 2004. however, there are no speciőc provisions either for children with disabilities in general or for children with mental disabilities in particular. the provision of procedural and age-appropriate accommodations are not foreseen.there are no specialised family law courts. this fact is strongly criticised by the association of family law and guardianship judges. the requirement of specialisation of family law judges is not respected in practice even though this is required by a ministerial decree.one major problem is the lack of a coordinating authority among bodies dealing with matters affecting children with mental disabilities. for example, education is within the competence of the ministry of education; placement in social care homes within that of the ministry of labour and social affairs; placement in homes for children up to 3 years old is under the ministry of health; and participation in judicial and administrative proceedings comes under the mandate of the ministry of justice. while the government committee on the rights of the child has some coordinating authority, its status is merely advisory without real power. this situation results in the lack of a comprehensive strategy.on 31 december 2014. data available on the webpage of the czech statistical ofőce at https://www.czso.cz/documents/10180/20555901/1300641507.pdf/e478633c-0e68-4590-99cc-e1d9da2ff980?version=1.3 (last accessed 27 april 2015).in 2014. data published on the webpage of the czech statistical ofőce at https://www.czso.cz/documents/10180/20555901/1300641507.pdf/e478633c-0e68-4590-99cc-e1d9da2ff980?version=1.3 (last accessed 27 april 2015).the study of the ep directorate-general for internal policies, policy department c: citizens‘ rights and constitutional affairs, civil liberties, justice and home affairs states that “despite the obligation under the crpd to collect appropriate information concerning persons with disabilities, there is no comprehensive statistical data on children with disabilities in the czech republic.”, see jiűí kopal, country report on the czech republic for the study on member states‘ policies for children with mental disabilities (brussels: european parliament, directorate-general for internal policies, policy department c: citizens‘ rights and constitutional affairs, civil liberties, justice and home affairs, 2013), available at http://www.europarl.europa.eu/regdata/etudes/etudes/join/2013/474418/ipol-libe_et%282013%29474418_en.pdf (last accessed 29 april 2015), p. 33.juvenile justice act, no. 218/2003 coll.,information obtained through interview with a family law judge. the decree referred to is decree of the ministry of justice no. 37/1992 coll., on rules of procedure for district and regional courts, § 2(2)(b)(1).child participationin practice, children are deprived of the right to effectively participate in all matters affecting them as required by article 12 of the un convention on the rights of the child (crc). concluding observations of the crc committee from 2011 stated that the traditional perception of the child as an object rather than subject of rights was widespread in the czech republic. in matters such as custody or/and withdrawal from existing family environments, the views of the child are not taken promotion of the right of the child to have his/her views ascertained in all matters affecting him/her is one of the goals set by the “national strategy of protection of the rights of the child – right to childhood”. nevertheless, the steps undertaken to achieve this goal have not been very effective. in addition, there is a lack of suitable training for professionals dealing with children.the new civil code explicitly sets forth a rebuttable presumption that a child who is 12 years of age or older is capable of understanding information, formulating his/her views and the explanatory memorandum to the new civil code explicitly emphasises that a child who is 12 or older must always heard in person. yet, the law does not regulate mechanisms and methods to be used to ascertain the child‘s view. the process of ascertaining the child‘s views in administrative proceedings is quite similar to that applied in civil proceedings. views of the child may be ascertained either by interview of the child or via a representative or social and legal protection authority.a report of the public defender of rights points out that the views of children are not usually respected when being placed into institutional care, and this was conőrmed by a judge who was interviewed as part of the research. there are serious doubts about the practical application of the court‘s obligation to ascertain the child‘s views when reviewing whether continuation of institutional care remains reasonable. even though this obligation has been part of czech legislation since 1 june 2006, children with mental disabilities living in a children‘s home who were interviewed for the present project said that they had never even seen a judge or talked to one.this was conőrmed by a lawyer of the ombudsperson‘s ofőce.children‘s views, especially if they have a mental disability,are not respected in connection to education issues either, although the education act provides for a right of the child – depending on their age maturity – to express their views in all matters relating to their education.it is worth noting that, under czech law, ascertaining of the views of the child is not considered as providing evidence.there are no legal limitations on capacity to provide evidence. indeed, even children with mental disabilities have the right to provide evidence. but there are no speciőc provisions regulating the issue. in theory, the child may provide evidence primarily via interview. a family law judge who was interviewed for this research said they would not even think about the possibility of hearing the child as a matter of evidence. this legal option is rarely (if ever) applied in practice.committee on the rights of the child, concluding observations czech republic, 4 august 2011, crc//c/cze/co/3-4, para. 34, available at: docstore.ohchr.org/ selfservices/fileshandler.ashx?enc=6qkg1d%2fppricaqhkb7 yhsrpice%2fy0jvxzg5%2bv 8i7pht4h4a4pawsjl3pa%2fvzcesavbbp1g7 7zaahtd q9mjg8viti46tzmjcvp% 2fvofnzfm%2f1wv g%2bkm%2fced2v99w uxicph (last accessed 18 april 2015). civil code, act no. 89/2012 coll., section 867(2).explanatory memorandum to the civil code, act no. 89/2012 coll.administrative procedure code, act no. 500/2004 coll.10information obtained through a focus group involving children with mental disabilities in institutional upbringing held at a children´s home.11see jan šiška and camille latimier, práva d pro vechny: hodnocen osn o právech dítte u d s mentálním postiőením – národní zpráva republiky [children´s right for all: evaluation of implementation of the un convention on the rights of the child with respect to children with mental disabilities – the national report of the czech republic] (october 2011), available at: http://svp-vzacnaonemocneni.cz/portal/wp-content/uploads/3-zprava_prava_mr_deti_cz.pdf (last accessed 2 november 2013).12education act, act no. 561/2004 coll., section 21(1) (e).13jaroslav bureš and ljubomír drápal et al., d. koment[criminal procedure code. commentary](c. h. beck, 2009), p. 650.6reasonable and procedural under czech law, the right to reasonable accommodation has been stipulated only in the anti-discrimination act,only in the areas of access employment, career progression or other promotion, employment counselling and training and in respect of services offered to the public. there are no legal provisions requiring the police, public prosecutor, criminal court or juvenile court to alter their standard methods for children with mental disabilities. however, the new act on victims of criminal offences does facilitate the use of certain speciőc measures for “particularly vulnerable victims”, which includes children in general and people with disabilities.even though instructions by the police president stipulate that a child should be heard in a special interview room if it is appropriate in light of the child‘s cognitive capacity,not really apply in practice. interrogation of a child suspect usually takes place at police stations, in standard interrogation rooms or in the ofőces of policemen. there are very few child-friendly interrogation rooms – only 38 in 2012, that is, 2-3 per region.n the czech republic, technology to facilitate access to the courts is not easily available. only six courts have video-conferencing equipment (the regional courts in űeské budőjovice, hradec králové and plzeě, the high court in olomouc and the district court in teplice). apart from the courts, video-conferencing equipment is also available at the supreme public prosecutor‘s ofőce in brno.no adequate procedures or safeguards for child offenders with mental disabilitiesbelow the age of criminal responsibility (below 15 years of age) are held responsible for “unlawful acts”. in fact, “unlawful acts” only differ from criminal offences in the age of the perpetrator. the proceedings are paternalistic and take place in two stages: standard criminal proceedings before the police and the public prosecutor‘s ofőce according to the criminal procedure code. in this stage of the proceedings, the child is not provided with any standard procedural safeguards: children are interviewed by the police without a lawyer or their parents, including during interrogation, őngerprinting, blood sampling, dna extraction, etc.anti-discrimination act, act no. 198/2009 coll.act no. 45/2013 coll., effective since 1 august 2013, provides at § 20 for measures such as that interviews should be conducted in a particularly sensitive way, the victim should be heard only once during the proceedings and only by a speciőcally trained person, and all possible measures should be taken to avoid visual contact with the accused person if the victim so wishes.binding instruction of the police president no. 167/2010 on activities in the őeld of youth, article 7(8)(a). the binding instruction has been obtained through the researcher‘s colleague who is a member of the government‘s committee on the rights of the child before which it was presented. when the researcher asked for the instruction via an ofőcial application for information, the application was rejected arguing that the instruction contained secret information.information conőrmed through interview with public prosecutor of the district public prosecutor´s ofőce.see ministerstvo vnitra, “projekt speciálních výslechových místností pro dőtské obőti” [ministry of interior, “project on special rooms for interviewing , prevence kriminality v republice, 4 april 2013, available at: http://www.prevencekriminality.cz/projekty/overene-projekty-upr/specialni-vyslechove-mistnosti/projekt-specialnich-vyslechovych-mistnosti-pro-detske-obeti-54cs.html (last accessed 27 april 2015).european commission, “information on national facilities”, europa.eu, 26 august 2013, available at: https://e-justice.europa.eu/content_information_on_national_facilities-151-cs.do (last accessed 2 november 2013).procedure before a juvenile court according to the juvenile justice act and the civil procedure code. at this stage, children are provided with mandatory legal assistance. children may be deprived of their liberty in an educational facility or in a psychiatric hospital. in the latter case, they may be detained indeőnitely, and the juvenile justice act only requires the juvenile court to review annually whether the continued detention remains “justiőed”. although the juvenile justice act purports to be built upon principles of restorative justice, the czech juvenile justice system as it operates in practice cannot be really characterised as restorative. a few restorative techniques, especially mediation, may apply to juveniles, there are, however, no restorative techniques available for children under the age of 15. therefore, cases involving children younger than 15 years of age have to be dealt with by the juvenile court, even if they concern petty offences.there is no system for providing legal aid to children in the czech republic, nor is there any functioning system of legal aid in general. it is not clear whether a child – who lacks procedural capacity according to czech law – could apply for legal aid as, in practice, the child is usually represented by his/her parents/guardian/guardian ad litemlack of training of professionalsthe juvenile justice act (no. 218/2003 coll.) requires that children alleged to, accused of and recognised as having infringed criminal law are dealt with by policemen, public prosecutors and judges with appropriate specialisation. however, this requirement is not well implemented in practice since appropriate training programmes are limited. furthermore, there is no provision on the supervision of these professionals. the act on victims of criminal offences, effective since 1 august 2013, requires that interviews with a child victim must be carried out by a specialised policeman, public prosecutor or judge, except in cases of emergency when the specialised person is not available. however, again, there are no legal provisions on regular supervision of these professionals. further, as a result of personnel changes within the police and cost-cutting measures, the number of policemen specialised in dealing with children has decreased.inadequate access to information except for children living in institutional care, there are no speciőc legal provisions guaranteeing that a child is informed about his/her right to contact bodies and authorities providing support to children in making a complaint or challenging rights violations. with respect to children placed in institutional or protective settings, the law sets forth the obligation of the staff of the facility to inform them about their rights and according to interviews held with the staff of a home for children with mental disabilities, a lawyer of the ombudsperson‘s ofőce and a public prosecutor, children are very well informed of their rights. however, children with mental disabilities living in the mentioned who were interviewed were not able to tell the researcher who they would contact if they felt they were mistreated at the facility. they only mentioned solutions such as escape, hiding themselves, etc. 21veűejná ochránkynő práv, souhrnná zpráva o ejnv za rok 2012 [public defender of rights, summary report on activities of public defender of rights 2012] (kanceláű veűejného ochránce práv, 2013), available at: http://www.ochrance.cz/őleadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/souhrnna_zprava_vop_2012-web.pdf (last accessed 2 november 2013), p.16.victims of criminal offences act, no. 45/2013 coll., section 20(2).act on institutional and protective upbringing and on preventive education in educational care centres, no. 109/2002 coll., section 20(1) (g).lack of appropriate monitoringevery child who has been placed in institutional care on a basis of a court decision has to be visited every three months by an employee of the social and legal protection authority who monitors if the development of children‘s mental and physical skills and whether reasons for the child‘s stay in the residential facility still exist. nevertheless, according to ex-residents of institutional care for children, these visits are only formal and have no real impact. furthermore, the public defender of rights emphasises in his report from 2012 that the term of three months is not always respected in practice.children who have been placed in social care homes by way of a contract between their parents and the social service provider fall outside the monitoring mandate of the social and legal protection authority. this represents a particularly concerning protection gap which should be closed as a priority. inadequate complaints a child placed in an educational facility has the right to submit complaints to the director of the facility or to state authorities such as the social and legal protection authority, the public prosecutor‘s ofőce or the public defender of rights. complaints addressed to a body operating outside the facility have to be registered by the staff of the facility and sent, at the latest, the day following the day the child őles it. in practice, few children with mental disabilities are informed of their right to complain, and complaints mechanisms are generally formal and act on institutional and protective upbringing and preventive education in educational care centres, no. 109/2002 coll., section 24act on social and legal protection authority, no. 359/1999 coll., section 29(2).see the summaries of lectures by gracián svažina and miloš nguen at the seminar on care for vulnerable children and their families organised by the ofőce of the public defender of rights on 5 april 2012, available at: http://www.ochrance.cz/őleadmin/user_upload/publikace/pece_o_ohrozene_deti.pdf (last accessed 2 november 2012).veűejná ochránkynő práv, zpráva ze systematických návštkolskzen pro vkon stavnchovy a ochrannchovy‘ [public defender of rights, report of systemic visits to educational facilities for institutional and protective upbringing] (kanceláű veűejného ochránce práv, 2012), section 55, available at: http://www.ochrance.cz/őleadmin/user_upload/ochrana_osob/2012/2012_skolska-zarizeni.pdf (last accessed 2 november 2013).act on institutional and protective upbringing and preventive education in educational care centres, no. 109/2002 coll., section 20(1)(i).9lack of disaggregated datadata compiled by various ministries are not sufőciently disaggregated for all areas covered by the convention, particularly regarding children with disabilities, children from ethnic minorities and children in vulnerable and disadvantaged situations. the crc committee states that the availability of data concerning children with disabilities is limited in quantity as well as in quality. it has recommended that the czech republic strengthen and centralise the mechanism for integrating and analysing disaggregated data on a systematic basis in respect of all children, with special emphasis on children in situations of vulnerability, including children with disabilities.recommends the establishment of mechanisms for the collection of comprehensive and disaggregated data on children with disabilities and the provision of human, technical and őnancial resources necessary for using such data to guide the government‘s policy and programming on inclusive education.with respect to children with mental disabilities, the lack of data is signiőcant, especially as regards their institutionalisation. the ministry of education provides data, but only on the number of children with mental disabilities living in residential educational settings. children with mental disabilities, however, may also be institutionalised in social care homes, children‘s homes for those up to 3 years of age, and in psychiatric hospitals as well. without available data, it is impossible to analyse trends, which is necessary to combat discrimination against these children and to develop appropriate supporting mechanisms.committee on the rights of the child, concluding observations: czech republic, 4 august 2011, crc//c/cze/co/3-4, para. 51(e).ibid, para. 21(a).ibid, para. 52(e).31see jan šiška and camille latimier, práva d pro vechny: hodnocen osn o právech dítte u d s mentálním postiőením – národní zpráva republiky [children´s right for all: evaluation of implementation of the un convention on the rights of the child with respect to children with mental disabilities – the national report of the czech republic] (october 2011).10barriers children with mental disabilities face in accessing justice inczech republicphoto: © unicef/nyhq2011-1044/holtwww.mdac.org mentaldisabilityadvocacy@mdacintl
